Záře

12 1 2
                                        

Marion:

Probudila sem se, všechno mě bolelo.
Podbřišek, záda...zadek, zápěstí i krk.
Podívala sem se vedle sebe ale Tyler tam nebyl.
Odhrnula sem peřinu, že vstanu ale vyděsí mě kapky krve na prostěradle.
V tu chvíli si vzpomenu, co se včera stalo.
Vyskočím z postele a lehce se mi zatočí hlava. Najednou mě Tyler chytí.
,,Marion? Děje se něco?" Řekne mi a já se roztřesu hrůzou. ,, Okamžitě mě pusť! Vůbec se mě nedotýkej!" Řeknu a on mě pustí. Podívala sem se ke dveřím, před kterými stál. Rychle na sebe vezmu župan a podívám se na Tylera, který se na mě trochu bodavě díval.
,,Odstup od dveří." Řeknu mu a on se podívá do dveří, dojde ke dveřím a otevře je a poodstoupí.
Ukáže mi, že mohu odejít.
Rozběhla sem se pryč.

Tyler:

Podíval sem se do chodby, jak Marion doběhla k rohu a pak mi zmizela.
Odplivl sem si a zavřel dveře a byl sem zas sám v pokoji.
Opřel sem se o dveře a podíval sem se po místnosti.
Není to moje vina, já se jí ptal, ona se sama dobrovolně vydala.
Dojdu k posteli a podívám se na tři kapky krve na matraci.
,,Odpanil sem jí. A ona si myslí, že sem dělal ještě něco horšího." Řeknu si pro sebe nahlas.
,,Do prdele." Řeknu a vyběhnu z pokoje.
Musím jí okamžitě najít, než ze mě udělá něco hrozného.

Marion:

,,Takže mi chceš říct, že si se vyspala s Tylerem ale on je sadista?"
Řekne Can a já se napila čaje, co mi udělal.
Přikývnu a on si prohrábne vousy a zakryje si rukama oči.
,,Ach jo, já už tě nemohu nechat samotnou...ani na vteřinu."
Řekne a v tu chvíli někdo zabuší na dveře od pokoje.
,,Cane? Je tam Marion?" Ozve se Tyler a já se na Cana vyděšeně podívám.
,,Ne, není." Řekne Can a podívá se na mě.
,,Nelži, čtu ti myšlenky." Ozve se Tylerův hlas.
Polknu a Can se zvedne, v tu chvíli vylezl Hans ze sprchy nandal si ryfle a vytáhl revolver.
,,Už mám toho hajzla po krk."
Řekne a dojde ke dveřím a otevře je.
Can se na ně vyděšeně podívá a já se prudce zvednu ale Can mě zarazí.
,,Nechte toho!" Řekne Tyler a zvedne ruce nad hlavu.
,,Ty nejsi normální!" Řekne Hans a Can se do toho vloží.
,,Hansi, uklidni se!"
Mě se zpustili slzy, on za to vlastně nemůže...já...já to chtěla.
Najednou Hans nabil a zamířil.
,,Varuju tě naposledy. Odlož tu zbraň."
Řekne Tyler a v očích se mu mihne to samé jako na trhu.
A mě v tu chvíli zamrazí... vymyká se kontrole a za to mohu já...on není špatný!
,,Hansi! Musíš to odložit! Okamžitě!"
Vykřiknu a Can pochopí, že se děje něco mnohem více nebezpečného.
,,Brácho, přestaň." Řekne ale Hans přivře oko k výstřelu.
,,Opravdu veliká chyba, veliká."
Řekne Tyler a udělá jakési grymasi rukama.
Najednou se pod náma celá zem zhoupla, až sme z Canem upadli na zem.
Hansovi vypadla z ruky pistol a zakymácel se.
Tyler zavřel oči a dal si ukazováček ke rtu a začal něco šeptat. A na věděla, že je zle ale nemohla sem se vůbec postavit.

Hans:

Motala se mi hlava a cítil sem jako by mi protékala mozkem krev. Jako by se mi začala celá hlava, čelist lámat.
Cítil sem napětí v mé hlavě, ukrutně to bolelo. Podlomila se mi kolena a mě začala téct z očí krev...bylo to ukrutný.
Vší silou sem se zvedl a popadl židli a rozběhl se proti Tylerovi ale v tu chvíli sem ucítil tak ostrou bolest, která mi projela všemi nervy a dala mi obrovský šok do srdce...a já se nemohl nadechnout.
Najednou sem sebou začal škubat, upadl sem a viděl sem bílo.

