Na den králem

21 1 2
                                    

Hans:

Byl podvečer...celou dobu sem přemýšlel co se děje, co ta holka zase blázni...celé odpoledne se mi vyhýbala, nechápal sem to, Lili se na mě celou dobu zasněně dívala.
,,Ach zlato, si tak roztomilý když koukáš...do zdi." Řekne Lili a pokusí se o úsměv.
Myslí si, že mi asi taky přeskočilo.
,,No nic, je večeře, jdeme?" Řeknu a nabídnu ji rámě.
Lili přikývne a společně se odebereme do jídelny.
Podíval sem se směrem k pokoji kde bydlí Marion, bylo tam dokořán otevřeno asi už tam nebyla.
,,Poslyš, co si konkrétně řekla Marion?"
Lili se na mě podívá a zastaví těsně před jídelnou.
,,Pouze sem se s ní usmířila, nic víc? Snad si nemyslíš...že, já?!"
,,Ne, ne, promiň, omlouvám se..tak sem to nemyslel, sem rád, že ste se usmířili. Jen se chová divně, vyhýbá se mi."
Řeknu a Lili mě pohladí po tváři.
,,Jak se ona chová k tobě, chovej se ty k ní."
,,Jak to myslíš?" Řeknu a nakrčim obočí.
,,Nu, ztraní se ti...tak toho využij, dej jí najevo, že ti to nevadí... zbytečně za ní nedolejzej."
Řekne a usměje se na mě a chtěla vstoupit do jídelny ale já jsem jí prudce chytl za zápěstí.
,,Lili! Tohle já dělat nemohu! Sem v práci! Musím se chovat profesionálně, né tady dělat uraženého!"
,,Já vím! Ale běhat furt za ní jak pejsek a lézt ji takzvaně do zadku nemusíš, to už je trochu zas pod tvou úroveň." Řekne a vytrhne se mi a vstoupí do jídelny, šel sem za ní a posadil se.
Marion a Kiki už tam seděli a byl tam i král.
,,Dobrý večer, výsosti." Řeknu a Thorin přikývne.
,,Dobrou chuť." Řekneme si a začneme jíst. V půlce jídla promluví král.
,,Zítra musím odjet, mám důležitou schůzi...vrátím se až další den ráno a potřebuji za sebe náhradu, takže tady ten den bude kralovat tady Hans."
Zakuckám se a zmateně se podívám na krále.
,,Ale, výsosti, já musím hlídat Marion."
,,Já to zvládnu." Odcekne Marion, což mě dost udivilo.
,,Ehm, no...je tu Kiki takže Marion určitě sama nebude ale na tebe se dá spolehnout, seš čestný muž." V tu chvíli si Marion odkašle jak kdyby nesouhlasila.
,,Děkuji výsosti, pokud si to přejete, udělám to." Řeknu a Thorin spokojeně přikývne. ,,Všichni už o tom vědí, děkuji ti." Řekne jeho výsost a oba si podáme ruku.
Thorin odejde a já se přes stůl naklonim k Marion, která se trochu lekne.
,,Marion! Proč děláš tyhle naschvály! Co sem ti udělal!" Řeknu.
,,Nevíš? Tak to je hodně smutné!" Řekne Marion a odejde...za ní cupitala i Kiki.
Lili mě chytla za ruku.
,,Klid, zlato. To bude dobré." Řekne mi.
Oba dva sme se zvedli a šli do pokoje.
Lehl sem si a přemýšlel sem, co se stalo, proč je taková ale možná konečně pochopila, že její city neopětuji, takže ji to nebudu svým chováním vyvracet.
Unaveně sem usnul.

Marion:

Bylo ráno, obě dvě sme se s Kiki probudili docela už pozdě.
Podívala sem se z okna a málem mi vypadli oči z důlků. Táta už byl určitě pryč, protože tohle kdyby viděl tak vyletí z kůže. Otroci nepracovali, leželi na trávě. Usměju se ale hned mě úsměv přejde. ,,Páni, ten Hans se nezdá." Vyhrkne Kiki.
,,Super Kiki, vážně mi pomáháš." Řeknu a povzdechnu si.
,,Když já ho furt miluji."
Kiki se to snažila ignorovat a najednou do vnitř vešli dva strážní.
,,Děje se něco?" Řeknu udiveně.
,,Ano, máme se vás zeptat jestli si dáte raději chléb nebo rohlík ke snídani."
Vyjeveně se na ně podívám.
,,To vás poslal Hans?"
,,Ano, změnil celý jídelníček."
Naštvaně se seberu a zamířím do kuchyně s Kiki v patách.
Dojdu do kuchyně. Tam byla Margaret a Toms a snažili se tam zkoordinovat kuchyni.
,,Co se to tu děje?" Řeknu.
,,Pan Hans-" chtěl říct Toms ale já ho přerušila.
,,Zase pak Hans, to za dnešní ráno slyším už po třetí! Si jako myslí, že táta odjede a on nám tady udělá z hradu holubník?!"
Toms se mi snažil něco naznačit očima ale jeho gesto sem nepochopila.
,,Ehm, Marion." Řekne Margaret a nervózně si prohrábne vlasy, nechápala sem je a tak sem pokračovala.
,,Co si o sobě myslí? Že se všechno točí kolem něj??? Tak to není!" Kiki se mi taky snažila něco naznačit a začala si kousat nehet.
,, Pán si přijde a myslí si, že mu tu všechno patří, že bude vládnout...udělá si kachničku, knedlíčky, zelíčko a bude se mít jako v bavlnce ale tak to není!"

