Carevna 3: Potomek

Tam kde slunce nezapadá

Marion:

Když sem se probudila, Can a Tyler se na mě dívali.
Nevěděla sem zprvu o co jde ale to mi ihned vysvětlili.
............................................................................
,,Takže já sem...bohyně?!" Vyhrknu a Tyler pokrčí rameny.
,,Zatím přesně nevím jestli ano, označit člověka za boha je dost odvážný čin.. protože se třeba mohu mýlit. Proto, dnes půjdeme k jedné dámě, která ví úplně všechno."
Řekne a podá mi útržek z nějaké knihy.
Byla tam fotografie, jakési elfky.
Byla velice mladá ale za to od pohledu vznešená a moudrá.
,,Kdo je to..." Řekněme společně s Canem který se mi díval přes rameno.
,,Jmenuje se Hedviga. Je to poslední potomek a tudíž poslední královna Dávných elfů, její matka byla nejvyšší bohyní slunce a tak vládla všem bohům."
,,To není tak dávno ne? Vypadá hodně mladě." Řeknu a Tyler si povzdechne.
,,Elfy nezemřou na starší či na nemoc...jsou tak defakto nesmrtelní, nestárnou a růst přestanou ve svých 20.letech."
,,A kam tedy zmizela Hedvigy matka?"
Řeknu.
,,Jedinou zbraní, čím můžeš elfa usmrtit je luk z toho nejstaršího dubu co existuje, tětiva musí být z vousku ryse sněžného a špička šípu musí být ukována z litiny kovu a křišťálu. Tahle smrtonosná zbraň pak může elfa zabít."
Podívám se na Tylera. ,,Takže ji někdo zabil a..kde jsou ostatní?" Tyler uhne pohledem...jako by o tom něco věděl a došel k oknu.
,,Kdysi dávno, byl taky bůh temnoty, války a smrti. Byl to Bůh zla a chaosu, chtěl vládnout všem na zemi a z ostatních bohů si chtěl udělat otroky. Tři roky sestavoval v jeho hradu smrtonosnou zbraň, Luk a šíp. A potom, všechny přepadl na oslavě narození Hedvigy, všichni se mu postavili a nikdo mu nechtěl sloužit. A tak všechny co se mu vzepřeli...zabil, zabil úplně všechny až na Hedvigu, kterou stihli schovat."
,,Kdo byl ten bůh zla, jak se jmenuje!"
Vyhrknu a Tyler se nadechne jakoby popotáhl.
,,Musíme vyrazit, sbalte si věci."
Řekne a chce odejít ale já mu zatarasím cestu pryč. ,,Kdo to je! Vím, že to víš."
Tyler se mi podívá do očí a pak na zem.
,,Můj otec." Řekne, obejde mě a zmizí chodbou.
Udiveně sem se dívala do prázdna.
Jeho otec je ta stvůra, proto se ho tolik bojí, je to vládce smrti a přemohl i královnu všech bohů, všechny je zabil aby mohl vládnout. Ale proč já? Proč zrovna já sem bohyní? To je blbost, nemohu být bohyně."
,,Ta je krásná." Ozve se kousek ode mě.
Otočím se na Cana který byl úplně zhypnotizovaný tou fotografií té elfky.
,,Cane?" Promluvím na něj ale Can se na ten obrázek stále díval a vůbec mě nevnímal.
,,No, půjdeme teda." Ozve se za námi až oba nadskočime leknutím. Celou dobu tam Hans seděl na gauči a my sme se ho ani nevšimli.
Cana to alespoň vytrhlo z toho zírání.
Hans se zvedl a odešel.
Když sme si všichni sbalili, došli sme na nádvoří kde už stál Tyler s koňmi.
,,A kde vlastně bydlí?" Řeknu a Tyler se podívá daleko k východu.
,,Daleko, moc daleko. Kam lidská noha nevkročí, neboť by se ztratila."
Řekne a usměje se.
,,Takže?" Řekne Hans a Tyler mi podá zlatý kamínek.
,,Promni ho v ruce, pokud si opravdu bohyně, mělo by nás to všechny dostat do říše, kde je Hedviga."
Dívala sem se na kamínek, blištil se od slunce. Zavřela sem oči a promnula sem kamínek a myslela na to, jak se všichni objevíme v říši elfů.
Najednou mě něco popadlo kolem pasu a jako vítr sem cítila, že letím vpřed. Nemohla sem otevřít oči a najednou mě to něco pustilo, cítila sem, že padám a to mě děsilo až sem zaječela ale dopadla sem do něčeho měkkého.
Otevřela sem oči a předemno se rozprostřel nádherný les.
,,Dokázala si to!" Ozve se Canův hlas vedle mě.
Podívala sem se na všechny kteří seděli v trávě stejně jako já.
Tyler se na mě hrdě pousmál.
,,Tady je to nádherné." Řekne Hans a zvedne se. Stromi zářili až od kořenů po korunu modrými a zlatými paprsky.
Všude rostli houby a bylo tady plno ovoce.
Zvedli sme se a Tyler vyndal mapu.
,,Pojďme." Řekne a vydali sme se tou krásou. Ptáčci poletovali a motýlci v nadpřirozených barvách nám sedali na dlaně, na ramena a do vlasů.
Došli sme k řece, řeka byla průhledná a zářila od slunce až vypadala, že je skoro zlatá.
,,Stůjte." Ozve se na druhé straně řeky.
Všichni sme se tam prudce podívali.
Stála tam elfka, celá v bílém a kolem ní byla jaká si bílá aura.
Proč sem z ní hned vycítila, že má silnou auru? Že, ví kdo jsme a, že nám nechce ublížit? To je divné, okamžitě sem ji začala věřit.
,,Vím proč jste tu. Jakou jistotu mám však mít, že mi nechcete ublížit." Řekne nám.
,,Já sem vaše jistota!" Řeknu a popojdu vpřed. Ona se na mě zadívala a pootevřela ústa. ,,Takže se má věštící koule nemýlila. Já to dokázala!Dokázala sem moc mé matky přenést na lidskou dívku." Řekne a hýbla rukou. Nad řekou se objevil most.
,,Pojďte! Honem!" Řekne a Hans se podíval na Tylera. Ten přikývl.
Šla sem jako první. Po tom šel Tyler a Hans a Can šli vedle sebe.
Když sem k ní došla, ona se na mě usmála.
,,Marion." Řekne a lehce se mi pokloní.
,,Slečno, Hedvigo." Řeknu a taky se lehce poklonim.
,,Kdo jsou ti tvý strážci a jak se vám sem povedlo dostat."
Řekne.
,,Já sem Hans, Syn Krále Arthura."
Řekne a pokloní se.
,,Já sem...já.." zakoktá Can a všichni se na něj podíváme.
Byl trochu mimo, nezpouštěl z ní oči a usmíval se.
,,To je Can, je to můj bratr, také syn krále Arthura." Dopoví ho Hans ale nezpouštěl z Cana oči.
,,A ty...?" Řekne Hedviga a podívá se Tylerovi do očí. V tu chvíli se jí ale v očích objeví zděšení.
,,Pane bože!" Vykřikne a vytáhne dýku.
,,Madam!" Řekne Tyler a zvedne ruce nad hlavu.
,,Ty si...ty si!" Zakoktá Hedviga.
,,Já sem syn, boha smrti... Théodena." Řekne Tyler a sklopí oči.
,,Já vám ale nechci ublížit, sem na vaši straně, to já sem Marion dopravil až sem."
Řekne a klekne si.
,,Hedvigo, on je opravdu na naší straně!"
Řeknu a Hedviga se na mě podívá.
,,Pokud to ty říkáš Marion, tak to musí být pravda." Řekne Hedviga a schová dýku.
,,Budu si na tebe ale dávat pozor. A chtěla bych si pak s tebou promluvit." Řekne Tylerovi ten se ukloní a postaví se.
,,Cane?" Řekne Hans a zamává mu před obličejem.

