Carevna 3: Potomek

Tajná láska

Marion:

Když sme dojedli ještě sem to stihla od táty pěkně schytat.
,,My tě tu hledáme skoro po celém hradu a madam si spinkala! Víš co! Poslední dobou dost zlobíš! Za trest! Uklidíte celou moji knihovnu a Hansi? Ty to ber taky jako trest, že si mi neohlásil večer co se děje. Rozchod!" Řekne a odejde.
,,Půjdu s vámi." Řekne Lili ale Hans jí zarazil.
,,Ne, ty ne...máme to přikázaný jen my dva." Řekne a já se pousměju.
Sebrali sme se a šli sme do knihovny.
Jakmile sme zavřeli dveře od sálu přitáhl si mě k sobě. Ztuhlá sem, podíval se na mě a pohladil mě.
Přitáhl si mou bradu a políbil mě.
Přivřela sem oči...bylo to moc krásné cítit ho konečně u sebe.
,,Až to zjistí, už s tebou nebude nikdy mluvit!" Ozve se můj vnitřní hlas a já se odtáhnu.
Starostlivě se na mě podívá.
,,Stalo se něco?" Zakroutím hlavou.
,,Marion, pokud mi chceš něco říct, povídej...pomohu ti, vyslechnu tě a uleví se ti." Řekne a já si povzdechnu a zavřu oči.
,,Kdyby sem ti to řekla, už tě nikdy neuvidím, ztratím tě."
Řeknu si pro sebe a podívám se na něj.
Usměju se a zamířili sme tedy do knihovny.
,,No, jdeme na to." Řekne Hans když se podíváme na hromadu zaprášených knih.
Začali sme se přehrabovat v policích.
Chtěla sem utřít prach nahoře a tak sem vzala hadr a lezla po policích nahoru.
Najednou mi to ale podklouzlo a spadla sem Hansovi přímo do náruče.
,,Marion! Klid, držím tě." Řekne a políbí mě... uklidnim se, vyděsilo mě to a on mě pomalu postavil zpět na zem.
Najednou mi na hlavu něco spadlo.
Byla to obálka.
,,Je to nějaký dopis, nebudeme ho otvírat. Donesu schůdky aby sme dosáhli na horní police." Řekne Hans a položí dopis na stůl a odejde pro schůdky.
Moje zvědavost to ale nevydržela a tak sem se přesunula k obálce.
Otevřela sem ji a v ní byl dopis.
,, Milá Elisabeth, svatba byla veliké zpříjemnění. Zkrátila si mi mé čekání na svého nenarozeného syna. Zjistím si jak bude vypadat tvá princezna a pokud bude tak půvabná jako jsi ty, vezmu si ji za ženu!!! Když mi ji nevydáš dobrovolně, přijdu si pro ni sám! Buď půjde po dobrém nebo po zlém!"
Lekla sem se toho co se tam píše, ten člověk v zahradě, on mě chtěl odvést k tomu kdo to psal! Kolik mu tak teď může být! 40/50? Pane bože...
Uslyším kroky a tak rychle strčím dopis zpět do obálky.
,,Polezu tam já, nechci aby se ti něco stalo." Řekne Hans a začali sme uklízet.
Já ale měla v hlavě jen jedno, kdo to psal?
Když sme to dodělali unaveně sme se posadili na gauč.
,,Zavolal sem Lili, rozejdu se s ní...teď hned, jak přijde." Řekne mi a já ho chytnu za ruku.
,,Ne! To by mohlo vyjít najevo, že spolu sme! To nemůžeš!" Řeknu a on se na mě tázavě podívá.
,,Co aby vyšlo najevo? Náš vztah?"
Řekne a podívá se na mě.
Přikývnu ale v hloubi duše sem věděla, že Lili kdyby sem si ji znepřátelila, vše by mu řekla.
Najednou se otevřeli dveře a přišla Lili.
Zrovna když Hans mi chtěl odpověď.
Oba dva sem se postavili.
,,Copak se děje drahý?" Řekne.
Prosebně se na Hanse podívám.
Ten si povzdechne a mávne rukou.
,,Už sem to zapomněl, budeš tak hodná a vyřídíš panu králi, že už to máme hotové a, že se jdeme projet na koni?" Řekne a Lili přimhouří oči.
,,Mohu ject taky?" Řekne a Hans zakroutí hlavou.
,,Ne, promiň, musím Marion hlídat, nemám čas hlídat ještě tebe."
Lili se nafoukne a dupne si.
,,Mě hlídat nemusíš."
Řekne a Hans jí zamává, ona odejde a pak se podívá na mě.
,,Si spokojená? Jak dlouho jako chceš aby sem ji podváděl, když ani nevím co se děje! Co to s tebou je! Předtím si po mě jela a to dost viditelně a teď mám kvůli tobě, podvádět ženu která může být šťastná s někým jiným!"
