Carevna 3: Potomek

Opilá Marion

Hans:

Šel sem po chodbě a potkal sem Lili,ta mě obejmula ale já pospíchal aby Marion nevyvedl nějaké hlouposti.
,,Ahoj lásko." Řekne a obejme mě.
,,Eee ahoj, hele já teď musím ještě něco vyřešit, jo? Tak...uvidíme se večer."
Řeknu a políbím ji na tvář.
,,Já jen, že už večer je a kam se vlastně ženeš?"
Řekne a ja se po očku podívám do zahrady.
Uviděl sem Marion jak sedí na lavičce a něco popíjí.
,,Na co se tam díváš? Ukaž." Řekne Lili a chce jít k oknu.
,,Zlato moje!" Řeknu a obejmu jí.
,,Eee, si v pořádku?" Řekne mi a já ji opatrně odvedl pryč od okna.
,,Co si tam viděl?"
,,No, byl tam pavouk...docela velký."
Řeknu a Lili úsměv se vytratí.
,,Fuuuuuj!!!! Raději jdu do pokoje, pak tedy přijď."
Řekne a zavře dveře.
Usměju se a jakmile se za ní zaklapnou dveře a rozběhnu se chodbou.
Vyběhnu na zahradu a zastavím se kus od Marion.
,,Eee, Marion! Co to tady vyvádíš!"
Řeknu a dívám se jak do sebe Marion kopla panáka.
,, Dráhy Hansi, to je tak hrozně těžký ten život, žeo." Řekne opile.
Dojdu k ní a dřepnu si před ní.
,,Jo...jo, život je fakt hrozně těžký a občas někoho pochopit je taky hrozně těžký."
Povzdechnu si.
Najednou se ozve s Tomsova pokoje melodie piana. Za tu chvíli co tu sem, jsem zjistil, že Toms hraje na piano a Marion se na mě podívala.
,,Pojď! Zatančíme si!" Řekne.
,,Ne! Jdeme do hradu!" Řeknu a zvednu se. ,,Prosím, když už si mé srdce zasáhl tím, že máš tu ochechuly tak aspoň jeden tanec!" Řekne a já si povzdechnu, myslím, že bez toho bysem ji odtud nedostal. ,,Dobře." Řeknu a ona se zvedne ale zamotá se do svých vlastních nohou.
,,Hej!" Řeknu a chytnu jí.
Chytla mě kolem krku a já jí podpíral v pase, byla to pomalá melodie a tak sme se pomalu hýbali, za chvíli sme se jen pohupovali na místě.
,,Hele Marion, poslyš, chtěl by sem ti něco říct, vidím, že to mezi náma nějak nejde poslední dva, tři dny. Chtěl sem ti jen říct, že pokud ke mě něco cítíš, nezahazuj to, jo? Taky mi nejsi lhostejná ale miluji Lili a mám práci a já mám teď momentálně svázané ruce."
Podívám se na Marion, usnula mi opřená ve stoje, stejně nevnímala a bůhví jak dlouho ona už spala zatím co já sem tu mlel.
,,Tak jo malá Marion, je čas spinkat."
Řeknu a ona hybné hlavou směrem k mé bradě.
Ucítil sem její vůni, voněla jako lesní květiny jako příroda, takovou vůni sem snad ještě nikdy necítil.
Zvedl sem ji do náruče a pomalu odnášel do hradu, všichni už spali, byl sem skoro u Marioniny pokoje, když v tom sem uviděl jak na proti mě jde Lili.
,,Do háje." Zaklel sem a vycouval do kanceláře.
,,Kiki!" Řeknu a ukážu jí ať jde k nám.
,,Marion!" Zašeptá. ,,Hele brouku, jdi na chodbu a zabav Lili, nejspíš jde ke mě, a víš ty co...pokus se aby sem nepřišla vůbec."
Řeknu a Kiki přikývne, vyjde druhým v chodem.
Položím Marion na pohovku.
,,Bože co mi to děláš." Řeknu a najednou se rozevřou dveře až nadskočim leknutím.
,,Nech mě ty malá, otravná holčičko!"
Řekne Lili a napochoduje do vnitř.
,,Ahoj, lásko!!" Řeknu a chytnu jí a otočím zády k Marion.
,,Poslyš, chováš se divně?!"
Řekne a já ji políbím, Lili přivře oči.
,,No, půjdeme spát jo? Co ty na to? Hm?"
Řeknu a odšoupu je ven z kanceláře.
Dostaneme se do svého pokoje a já si oddechnu.
Přepadla mě únava a já usnul.