Can:

,,Je tak nádherná, to snad není možné."
Říkám si pro sebe a dívám se na ní, na každý rys její vznešenosti.

,,Nuže, určitě chceš Marion ještě víc osvítit naší minulost a zkázu všech bohů až na nás dvě a především tebe. Pojďme se podívat tedy tam, kde to všechno začalo ale ten pohled, může být trochu děsivý." Řekne Hedviga...ta překrásná elfka.
Všichni přikývli a ona se mi podívala do očí. Srdce mi poskočilo a ona se na mě tak nádherně usmála.
Taky sem se usmál a ona se otočila a pomalu šla a my sme ji následovali.
Moje nohy se snažili být co nejrychlejší aby sem byl u ní co nejblíže.

Ahoj!
Máme tu další kapitolu, zítra už bude Štědrý den... těšíte se?❤️
.
.
.
Jaký máš názor na Boha smrti/Théodena aneb otce Tylera? Čekala si to? Co si myslíš, proč asi Tyler jim pomáhá?
.
.
.
Jaký máš názor na Hedvigu a zkázu dávných elfů?
.
.
.
Jaký máš názor na Canovo chování teď na konci?
.
.
.
Co podle tebe asi uvidí, když je Hedviga varovala, že tam kam půjdou...to nebude zrovna příjemné