Carevna 3: Potomek

Spojenkyně

Marion:

Bylo ráno a my sme už všichni seděli u snídaně.
Lili už konečně měla odjet, jenomže...
,,Lidi? Poslouchejte mě chvilku!"
Řekne můj táta.
,,Kvůli již starým pískovcům, se bohužel...stala nehoda, která oddálí váš odjezd, Sesuv hornin." Řekne a Lili se na nás udiveně podívá.
,,Ach tak, no...doufám, že se nikomu nic nestalo a zároveň mám štěstí, aspoň mohu být s Hansem a pobývat tady v tom nádherném prostředí."
Řekne Lili a usměje se.
,,To mě těší, cesta bude minimálně do týdne vyřešena, snad se vám tu bude líbit." Řekne Thorin, mě políbí na tvář a odejde.
Z Kiki se na sebe podíváme.
Margaret se zakucká sýrem a taky se na nás podívá.
Jediný Hans byl nějaký unavený a měl založený ruce na prsou a opřený o židli.
Všichni sme se zvedli a Lili mě nenápadně vzala za zápěstí.
,,Můžeme si prosím promluvit?"
Nechápavě sem přikývla a pokusila se o svůj úsměv ale u ní mi to nějak nešlo.
,,Miláčku jdeš?" Řekne unaveně Hans.
,,Za minutku." Řekne Lili a Hans přikývne a odejde pryč, to samé neochotně Kiki.
,,Potřebuješ něco?" Řeknu a ona se podívá na židle.
,,Posadíme se?" Přikývnu a sednu si.
,,Víš...vím, že sme spolu nezačali zrovna nejlépe a tak bych chtěla začít od začátku a taky, si promluvit o něčem... vážném."
Přikývnu a napiju se vody.
,,Víš, budeme mluvit upřímně a na rovinu ano? Všimla jsem si, že si do Hanse zamilovaná, já tě plně chápu."
Zakuckám se vodou a odložim skleničku.
,,Je to velice charismatický muž, elegantní, hodný a velice dominantní s mužnou povahou a dobrým srdcem. Každá žena po něm šílí. Ale pravda je taková, že...on nemiluje tebe, unavuje ho tvoje věčné dolézání."
Začne se mi klepat spodní ret, tyto věty...každé slovo mě bodalo u srdce jako dýka.
,,Možná nemiluje ani mne, to si myslet můžeš, ano? Ale miloval mě tehdy a vím, jak se choval když byl zamilovaný. Tak jak se chová k tobě, je jen přetvářka...jde mu tady o peníze, jde mu o práci!"
Začnou se mi do očí valit slzy.
Ona se ke mě nakloní přes stůl a dramaticky si povzdechne.
,,Si ještě malá, Hans chce ženu, chce mě, nechce dítě. Pochop, že tě bere jen a pouze jako práci. Vidíš jak je unavený?"
Řekne a ukáže k oknu.
Podívám se a uvidím Hanse jak se unaveně snaží běhat.
Dojdu k oknu a Lili mě pohladí po vlasech. Vyděšeně a nešťastně se na ní podívám. ,,Je unavený z tebe. To všechno ty víš? Nerada to říkám ale měla bysi ho nechat vydechnout."
,,Kdyby mu na mě nezáleželo, nezachránil by mě z vody."
,,Ach zlato, ty si tak hloupoučká. Kdyby si se utopila, myslíš, že by za to nenesl zodpovědnost? Nejspíš by ho za to oběsili. Musíš začít myslet trochu realisticky, všechno co pro tebe dělá, je jen v popisu práce, to tričko jak ti půjčil, taky to bylo v popisu práce, kdyby si nastydla bude mít taky problém. S tím bálem, uklidnil to protože musel, cítil se trapně, že se o něj přeme. Ale viděla si, že i když ses snažila ho mít pro sebe přikláněl se ke mě."
Popotáhla sem a podívala na to jak si Hans sundal tričko a utřel si čelo.
,,Co mám tedy dělat?" Řeknu a podívám se na Lili.
,,Nech ho být, vyhýbej se mu...ublížil ti, vždyť on si s tebou jenom hraje. Sem tu pro tebe, ač to nevypadá...sem tvoje spojenkyně, nechci aby se takto mladá dívka trápila. Nech si to pro sebe, ať nenaděláš další problémy." Řekne a pohladí mě.
,,Dobře, děkuji, už mohu...jít?"
Řeknu a ona přikývne, otřu si slzu a odejdu pryč.

