Carevna 3: Potomek

Dar

Marion:

Musela sem poslouchat na slovo, i když...on mi vlastně ani nerozkazoval...
Usmívala sem se, když se díval na malého vepříka který byl v ohrádce.
,,Chudáček." Řekne a zeptá se kupce kolik tak může stát.
,,50.zlatek..." procedí kupec.
Tyler sáhne do kapsy a vytáhne váček s penězi, podá mu ho ale těsně u jeho dlaně se zastaví.
,,Tak kolik stojí opravdu!"
Procedí mezi zuby a kupec ztuhne.
Udiveně sem se na něj dívala.
,,Co tak zíráš! Chovej se normálně! Cítí pocity každého člověka! Takže pozná i to, že lže! Tak přestaň tak blbě zírat, do prčic!"
Ozve se můj hlas a jak si prohrábnu vlasy.
Všichni se na Tylera udiveně dívali.
,,Kolik opravdu stojí! Vím, že lžeš."
Řekne a kupec se celý otřásl.
,,Stojí 50!" Zopakuje znovu kupec a v tu chvíli Tylerovi změnili oči.
Měl je průzračně zlaté a uhrančivé.
Docela mě to vyděsilo.
,,Tak?! Kolik!!" Řekne a v tu chvíli kupec zaječí strachem a omdlí.
Tyler se na něj upřeně díval a kupec se v bezvědomí začal zmítat.
,,Co se to sakra děje!" Řeknu si pro sebe.
Ostatní lidi se vyděšeně dívali, jak sebou kupec hází ze strany na stranu.
,,Dělej něco!"
Řekne mi můj hlas a já se rozběhnu k Tylerovi.
,,Tylere! Dost!" Řeknu a chytnu ho za rameno. Byl úplně ztuhlý a měl napnuté svaly na rukou. Ruce měl v pěst a měl nečitelný výraz.
Kupec měl už zakrvácenou hlavu od štěrkové cesty na které se dost brutálně zmítal.
,,Dooost!" Zakřičím ale Tyler mě neposlouchal.
,,Počkat, ne...on mě absolutně nevnímá!"
Řeknu si pro sebe, asi budu muset používat taky svůj dar...
Musím něco udělat nebo toho kupce zabije.

Tyler:

Celým tělem mi projížděli jeho myšlenky, ničím ho svým vlastním sebevědomím, ničím ho svou vlastní zkaženou myslí. Ničím ho vším zlým co provedl, doháním ho ke strachu, k depresím, k vině a jeho tělo za chvíli udělá sebevraždu, už teď je
zakrvácený. Najednou mi před oči skočí Marion. Podívá se na mě a pevně se zapře na nohou.
O co se sakra pokouší? Chce se zničit?
Možná má dae pozitivní energie ale já používám psychiku a kontrolu nad mozkem, který řídí tělo, tady je její dar zbytečný, akorát ji zničím.
............................................................................
Najednou sem se vzpamatoval, už zase...zase mi to stalo, zase sem přestal mít kontrolu nad svým tělem. Přestal sem mít černo před očima a když sem konečně znovu uviděl svět, spatřil sem
Marion jak se zakymácela na stranu a ztratila vědomí, chytl sem ji a podíval se kolem sebe, všichni se na mě vyděšeně koukali a kupec? Byl zakrvácený a v bezvědomí.
,,Marion." Řeknu a podívám se na ní...byla v mém transu, co sem to jen provedl, už zase...zase mi moje síla protekla mezi prsty.

