Zlomená srdce || FF ✅

36. Kapitola

Theo s nepřítomným výrazem na tváři mířil na Astronomickou věž. Nevěnoval svému okolí žádnou pozornost. Šel jako tělo bez duše. Kladl si spoustu otázek, na které však nedokázal najít odpovědi a bylo to frustrující.

Nechápal, jak se ze dne na den mohlo všechno tak pokazit. Přišel o svoji holku, o své přátelé. A neměl tušení proč. Hermiona s ním nemluvila. Vždycky, když se s ní pokusil promluvit, lvi se okolo ní seběhli a zabránili mu v tom. Ani jeho přátelé s ním nemluvili. Nikdo z nich mu nedal šanci to vysvětlit. A jeho to zatraceně moc mrzelo.

Theo byl tak zahleděný do svých myšlenek, že si ani nevšiml, že vystoupal až na vrchol Astronomické věže. Když pohlédl k zábradlí, ztuhl. Stála tam ta, kterou tolik miloval. Ta, pro kterou by udělal cokoliv. Stála tam a hleděla na něj s bolestí v očích. Při tom pohledu na ni měl pocit, jako by se mu srdce rozpadlo na milion kousků.

„Ahoj," zašeptal a přerušil tak to příšerné ticho. Ta napjatá atmosféra by se dala krájet.

„Ahoj," špitla tak tiše, že ji málem neslyšel.

Theo se zhluboka nadechl a opatrně udělal dva kroky směrem k ní, jako by byla plachá laň a on se bál, že ji vyplaší. „Nevím, co se stalo," začal nejistě. „Ale ať už to bylo cokoliv, nemůžu za to."

V jejích očích se zlostně zablýskalo. „Podvedl jsi mě," vydechla nevěřícně. Párkrát divoce zamrkala, aby zahnala slzy, které se jí nyní draly do očí.

Theo šokovaně otevřel ústa dokořán. Nevěřil svým vlastním uším. „Cože... to je-" odmlčel se, neboť nevěděl, co na to říct. Byl z toho naprosto mimo. „To bych ti nikdy neudělal," řekl po chvíli a udělal další dva kroky k ní, načež ona se odrazila od zábradlí a o dva kroky od něj  ustoupila.

„Nelži mi, Theo," odsekla naštvaně. „Viděla jsem vás," dodala a v očích se jí zlostně zablýskalo, když se jí zase v mysli objevil ten nechutný obrázek Theodora jak líbá Daphné. „Viděla jsem, jak jsi líbal tu blonďatou nádheru Greengrassovou."

„Hermiono to musí být nedorozumění," řekl Theo na svoji obhajobu. „Já k Daphné nic necítím. Nikdy jsem k ní nic necítil. Navíc nikdy bych ti neublížil."

„Theo já chápu, že ti chybí tvůj starý život," řekla Hermiona. „Ale-"

„Co to povídáš?" zeptal se nechápavě černovlasý chlapec. Copak jí právě neřekl, že by jí nikdy neublížil?

„Ale mohl jsi mi to říct narovinu," dokončila větu, kterou chtěla říct, než ji přerušil.

„Promerlina, Hermiono! Miluju tě, copak to nechápeš? Jsi ta nejúžasnější dívka, kterou jsem kdy poznal. Proč bych ti chtěl ublížit?"

„Já nevím, Theo," zašeptala Hermiona a setřela si z tváře první zbloudilou slzu. „Možná pro tebe nejsem dost dobrá."

„Hermiono posloucháš se vůbec?" zeptal se Theo ostřejším hlasem, než zamýšlel. „Právě jsem ti řekl, že tě miluju! Pořád to nechápeš?"

„Taky tě miluju," smutně se na něj usmála. „Ale nevěřím ti. Ublížil jsi mi a já už s tebou nechci nic mít," řekla a vydala se k odchodu. „Mrzí mě to," zašeptala, když prošla kolem něj.

Theo tam stál jako opařený a hleděl na ni dokud mu nezmizela z dohledu. Neběžel za ní. Ne proto, že by nechtěl, ale proto, že nemohl. Ta slova ho zasáhla jako blesk z čistého nebe. Měl pocit, že kdyby udělal jen jeden jediný krok, skácel by se na zem a zůstal už navěky věků ležet.

Tolik ho to bolelo a zároveň byl naštvaný. Byl naštvaný na Hermionu za to, že mu nedala šanci jí to pořádně vysvětlit. Stála si za svým a naprosto ignorovala všechno, co řekl.

