Zlomená srdce || FF ✅

16. Kapitola

„Tak co? Už jsi jí to řekl?" zeptala se Pansy, jakmile Theo vešel do jejich společenské místnosti.

„Ne, nebylo kdy," odpověděl černovlasý chlapec a posadil se na pohovku naproti ní.

„Jak jako, že nebylo kdy?" zamračila se na něj. „Vždyť jsi na to měl celou cestu do hradu."

Theo zakoulel očima. „Jo, jenže jsme nešli sami. Šel s námi celý třetí ročník, na který jsme museli dávat pozor a vážně jsem to nechtěl řešit před nimi. Navíc Hermiona byla z toho nakupování se zrzkou tak nadšená, že nemluvila o ničem jiném a já jsem ji nechtěl přerušovat. Vypadala tak šťastně..." povzdechl si a při vzpomínce na šťastnou tvář Hermiony se zasněně usmál.

„Tak proč jsi jí to neřekl, když jste se vrátili?" ptala se dál hadí královna.

„Protože pak mi ji ukradla zrzka," uchechtl se Theo. „Řeknu jí to, až budeme sami a na klidném místě."

„A to bude kdy?" zeptal se pro změnu Blaise.

„Jsem snad u výslechu?" vyštěkl na ně podrážděně, načež si unaveně povzdechl, když oba jeho přátelé současně zahučeli, že ano. „Večer v devět. Máme sraz na Astronomické věži," odpověděl pak Theo. „A už se mě na nic nevyptávejte. Jste nesnesitelně zvědaví. Je to otravné."

„Jsme tvý přátelé, Theo," ušklíbla se na něj Pansy. „Musíme vědět všechno."

„Mám halucinace nebo se Draco opravdu baví s Daphné?" vyhrkl najednou Blaise a kývl hlavou směrem ke krbu, u kterého první zmiňovaní vážně stáli a bavili se spolu. Theo udiveně pozvedl obočí, zatímco Pansy podezíravě přivřela oči.

„Myslel jsem, že se s ní nebaví," zamumlal Blaise zamyšleně. „Tak jako se nebavil s tebou," řekl směrem k Theovi.

„Možná se jí šel taky omluvit," uvažoval Theo nahlas.

„Ale proč až teď?" položila Pansy spíše řečnickou otázku. „Ach, Draco nám vážně začíná dospívat," řekla přehnaně sladkým hlasem a kdyby to nebyla hrdá hadí královna, určitě by jí i slza ukápla.
Theo se pobaveně ušklíbl a Blaise nad tím nakrčil nos.

„O čem se asi teď baví?" zamumlal zvědavě Blaise a posunul se na pohovce až k opěradlu ve snaze nenápadně zachytit něco z rozhovoru Draca a Daphné.

Pansy ho sjela kritickým pohledem. „Jsi vážně hrozná drbna, Blaisi," zakroutila hlavou a vzala ze stolu včerejší výtisk Denního věštce. „Nech toho, pak se Draca zeptáme," řekla, když se Blaise začal natahovat přes opěradlo pohovky a moc nenápadné to teda nebylo.

„A kdo je tady pak drbna," odfrkl si Blaise, když se narovnal a rozvalil se na pohovce, jako by mu snad patřila.

Theo pobaveně zakroutil hlavou a vzal si svou knihu, kterou včera zapomněl na stole a dal se dočtení.

A jelikož my jsme taky drbny, přesuneme se ke krbu a poslechneme si rozhovor mezi Dracem a Daphné.

„Počkej, takže si to zrekapitulujeme," řekla Daphné a soustředěně přimhouřila oči. „Jakmile Theo odtud odejde, já půjdu za ním a zdržím ho."

Draco přikývl. „Co nejdéle budeš moct, jasné? A nikomu ani slovo," řekl s vážným výrazem na tváři. „Ani Astroii," dodal.

Daphné jej napodobila a přikývla. „Řekneš mi, proč ho musím zdržet? A jak vůbec víš, že Theo někam půjde?"

„Ne, neřeknu" odpověděl jednoduše. „Ale můžeš mi věřit, když ti řeknu, že je to pro Theovo dobro. A prostě to vím."

„Tak dobře," řekla s úsměvem Daphné. „Jsem ráda, že je to mezi vámi zase v pořádku." S těmito slovy se otočila a odešla za svojí mladší sestrou.