Zlomená srdce || FF ✅

22. Kapitola

Uběhl týden od doby, co Hermiona dostala od Thea piknikový koš s pugétem růží. Nutno podotknout, že piknikový koš byl stále ve vlastnictví domácích skřítků, o čemž samozřejmě Hermiona nevěděla a tak musela košík bohužel vrátit. Nicméně den poté se rozhodla, že si Theem promluví.

Bylo to pondělí a první hodinu měli společnou. Jenže měli Bylinkářství a profesorka Prýtová jim představovala Aksovník vonný. Bylina to byla docela hezká a její vůně připomínala vůni pečeného masa. Problém byl, že tato bylina si sem tam něco pobrukovala a občas i zakřičela. Takže vést rozhovor přerušovaný křikem rostliny nebylo zrovna nejlepší a spíš to Hermioně lezlo na nervy. Rozhodla se tedy, že si s Theem promluví po skončení vyučování.

Byl konec poslední vyučovací hodiny. Hermiona si balila všechny své věci do tašky a ještě naposled si v duchu přeříkavala všechno, co Theovi řekne. Jenže, když měla věci sbalené, Theo byl fuč. Nečekal na ni, jako to dělal vždycky, aby jí následně jako gentleman vzal její tašku plnou knih. A takhle to bylo celý týden. Vlastně to vypadalo, jako by se jí vyhýbal, což nechápala, neboť k tomu přece neměl důvod, že?

Chtěla s ním mluvit po obědě, po večeři, ale pokaždé se vypařil jako pára nad hrncem. Jediná možnost, kdy s ním tedy mohla mluvit, byla v průběhu vyučování, když měli společnou hodinu. Jenže vždy stočil téma k něčemu úplně jinému. A tak to prostě nakonec nechala být. Poté si ale vzpomněla, že se blíží jejich noční hlídka. A to byla ta správná příležitost. Tam už jí nikam neuteče. Ale teď už zpět do přítomnosti.

Zbývala půl hodina do noční hlídky a Hermiona nyní seděla v nebelvírské společenské místnosti a společnost jí dělal Ron. Až na ně dva byla místnost prázdná. Harry byl na Astronomické věži s Ginny, Neville byl někde s Lenkou, Seamus s Deanem je špehovali a ostatní lvi byli prostě někde. Většina z nich nejspíš spala, ale to je nepodstatné, že ano.

„Nevšimla sis, že se Ginny poslední dobou chová nějak divně?" zeptal se Ron.

„Já ne," povzdechla si. Měla by si toho však všímat, že? Vzhledem k tomu, že je to její nejlepší kamarádka. Vážně trávila moc času s Theodorem. „Ale Harry ano a trápí ho to."

Ron zamyšleně svraštil obočí. „Jsou oba divní," řekl po chvíli s nakrčeným nosem.

„Asi jen špatné období," pokrčila rameny Hermiona. „Promluví si o tom a bude to zase v pořádku."

Ron se podíval na hodiny, které visely nad krbem a ušklíbl se. „Tak to spolu mluví už docela dlouho," uchechtl se. „No, každý tomu říká jinak," dodal a divoce zamrkal, aby z hlavy vyhnal představu, jak jeho mladší sestra s jeho nejlepším kamarádem... Hnus!

Hermiona se zamračila a mírně nakrčila nos. „Jsou na Astronomické věži, Rone. Pochybuju, že by tam... " nechala větu vyznít do ztracena, když se i jí v hlavě mihla představa Harryho s Ginny, jak spolu...Prostě si povídají, promerlina!

Ron se znechuceně ušklíbl. Najednou se však začal tvářit nervózně. „A co ty a Nott?" zeptal se nejistě.

„Vážně tě to zajímá?" zeptala se s pozvednutým obočím Hermiona.

„Ne, vlastně ani ne," zamumlal a odvrátil od ní pohled. Jeho tváře začínaly nabírat červený odstín. Odkašlal si a začal se rozhlížet po společenské místnostni, jako by tam nikdy v životě nebyl.

„Je ti něco?" zeptala se pobaveně Hermiona.

„Ne, nic mi není," vyhrkl a nyní jeho tváře byly zcela rudé. „Já jen..." odmlčel se a nasucho polkl. „Jestli jsi pořád volná nebo tak," zamumlal.