Tyler:
,,My tu zemřeme..." Rozbrečí se Marion.
Nemohl sem přemýšlet, když plakala.
Pavouk zasyčel a já přemýšlel co udělam.
A v tu chvíli mě něco napadlo.
Zavřel sem oči a pomocí dvou prstů sem začal dělat grymasi.
Stvořím klon ale ten klon nebudu moct ovládat dlouho... maximálně půl hodiny.
To by mělo snad stačit.
,,Heeeej...tadyyy." ozve se o kus dál.
Pavouk se otočí a okamžitě zaútočí na můj vytvořený klon.
Jak se pavouk otočil, vypadla mi dýka a já ji jentaktak zachytil.
Odřezal sem si pavučinou z rukou a obřezal sem se.
Spadl sem na zem, vylezl sem na pařez a začal sem Marion odřezávat.
,,Dělej...prosím." zakřičí.
Odřezal sem pavučinu a ona mi spadla do náručí.
Podívala se mi do očí a já se jí zadíval do jejich.
Ozvalo se zasyčení.
,,Musíme odtud pryč." Řeknu Marion, postavím ji na zem, chytnu za ruku a rozběhneme se pryč.
Najednou se ozvalo zavytí.
,,Vlci?!" Zakřičí Marion a já přikývnu.
,,Musíme přidat!"
Větve nás šlehali do obličeje.
Najednou se přímo předemnou objeví propast.
,,Zas-stav!" Zakřičím ale Marion to neubrzdila a v tu chvíli sme oba padali.Can:
,,Jak, jako, že zmizeli!"
Řeknu a Hans mi ukáže na postele.
,,Vidíš je tam snad?!"
,,Klid kluci, oni nezmizeli...tak úplně."
Řekne Hedviga a my se na ní udiveně podíváme.
,,Víte, v tomto světě už nejsou... odešli zpět odkud ste přišli. Jsou v temném hvozdě."
Udiveně sme na ní zamrkali.
,,Musíme jít za nima! Hned!" Řekne Hans a já souhlasím.
Začali sme si balit a Hedviga na to nic nenamítla.
Ze začátku se mi mooc líbila ale...po tom co udělala Marion a Tylerovi, u mě dost klesla. Když sme si vzali pár věcí vyšli sme ven.
Hedviga semkla ruce k sobě a začala něco potichu říkat.
Jako zlomek sekundy sme vyletěli do vzduchu a než sme se stihli nadát, objevili sme se v našem světě.
Upřímně, začal mi ten Elfí svět chybět...
Otočili sme se na bránu která se tyčila před náma. Byla černá a mohutná.
Kolem byli dráty a byl zde těžký vzduch.
,,Už tu prošli." Řekne Hedviga a ukáže na řetěz...který odvázaný od brány.
,,Fajn, jdeme." Řekne Hans a vykročí vpřed.
,,Počkej." Řekne Hedviga a podá nám jakýsi proutek.
,,Ten proutek odežene všechny tvory z temnot... totiž... nemají rádi světlo."
Přikývneme.
,,Co všechno tam je?" Řeknu a Hedviga se mi podívá do očí.
,,Pavouci, hadi... škorpióni nadměrné velikosti, duše mrtvých...duše které nenašli klid. Sirény u močálů a může se ti tam ukázat tvůj největší strach."
,,Fajn. Půjdeme opatrně." Řeknu a vykročíme s Hansem do vnitř.
Otočíme se protože Hedviga zůstávala stát na místě.
,,Jdeš?" Řekne Hans a Hedviga se rozklepala. ,,Je to temné místo, nedělá mi to dobře."
Řekne.
,,Marion tu jistě taky není dobře a přeci sem šla." Řeknu docela nabroušeně až to Hanse trochu zarazí a Hedvigu to samé.
Vykročila k nám postupovali sme dal kupředu.
Všude byli keře...trny a vyschlá půda.
Byl tu suchý vzduch ale byla zima.
,,Víme vůbec, kudy jdeme?" Řekne mi Hans a já pokrčím rameny.Marion:
Probrala sem se na posteli.
Zamžourala sem a nademnou se objevila tvář, zjizvená... postarší paní.
Zaječela sem a ona ode mě trochu poodstoupila.
Natiskla sem se na zeď a ona zvedla ruce k hlavě.
,,Klid dráha! Klid!"
,,Kdo jste!" Vykřiknu a ona se lehce pousměje.
,,Jsem Lisana. Sem vyhnankyně."
Řekne mi a ukáže mi jizvy na rukou nejspíše od rozpálených okov.