,,Děkuji ti." Řeknu a on se na mě nechápavě podívá.
,,Si opravdu zvláštní Marion." Řekne a pomalu sme se vydali do stájí.
Tam sem poprvé stála tak ohromně blízko koně. Nádherné zvíře.
Najednou zařechtal a já se trochu lekla.
Hans mě ze zadu objal a pošeptal mi do ucha. ,,Nemusíš se ho bát. Pohlaď si ho, ať si na tebe zvykne." Začala sem ho hladit a když byl hodný začala sem se k němu čím dál víc tulit.
Kůň spokojeně zařechtal.
,, Připravena na svoji první jízdu?" Řekne mi a já šťastně přikývnu.
,,Dobře, pomohu ti." Řekne a pomůže mi do sedla.
Zavrávorala sem, bylo to docela těžké.
,,Drž se a nohy dej si třmenů." Řekne a já tak učiním. Chytnu koně za otěže a Hans ho začal vyvádět ze stáje.
Chvíli sem se bála ale potom? Cítila sem se krásně, Hans se vyhoupl za mě a převzal si otěže.
,, Pevně se drž společně semnou." Řekne mi a já se taky chytnu otěží.
Rozjeli sme se a já si to náramně užívala, po chvíli klusání sme se dali do sprintu a já si užívala ten pocit, ten pocit svobody, ten pocit, že sem vedle někoho koho miluji a sem s ním v bezpečí a ten pocit, že mě nic špatného nečeká.
,,Wohooo." Zakřičela sem když sme prosvištěly jako blesk mezi stromy.
Koník byl taky velice spokojený a Hans? Podle mě mu přišlo roztomilé jak to všechno prožívám.
,,Líbilo?" Řekne když se zastavíme na louce a kůň se spokojeně zakousne do listů ze stromu.
,,Ano, bylo to krásné." Řeknu a on přikývne.
,,Tak, teď ty sama." Řekne mi a než stihnu zaprotestovat seskočí z koně a pískne. Zpoza lesa vyběhl druhý kůň, černý jako uhel a nejspíš dost divoký.
Doběhl k Hansovi a zařechtal.
,,Jak jako...sama!" Řeknu udiveně a on se vyhoupne do sedla.
,,To zvládneš, si šikovná, nezapomeň, že kdyby sem si tím nebyl jistý, tak bych tě ani do toho sedla neposadil."
Neměla sem k tomu co říct.
,,Věříš mi?" Řekne a podá mi ruku, přikývnu a chytnu se.
Pomalu sme se rozjeli a po hodině už sme oba tryskem projeli louku křížem krážem.
Dojeli sme do stájí, když už se stmívalo.
A když sem slezla z koně, Hans se na mě usmál. ,,Věděl sem, že ti to půjde. Víš, že tvoje matka taky uměla jezdit výborně na koni?"
Pokrčím rameny a Hans se podívá těsně za mě a ztuhne.
,,Co je?" Řeknu a otočím se, na mě shlížel otec byl naštvaný a měl ruce v bok.
,,Jeee, ahoj tati!" Řeknu a nevinně se usměju. Hans se plácne do čela. Větší blbost sem udělat nemohla.
,,Je přesně deset hodin večer a vy si lítáte na koni?!" Řekne otec a povzdechne si.
,,Sem se o tebe bál Marion." Řekne a já ho obejmu.
Hans začne couvat ale táta ho zastaví.
,,Stůj!" Hans se zastaví a promne si vousy.
,,Pane králi, já vám to mohu vysvětlit!"
Začne se Hans obhajovat.
,,Ale ne, klid, chtěl sem ti poděkovat. Vidím, jak je Marion šťastná. A já neměl a stále nemám čas ji to naučit. Děkuji ti. Ale teď! Ty alou spát a ty, chci s tebou mluvit." Ukáže na Hanse a já se tedy pomalu vydám spát. Ale zase mě přepadli výčitky svědomí.
Kdyby jen věděl co sem mu předtím prováděla, že sem se mu vkradla do pokoje a vzala mu to, co mu bylo nejcennější, že sem mu několikrát lhala přímo do očí a že kvůli mě nedostal výplatu, že sem se spojila z jeho pořádně prohnanou přítelkyní, která mě do těhlech špatných věcí zapletla.
Až to Hans zjistí, už semnou nepromluví a okamžitě odjede, co mám dělat? Přiznat se a už ho nikdy nemoct spatřit? Nebo mu lhát donekonečna, s tím, že to stejně vyjde najevo?
.
.
.
Ahoj, omlouvám se, že sem tu dva dny nebyla, neměla sem skoro vůbec čas, tak se omlouvám :((
.
.
.
Myslíš si, že Hans se s Lili stejně rozejde? (I když si to Marion nepřála?)
Jaký máš celkový pocit z vyjížďky?