„Trable v ráji?"

Theo pohlédl na blonďáka a zakoulel očima. „Nech si ty vtípky," odsekl. Přišel ke zdi a svezl se po ní zády do sedu. Draco se posadil vedle něj.

„Hádám, že usmíření neproběhlo," řekl Draco a tázavě na Thea pohlédl.

Černovlasý chlapec záporně zakroutil hlavou. „Nechápu to. Řekla mi, že jsem ji podvedl, že mě viděla, jak líbám Daphné. Ale já si pamatuju jen to, že jsem s ní šel do knihovny a pak se ráno probudil vedle ní."

„Zvláštní," řekl zamyšleně Draco.

„Co si o tom myslíš ty?" zeptal se Theo.

„No, Daphné je do tebe blázen už dlouho. Možná jí z toho hráblo. Kdo ví, čeho všeho je schopná," odpověděl Draco a ledabyle pokrčil rameny.

„Co tím chceš říct?" pozvedl tázavě obočí černovlasý zmijozel.

„Zaslechl jsem, jak se s Astorií bavila o nápoji lásky," řekl blonďák a zamyšleně svraštil obočí. V duchu se poplácal po rameni za to, jak dokonale přesvědčivý a vynalézavý je. „Možná to s tím souvisí."

„Myslíš, že by mi Daphné podstrčila nápoj lásky, abych se s ní pak líbal před knihovnou?" položil další otázku Theo, který už snad víc zmatenější být nemohl. Moc se mu tomu nechtělo věřit. Že by toho byla Daphné schopná?

„A zařídila, aby to Grangerová viděla. Ano, myslím, že je to možné," odvětil Draco přesvědčivě.

Theo zamyšleně svraštil obočí. Určitě si s Daphne promluví a jestli přijde na to, že to vážně udělala, nejspíš jí zakroutí krkem. „Co mám dělat? Bez Hermiony se cítím, jako bych měl každou chvíli umřít."

„Dej jí čas," řekl Draco konejšivým hlasem. „A až přijdeš na to, jak to všechno bylo, určitě se zase dáte dohromady."

Theo pouze přikývl a následně se s ním rozloučil a vydal se do sklepení. Doufal, že ve společenské místnosti bude Daphné, aby z ní dostal pravdu. Musí Hermionu získat zpět.

Jakmile byl Draco sám, vítězoslavně se ušklíbl. Snad nikdy neměl z něčeho takovou radost.

***

„Já vám jen říkám, že mi to nesedí," zamumlal Neville, když se spolu s Ginny, Harrym a Ronem usadil na pohovku v nebelvírské společenské místnosti.

„Podvedl ji, Neville," zamračil se na něj brýlatý chlapec. „Není co řešit."

„Přesně," přitakal Ron. „A vy jste mi nevěřili, když jsem vám říkal, že je Nott šmejd."

„Nechce se mi tomu věřit," řekl Neville a zamyšleně svraštil obočí. Hermiona a Theodore spolu byli tak šťastní... Něco mu na tom nehrálo.

„Ale je to tak a my teď hlavně musíme být Hermioně oporou," odvětil Harry. Ron souhlasně přikývl. Ginny vypadala, jako by nad něčím horlivě přemýšlela. Vzpomněla si na tu lahvičku, kterou si Malfoy strkal do kapsy, když Daphné přišla za Theodorem. Neměla tušení, co to mělo znamenat, ale jak nad tím přemýšlela, možná to s tím nějak souvisí.

„Možná má Neville pravdu," řekla zamyšleně zrzka. „Možná, že to na Theodora někdo narafičil."

„Díky," řekl Neville a vděčně se na Ginny usmál. Ron nasucho polkl a sklopil pohled. Radši. Harry se na svojí bývalou přítelkyni zamračil. Nemyslel si, že by to bylo tak, jak říká. Proč by to taky vůbec někdo dělal?

„Kam jdeš?" vyhrkl Ron, když se jeho mladší sestra zvedla a zamířila k východu ze společenské místnosti.

„Najít Zabiniho a Parkinsonovou," odpověděla spěšně a ignorovala další otázky od svého bratra. Pokud někdo chtěl, aby se Hermiona a Nott rozešli, přijde na to. Její nejlepší kamarádka na tom byla špatně a ji to hrozně štvalo. No, a pokud se ukáže, že to tak není, nejspíš Theodorovi utrhne hlavu.