Toms:

Ztěžka sem polkl koukal sem na Hanse který tam přišel ale dal nám gesto ať sme zticha.
Občas se podivil tomu co Marion řekla a občas si prohrábl vousy, trochu se k Marion naklonil ale tak, aby se ho nevšimla.
,,Je za mě rozhodně nespolehlivý, je to bodyguard není to panovník! Bůhví kdo to vůbec je! Třeba je to sedlák, co si řekl, jupííííí!!! Budu bodyguard! A teď je to jeho trumf! Je králem a můj táta ho zabije! Určitě ho zabije! Je normální aby se mě zbrojnoš ptal jestli chci rohlík není chleba?!"

Margaret:

Snažila sem se jí naznačit ať už konečně stichne. Snažila sme se jí naznačit, že je za ní ale podle jeho výrazu si to spíš užíval, bavil se tím a Marion ne a ne zmlknout.

Marion:

,,Je to prostě tvrdohlavý, sobecký chlap co si myslí, že mě naštve ale já vůbec nejsem naštvaná!"
,,Nejsi?" Ozve se za mnou a já nadskočim leknutím.
Otočím se a Hans se tam na mě s vážným ale přitom laskavým pohledem dival.
Je opravdu hodně vysoký, takže sem měla hlavu div vyvrácenou.
,,Nu, ještě něco sem? Třeba...děsný bodyguard, který tě trýzní nebo tak něco?"
Řekne a dramaticky rozhodí rukama.
,,Ne... já, potřebuji sklenku." Řeknu a vyděšeně odejdu.
,,Marion nesmí pít!" Vykřikne Margaret a a běží za mnou.
Zamkla sem se v pokoji, když se jednou opiju tak mi to nic neudělá.

Hans:

Usměju se a Toms se taky lehce usměje.
,,Ta holka mě bude věčně překvapovat."
Řeknu a sednu si a Toms se posadí.
,,Marion je výjimečná žena."
Otráveně se na něj podívám a on si přisune židli.
,,Já tu holku prostě nechápu. Chvíli se o mě přetahuje z mojí přítelkyní a teď ji naštve jenom maličká skromnost, typu rohlík není chleba."
,,Hansi, neříkej mi, že si to udělal opravdu jako skromnost aby za ní šli zbrojnoši a zeptali se jí na to."
Řekne Toms a významně se na mě podívá.
,,No dobrá, možná sem ji chtěl trochu rozveselit, nevěděl sem, že jí to naštve. Ale to, že sem za ní stál a ona tady vyváděla mě docela pobavilo.
,,Ostatně, nechci abyste si Tomsi myslel, že já sem králem na dnešek být chtěl ano?"
Řeknu a Toms mě chytne za rameno.
,,Já vím, že ne. Byl to můj nápad aby ste to dnes přebral za krále, chtěl sem vědět co dovede prvorozený princ."
Pootevřu pusu zděšením.
,,Cože! Jak víte, že...!"
,,Klid Hansi, vím to už od začátku, já vím všechno. Vždycky si umím zjistit kdo je kdo a něco o něm. Neboj se, nikdo o tom neví a ani vědět nebude, mlčím jako hrob." Řekne a usměje se.
,,Dobře, děkuji vám." Řeknu a zvednu se.
Celý den sem byl zavřený v pracovně a počítal daně, přesně ta věc která mě nudila. Nemám rád kralování.
Najednou na mě v podvečer někdo zaťuká.
,,Ano?" Řeknu a postavím se.
Do dveří vyjde Kiki.
,,Pane, máme problém."
,,Máme? Jaký tedy?" Řeknu a dojdu k ní.
,,Marion se opila, chtěla sem jí pomoct, tak sem řekla Margaret, že už spí a ona zatím lítá někde po zahradě. Mrzí mě to!"
Řekne a já zakroutím hlavou.
,, Dobře, jdu za ní, zůstaň tady!"
.
.
.
Ahojky, máme tu další kapitolu 😇
.
.
.
Co si myslíš, co se bude dít když bude Marion opilá? Napadá tě něco?

Jak se ti líbila scénka, jak Marion mluvila o Hansovi v kuchyni a on byl těsně za ní?😅

Carevna 3: PotomekKde žijí příběhy. Začni objevovat