Marion:

On mu pomocí nervů, chce udělat zástavu! On...on chce napodobit nemoc kterou mám já!
Nemohla sem ho takhle nechat, Hanzovi už netekla krev jen z očí ale i z nosu a z úst.
Vší silou sem se snažila postavit. Uvnitř sem řvala. Najednou sem cítila něco silného uvnitř mě, něco co se snažilo drásat se na povrch.

Tyler:

,,Znič! Ho! Znič hooo!"
Řvalo ve mě a já sem cítil jenom moc.
Najednou se ozvalo obrovské zavřiskání.
A mé oči se přesunuli k Marion.
Snažila se postavit ale já snížil tlak v místnosti, je nemožné aby se postavila.
Zaryla nehty do stolu a vší silou se začala zvedat, udivilo mě když se zadýchaně postavila na nohy.
,,Co to?!" Řeknu nahlas.
Najednou sem sponzoroval její oči.
Zářili žlutě a bylo to obrovské světlo.
Její žíly, začali zářit a to čím dál tím víc.
Najednou se objevilo, přímo z ní obrovské zářící světlo. Které mě málem oslepilo.
Udělala ladné pohyby rukou a já sem se chtěl pohnout ale nemohl sem.
Uviděl sem zářící laso, které mi začalo svazovat a prostupovat tělem.
Najednou se do mě jakoby vsáklo.
............................................................................

,,Sem zpět!" Řeknu a oklepu se.
Marion zářila barvou slunce a její vlasy jakoby vláli ve větru.
Podívala se na Hanse a semkla ruce k sobě. Něco řekla cizím jazykem... zaposlouchal sem se a zjistil sem, že je to jazyk dávných legendárních elfů, strážců duševní rovnováhy a aury.
,,To snad není možné." Řeknu vyjeveně.
Podívám se na Hanse, vyděsilo mě v jakém je stavu. To sem udělal já?
Marion k němu došla a položila mu ruku na čelo a to světlo přešlo do něj.
V tu chvíli se nadechl a krev zmizela.
V tu chvíli světlo pominulo a Marion unaveně padla malém k zemi ale stihl sem jí chytit.
Can se zvedl a došel k nám.
,,Co to bylo!" Řekne mi a já sem se na ní vyjeveně díval.
,,Ona je potomek, dávných elfů..."
Řeknu a Can nadzvedne obočí.
,,Ale jak? Z její rodiny, pokud vím nic takového nebylo."
,,Nejde o předky z rodiny ale o zvolení jakékoliv člověka, který jim bude."
Řeknu a Hans se opatrně zvedne.
,,Co se stalo lidi?" Jako by si nic nepamatoval.
,,Dítko, již čisté srdce má a auru čistou jako křišťál. Ta se stane chodící rovnováhou toho to světa. Bytost jenž tuto moc dostane, korunní aurou lidstva se stane. Prozře lidem srdce jas, routrhne každý špatný mrak. Žena jež rovnováhu dá, stává se svatá."
Řeknu a Can na mě zíral z otevřenou pusou.
,,Eee přeložíš to?" Řekne Hans.
,,Zkrátka...je to bohyně spravedlnosti, duševní aury a rovnováhy na zemi."
Řeknu a Hans zvedne ukazováček.
,, Já se raději zas vyspím." Řekne a v tu chvíli omdlí.
,,Je vyčerpaná. Odnesu ji do postele."
Řeknu a Can jakoby mi nechtěl věřit ale pak přikývl.
Odnesl sem Marion do postele a posadil sem do křesla a vyndal sem knihu, ve kterých jsou všechny spisy a vysvětlení o tomto fenoménu.
,,Je čas...aby sme navštívili Hedvigu."
Řeknu trochu nahlas.

Ahoj! Máme tu další kapitolu, snad jste rádi 😄
.
.
.
Jaký máš názor na Tylerovo opětovné neovládání se?

Jaký máš názor na Marioninu, údajnou moc? Bohyně? A jak to chápeš?

Kdo je podle tebe Hedviga?

Celkový názor na kapitolu? :))

Carevna 3: PotomekKde žijí příběhy. Začni objevovat