Marion:

Stála sem a viděla sem zrcadla, v každém ze zrcadel sem viděla ty nejhorší věci co sem udělala.
Zaječela sem a rozbrečela sem se, když sem spatřila mojí první a taky poslední krádež, kdy sem Hansovi vzala to, na čem mu záleželo.
Co to je? Já...já vidím, všechny své špatné emoce, vidím své špatné činy... své špatné svědomí.
Začala sem z toho bláznit...všude sem slyšela Hansův křik, jaká sem zlodějka a lhářka...zrcadla se začala pohybovat a lítali kolem mě jak tornádo, co by mě rádo pohltilo.
Zavřiskala sem a zavřela sem oči, ať si mě to vezme, sem špatná, proč...proč, proč sem to všechno udělala, to je snad horší než kdyby sem umírala s dýkou v hrdle, zabíjí mě moje vlastní vina, můj vlastní mozek si myslí, že je semnou konec, moje srdce...začíná být chladné, já...moje psychika mě zabíjí, to je strašné!
,,Marion!!! Heeej!! Musíš se probudit!"
Ozve se hlas a najednou se kolem mě přestali zrcadla točit, spadli a roztříštili se...najednou mě jako bumerang vystřelila podlaha pryč a já se vzdalovala, vzdalovala sem se od té hrůzy, která by mě zabila.
............................................................................
,,Marion! Konečně!" Ozve se Tylerův hlas a já otevřu oči.
Uviděla sem Hanse jak mi přidržuje kapesník u nosu a díval se na mě.
Vydechl a lehce se usmál.
,,Kde to sme?" Řeknu slabě a slabě pootočím hlavu na stranu.
,,Sme v lese, tam odkud se přišli do vesnice. Jen ti dva už mi lezli na nervy, tak sem je uspal." Řekne Tyler a ukáže ke stromu, Hans a Can tam chrápali.
,,Co to mělo být..." Řeknu zmateně a Tyler odendá kapesník celý od krve z mého nosu.
,,Víš, můj dar...není úplně dar, spíše prokletí. Má to dobré stránky ale zároveň i špatné. Jo, je výhoda, že poznám, jestli je člověk falešný, jestli je smutný, vodí mě za nos a do vteřiny vím, jak se zachová ale zároveň, občas je dobré, člověka poznat časem a né, že o něm víš vše do minuty. Nemůžu si najít holku, protože tím, že ji mám okamžitě přečtenou...to není taková láska, jakou bych si představoval."
Řekne mi a já se konečně se vší námahou posadím. ,,Aha...a co je to prokletí?"
Řekne mu, věděla sem, že to co se stalo na trhu nemělo a kladnými úmysli nic společného a viděla sem, jak se vymykl kontrole ale chtěla sem, aby mi to řekl on sám, aby mi to vysvětlil.
,,Hele, Marion, moc se vyptáváš, nejsem zvyklí, že se mě někdo na něco ptá, nemám to rád. Nezapomínej, že ti dokážu z určitý části číst i myšlení a víš jak? Podle tvého chování a emocí. Sama víš, co se stalo a ptáš se mě aby sem ti papouškoval to, čeho už si byla svědkem? Ne Marion...ty nejsi hloupá holka, přijdeš na to, já se o tom bavit nechci."
Řekne mi a zvedne se.
Mě to vrtalo hlavou, když je naštvaný...dokáže psychickým týráním dohnat člověka k sebevraždě, jednoduše... vystaví mozek velkému stresu a ten pak vypoví službu. Ale proč, myslela sem, že dary jsou jen v kladném smyslu, i když je tam pár nevýhod ale vysloveně, že někoho dokáže zabít? To je děsivé. Je vidět, že má opravdu silný a mocný dar. Ale taky hodně nebezpečný a tajemný. Ví víc, vím to...ale nechce to říct.
Po chvíli sem se zvedla, byla sem hodně ztuhlá.
Opatrně sem se snažila chodit a podívala se kam zmizel Tyler.
Nemohla sem ho najít a tak sem se pomocí stromů dostala ke Canovi a Hansovi. Oba dva chrápali jako mimina a já byla taky velice unavená. Opravdu je to všechno moc... tajemné.
.
.
.
Ahoj! Máme tu další kapitolu 🥰
Snad se líbilo :))
Máme tu zase otázky 😇
.
Jaký máš názor po tomto incidentu na jeho dar? Konkrétně na jeho jak sám nazval "prokletí."?

Co si myslíš o tom, co zažívala Marion když schytala jeho prokletí?

Co je podle tebe zpoustěč této síly?

Jaký máš názor na celkovou kapitolu?
😇