,,Kde je Tyler!" Řeknu stále zvýšeným hlasem.
Ona mi ukázala na druhou stranu místnosti.
Uviděla sem Tylera s obvázanou hlavou, spal.
,,Tylere!" Řeknu a prudce se zvednu ale obrovská bolest mi projela celou nohu a mě se v tu chvíli podlomilo koleno.
Ta žena mě chytla.
,,Princezno, máte zlomený kotník. Musíte odpočívat."
Posadila mě a podala mi čaj.
,,Podívala sem se na čaj a pak na ní."
Poznala, že ji moc nevěřím, pousmála se vzala si lžičku a nabrala si do ní čaj.
,,Nechci tě otrávit, to bych vás taky nezachránila, ne?" Řekne mi a já se rozpomenu.
,,Ach ano...spadli sme do té propasti a víc si nějak nepamatuji."
Řeknu a ona přikývne.
,,Já sem vás tam našla, supy mě k vám zavedli. Tyler korunní princ, boha smrti má otřes mozku a pár pohmožděnin.
Ty máš kotník a taky pár modřín."
Řekne mi a posadí se do křesla.
,,Vy ste hodná?" Řeknu a ona přikývne.
,,Ano, sem na vaší straně.
,,Tebe znám." Ozve se Tyler a já se na něj otočím. Pousměju se, že je v pořádku.
,, Bodejť by ne, když sem byla tvá chůva."
Zasměje se stařenka a ona se pousměje.
,,Lisano." Řekne a pokusí se vstát.
,,Ooo né, jen lež dítě." Řekne stařenka a dojde k němu. Obejmou se a já se nestačila divit.
,,Marion, toto byla moje chůva, nechtěla dělat to co jí nařizoval můj otec, ona mě chránila."
Vysvětlí mi Tyler.
,,Nařizoval mi, aby sem Tylera každý den zbila bičem aby se naučil přijímat bolest. Aby každý den prolil krev jednomu srnci a aby každý den stál na jedné noze v horkých uhlících. Ale já to nedělala, Tylera sem brala jako své dítě a tak sem králi vždycky jen řekla, že sem to splnila."
Řekne stařenka a Tyler to dopověděl.
,,Jednoho dne to však můj otec zjistil, neměl sem totiž žádné jizvy prostě nic. Nechal Lisanu přikovat na dva měsíce ke zdi...a každý den ji zbičovat. Pak ji vyhnali na pospas temnému hvozdu."
Otočí se ke stařence a chytne ji za ruku.
,,Myslela sem, že si mrtvá."
Ona ho pohladí a vstane, podá mu čaj a on se bez jakýchkoliv okolků napil.
Napila sem se tedy taky a stařenka zmizela v kuchyni. Opatrně sem s zvedla a dokulhala sem k Tylerovi.
,,Si v pořádku?" Řekne mi a já přikývnu.
On mě chytne za ruku a pak mě pohladí po tváři. Přiblížila sem se k jeho obličeji a rty sem se dotkla těch jeho.
Přitáhl si mě do klína a začali sme se líbat.Lisana/Stařenka:
Podívala sem se na ty dvě hrdličky.
Pousmála sem se když sem viděla jak se líbají. Přeji to Tylerovi, už potřeboval nějakou ženu která mu otevře a zahřeje srdce. Sem jediná osoba která dokáže Tylerovi číst myšlenky ale on mě ne.
Moje moc je léčitelství. Sem ráda, že je Tyler v pořádku a ta jeho dívka...vyzařuje z ní silná a čistá aura.
Jen se obávám jedné věci...ať to není ta vyvolená... ať nemají kruhy rovnováhy, to by byl konec.
.
.
.
Ahojky! Máme tu další kapitolu :)
Omlouvám se, že vyšla takhle později...
Máme tu pár otázek.
.
.
.
Jaký máš názor na Tylerovo dětství a na Lisanu?
.
.
.
Jaký máš pocit z temného hvozdu?
.
.
.
Myslíš si, že se s Canem, Hansem a Hedvigou střetnou?
.
.
.
Proč se Lisana bojí toho aby neměli kruhy rovnováhy? Napadá tě něco?
🥰🥰
ČTEŠ
Carevna 3: Potomek
Historical FictionTENTO DÍL NAVAZUJE NA 2. DÍL CAREVNY!! . . . Již, se narodila Princezna! Marion je už od mala dost šikovná a pozorná dívka, po každém s rodičů získala něco ale nastanou problémy, je unesena! Tajemným neznámím a tam objevuje jedno temné tajemství za...