Mariom:

Probudili mě sluneční paprsky.
Zavrtěla sem se ale najednou...
,,Co to tu ksakru je!" Zaburácí tátův hlas a já už věděla, že sem v háji. Prudce sem se zvedla až se mi zatočila hlava.
Podívala sem se na tátu který nevěřícně stál a díval se na mě.
,,Eee, dobrý den tatínku!" Rozletí se dveře a v  nich zůstanou stát vyděšeně Hans a Kiki.
,,Co se to tu děje! Proč si spala v kanceláři?!" Řekne otec a podívá se na Hanse.
,,Eee, dobrý den! No ona si tu."
,,Četla sem si knihu a.."
,,Jo, četla si knihu a...usnula!"
Doplnili sme společně s Hansem výmluvu.
,,Aha, fakt divný ještě, že sem už zpět ale dnes to tu ožije! Budou zábavné hry! Je léto takže jsou slavnosti úrody!"
Řekne a mi na něj všichni udiveně zírali.
Dokonce i ta kocovina mě přešla.
,,Začíná se už v 11:00! Takže šup a nekoukejte tak! Co vám je! Hansi!"
Káravě řekne táta.
,,Jistě, omlouvám se!" Řekne Hans a chytne mě za ruku.
Vytrhnu se mu a podívám se mu do očí.
Že včerejška si nic nepamatuju, ono je to možná i dobře, raději to nechci vědět.
Obešla sem ho a společně s Kiki zamířila se převléknout.

Hans:

Nic si nepamatuje, ono možná to bude lepší.
,,Dráhy, víš, že budou ty slavnosti!"
Řekne Lili natěšeně.
,,Ano, tak půjdeme tam ne?" Řeknu a usměju se.
Lili mě obejme a já ji chytnu za ruku.
,,Sem rád, že tě mám!"
Lili se na mě usměje a políbí mě.
Už bylo kolem jedenácté vydali sme se proto na ty slavnosti.
Musel sem hlídat Marion, takže se k nám připojila.
,,Musí jít taky?!" Pošeptá mi Lili.
,,Problém?" Řeknu a zastavím se.
,,Myslel sem, že ses s ní udobřila. Podívej Lili chápu, že si chtěla jeden den kdy si budeme užívat a budeme ho mít sami pro sebe ale bohužel, je to moje práce, je to nerozvážné dítě."
Řeknu a podívám se na Marion která si hladila kuřátka.
,,No jo, promiň lásko." Řekne a začne se rozhlížet.
V hlavě mi stále koloval ten včerejšek.

Marion:

,,Zdravím, opravdu nádherná slavnost, že?" Ozve se za mnou.
Byl to muž, byl vysoký a mužný, s delšími vlasy, které měl v drdolu a díval se na mě upřeným výrazem.
,,Ano! Je to krásné!" Řeknu a usměju se.
,,Sem Can." Řekne a pokloní se.
,,Sem Marion!" Řeknu a on mi políbí ruku.
,,Ehm?! Ahoj Marion, jak...jak je?"
Ozve se za námi, byl to Hans.
,,Ehmm dobře." Řeknu a překvapeně zamrkám.
Choval se divně.
,,Nu, je tu hezká muzika nezatančíme si?"
Řekne ten muž Can a podá mi ruku.
,,No ne! Ona nemůže moc tančit, má polední pauzu!" Řekne Hans a chytne mě za ruku a odvede mě od něj o kus dál.
Vůbec sem nevěděla, co to do něj vjelo.
Can mě celou dobu pozoroval.
.
.
.
Ahojky! Máme tu ještě jednu kapitolu 😇
Jaký máš názor na to, co řekl Hans když byla Marion opilá?
Proč se choval Hans divně, když se tam objevil ten zatím neznámý muž Can?