Lili:

Podívám se za ní a usměju se, ta holka je opravdu hodně naivní a hodně důvěřivá, nečekala sem, že to půjde tak lehce. Tak uvidíme jak to holčičce půjde.
Dojdu na zahradu k Hansovi, podám mu svůj kapesníček.
,,Díky Lili." Řekne a otře si obličej.
Sjedu jeho svalnatou hruď pohledem, cítila sem závistivý pohledy dvorních dam a služebných který kolem nás procházeli.
Pomohla sem mu do trička.
,,Hele? Nevíš kde je Marion? Musím jí zkontrolovat." Pootevřu ústa a zakroutím hlavu ,,nene, opravdu nevím, naposledy jsem se s ní viděla v jídelně, kde sem se jí omluvila za své chování a tak." Řeknu a Hans se na mě podezíravě podívá ale pak si unaveně povzdechne ,,dobře, půjdu se podívat kde je." Řekne, pohladí mě a odejde. Na oko se na něj podívám a usměju se.

Marion:

Šla sem po schodech a najednou sem ucítila za sebou kroky.
Prudce sem se otočila a narazila sem do Hansovi hrudi.
Podívala sem se mu vyděšeně do očí.
,,Děje se něco?" Řekne a zamračí se.
,,Ano...vlastně ne! Ne!" Vyjeknu a on se na mě nechápavě podívá.
,,Poslyš? Si opravdu v pořádku?" Řekne a sáhne mi na čelo.
Jeho doteky...bylo tak nádherné a jemné.
Ale okamžitě to skončilo.
,,No, horečku nemám takže to bude psychicky, co se děje?" Řekne mi a podívá se mi hluboko do očí.
,,Ne, nech mě být!" Řeknu a uteču po schodech.
,,Marion!" Zakřičí za mnou a rozmachne se nechápavě rukama.
Rychle sem zabouchla dveře a Kiki nadskočí.
,,Co se děje!" Řekne Kiki.
,,Už nechci Hanse ani vidět!" Řeknu a sesunu se na postel a začnu plakat.
Kiki mě začala hladit po vláscích.
,,Musíš mi pomoct! Sem do něj bezhlavě zamilovaná a on si semnou jenom hraje!"
Řeknu a ona se zamyslí.
,,Hele, nemyslím si, že je takový. Určitě by tě nevodil za nos. A co ti vůbec řekla Lili?"
,,Ona? No, ona...ona se mi přišla pouze omluvit a tak." Zakoktam a ona se na mě podezíravě podívá.
,,Tak pomůžeš mi?!" Řeknu a ona přikývne a vezme si do ruky dřevěný meč. ,,Jistě!!!" Řekne a já ji obejmu najednou někdo zaťuká.
,,Marion? Můžeš semnou mluvit?"
Ozve se Hansův hlas.
,,Co budeme dělat!" Začnu šeptem panikařit.
,,Ehm, Marion tady není!" Zapiští Kiki.
,,Vím, že sem zašla...nejsme hloupý."
Řekne Hans. ,,Dělej! Pod postel!" Řekne mi šeptem Kiki a já začnu zalezat pod postel.
Ona přijde ke dveřím a když už sem byla pod postelí otevřela.
,,Super, kde je Marion?" Řekne Hans a vstoupí.
,,Marion tu není, jak sem říkala."
Řekne Kiki a Hans si prohrábne si vousy, které už mu narostly.
,,Děláte si ze mě holky srandu? Nemám náladu na žerty."
,,Ale ona tu opravdu není!" Řekne Kiki a odkašle si.
,,Říkáš že není jo?" Řekne ironicky, dřepne si a po chvíli se semnou setká pohledem.
,,Jeee, ahoj." Řeknu a on zakroutí hlavou.
,,Co to vyvádíte?!" Řekne a odstrčí opatrně postel a pomůže mi vstát.
,,Marion co se děje?" Řekne mi znovu.
,,Chce se mi na záchod, omluv mě."
Řeknu a odejdu z pokoje.
,,Však máš toaletu v pokoji!" Zavolá na mě ještě.
Přivřu oči a otřu si slzu která mi ukápla a zmizím někde v labyrintu chodeb.
.
.
.
Ahoj! Jak se máte?😇 Doufám, že dobře...mám tu opět otázky 😇❤️
.
.
.
Jaký máš názor na Liliin plán? Proč to vlastně dělá?
Jak si myslíš, že se Marionovo a Hansovo pouto změní?
Jak se asi bude Hans cítit? A co Marion?
Co si myslíš o Liiny manipulaci?