Zlomená srdce || FF ✅

11. Kapitola

Hermiona ležela na své posteli a zírala do stropu. Neustále si v hlavě přehrávala ten moment, kdy ji chtěl Theo políbit. A ona to chtěla taky, zatraceně moc. Netušila, jestli to bylo vlivem vypitého alkoholu, či ne. Byla z toho dosti zmatená.

Theo je její kamarád. Kluk, se kterým se cítí příjemně a svá. Bavili se spolu krátce a i přesto se to zdálo jako věčnost. Kromě toho, Theo je velice pohledný chlapec. A také velmi milý a upřímný. Nebylo divu, že po něm holky šílely.

Hermiona z toho byla vážně mimo. S Theem spolu trávili hodně času. Učili se spolu, dělali spolu úkoly nebo si téměř každý večer povídali na Astronomické věži a to až do pozdních nočních hodin. Všechno se neslo pouze v kamarádském duchu. Jenže pak zničehonic nic přišel ten moment, kdy se málem políbili. V ten moment se to zdálo tak správné. Ale teď si nebyla jistá tím, co cítila.

Kudrnatá čarodějka si povzdechla a vstala. Potřebuje se projít. Zamířila tedy z dívčí ložnice pryč.

Právě procházela v druhém patře kolem dívčí umývárny, když zaslechla nějaké zvuky vycházející právě z umývárny. Hermiona se zastavila a zaposlouchala se. Zvuky se ozvaly znovu a znělo to jako cinkání láhve. Zamračila se, když ji napadlo, že by tam mohli být nějací studenti, kteří popíjí, a to ne dýňový džus, neboť alkohol očividně není tak těžké dostat do Bradavic, jak ji včera ukázal Theo s jeho šampaňským. Vstoupila tedy do umývárny, aby mohla těm smradům strhnout nějaké body a možná i udělit školní trest. Osoba, kterou v umývárně uviděla, ji však naprosto vykolejila. Seděl tam totiž opřený o zeď Draco Malfoy s flaškou ohnivé whisky v ruce.

„Malfoyi? Co tu děláš?" zeptala se vyjeveně.

Blonďák k ní vzhlédl a ušklíbl se. „Vidíš, ne?" odsekl opileckým hlasem.

„To se tu jako opíjíš?" položila další otázku s nakrčeným nosem. Otázka to byla vážně zbytečná, vzhledem k tomu, že držel poloprázdnou láhev ohnivé whisky a podle hlasu byl nasáklý jako houba na nádobí.

„Očividně," zamumlal a napil se.

Hermiona se na něj hluboce zamračila a poté se otočila k odchodu. Byla z toho tak vyjevená, že úplně zapomněla, že by mu měla vynadat  a strhnout mu body nebo mu udělit školní trest.

„Počkej," vyhrkl opile a Hermiona strnula. „Neodcházej."

Kudrnatá čarodějka překvapeně pozvedla obočí a otočila se na něj. Slyšela správně? Chtěla odejít, co nejdál od něj, ale nyní měla jakési podivné nutkání zůstat. A tak se rozešla k němu a posadila se kousek od něj.

„Řekni mi, Gran- škyt- gerová, proč to pořád děláš, hm?"

Hermiona byla nyní ještě vyjevenější. Hleděla na něj naprosto šokovaným výrazem. Co by jako měla dělat? „O čem to mluvíš?"

Draco si odfrkl. „No, proč mi neustále lezeš do hlavy?" zeptal se a znovu se napil. „Je to otravné," zamručel.

Čarodějka otevřela ústa, vyvalila oči, že je na něj málem hodila a několikrát zamrkala. To má slyšiny, nebo? Co se to zatraceně děje? „Nejsem si vědoma toho, že bych něco takového dělala," zamumlala první věc, která ji napadla.

Vůbec netušila, co to má znamenat. Buďto jí chtěl říct, že na něj používá nitrozpyt, což byla blbost kolosálních rozměrů, protože ona jej vůbec neovládala a vůbec, proč by to dělala, že? Nebo ji tím chtěl naznačit, že na ni myslí, což byla taky blbost, že? Proč by zrovna on myslel na ni? To je naprosto nereálné.