Vypadni - ff Nik Tendo [CZ]

Část 38

,,Tak povídej." řekla s úsměvem Katarina, hlouběji se zanořila do jejího kancelářského křesla a nepřestávala na mě zírat. V rukou svírala hrnek s čajem a v jejích očích zářily jiskřičky zvědavosti.

,,No, tak...Bylo to dost zajímavý." odmlčela jsem se po chvilce. ,,Stalo se tam něco, co bych nikdy nečekala, že se stane." ,,Vyspala ses s Klausem? S tím obchodním zástupcem? Jestli jo, tak puknu závistí." vlítla mi do toho Kat. ,,No, kéžby." zasmála jsem se nervózně a poškrábala se na zátylku. ,,Tak mluv. Promiň, že jsem ti do toho skočila." zazubila se.

,,Sedím si tak po té schůzce...v kavárně." mumlala jsem. Myslela jsem, že bude naštvaná, když jí řeknu, co se stalo. Ona byla totiž nejšťastnější člověk, když to s Nikem skončilo. Vždyť víte. ,,Najednou mezi tou nechutnou němčinou slyším češtinu." řekla jsem. ,,Otočím se a tam Dominik s Hasanem." dořekla jsem. Měla jsem tu situaci zase úplně živě před očima.

Katarině div nezaskočil ten čaj, který usrkávala. ,,No to snad ne!" vyjekla. ,,A to sem dneska přijdou na schůzku." pověděla mi. ,,Jop, ta schůzka bez jména v diáři jsou oni?" došlo mi ihned. Přikývla. ,,Nechtěla jsem tě stresovat." usmála se provinile. ,,Já tu ale nemůžu být." kroutila jsem hlavou horlivě a začala jsem se zvedat. ,,Proč bys nemohla?" nechápala.

Opřela jsem se bokem o její stůl, zkřížila jsem ruce a na prsou a třeba půl minuty jsem zírala do země. ,,To neskončilo v tý kavárně tak úplně, no." hlesla jsem po chvilce. ,,Vyspala ses s ním zase? Ne...Že ne?" vyhrkla. ,,Ne, nevyspala. Ale souhlasila jsem, že s ním půjdu na oběd a nakonec jsem se nějak ocitla na natáčení jeho klipu...A budu v tom klipu." mumlala jsem. Katarina odložila hrnek na stůl a podívala se na mě dost nepopsatelným pohledem. Ale dalo se z toho vyčíst něco jako Děláš si prdel? ,,Dominik si pak přede mnou klekl a zeptal se mě, jestli mu dám ještě jednu šanci." pokračovala jsem. ,,A ty jsi...?" ,,Utekla jsem."

,,Udělej mi kafe s rumem." ukončila náš rozhovor. ,,Ty nebudeš řídit domů?" zarazila jsem se. Vždycky totiž do práce jezdí autem. ,,Půvdoně jsem chtěla, ale abych tohle vstřebala, potřebuju alkohol." zasmála se. ,,Holka, ty žiješ knižní příběh, román. Tohle není normální." mluvila, zatímco jsme plynule přešly do sekretariátu a já začala připravovat kafe. Sedla si na koženou sedačku, kterou v rohu kanceláře mám a já šla nachystat kávu.

Než se v kávovaru udělala, připravila jsem si panáka rumu. ,,Dej to sem." řekla a pohodila rukou směrem na ten rum. ,,Tohle?" ukázala jsem nejistě ukazováčkem na skleničku. ,,Jo." odpověděla mi. ,,A co se furt tak divíš?" ,,Tak ještě jsem tě neviděla pít v..." řekla jsem a podívala jsem se na zlaté hodinky na mé ruce. ,,V 10:12 dopoledne." ,,Všechno je jednou poprvé." zasmála se a kopla do sebe ten panák.

Kluci z Milion+ měli dorazit o půl třetí a Katarina byla tak hodná a slíbila mi, že můžu odejít dřív, ať tu nejsem, když přijdou. Vše šlo podle plánů a já jsem v 14:20 opouštěla svoji kancelář naprosto klidná, jelikož Nik nikdy nikam nechodí dřív. Nastoupila jsem do výtahu, zmáčkla nulu. Dojela jsem dolů, otevřely se dveře a tam kdo? Dominik. To snad není možný. Zákon schválnosti v praxi, dámy a pánové.

Oba jsme mlčeli, čuměli na sebe. ,,Ahoj." kuňkla jsem a dala jsem se na odchod z výtahu. On mi v tom zabránil, sám vlezl dovnitř a mě lehce popostrčil zpátky. Zmáčkl číslo patra, kde je naše kancelář, a něžně mě přirazil na stěnu výtahu tak, abych nemohla odejít. Tato situace se odehrála ve zlomku pár sekund, proto jsem ani nijak nestihla zareagovat. ,,Co to děláš?" šeptla jsem jenom. Byl natlačený na mě. Čelo měl opřené o to mé a hleděl mi do očí. ,,Využívám situace, kdy spolu můžeme být. Je to sice zasraných 30 sekund, ale pořád víc než nic, když mě ignoruješ." šeptl nazpět.

,,Zachvilku tvůj čas vyprší, takže?" neodpustila jsem si jízlivou poznámku. Dominik se usmál a jedním pohybem ruky zmáčkl tlačítko STOP. Výtah sebou cukl, zastavil se a nepokračoval. Zakroutila jsem hlavou. ,,Ty seš neskutečnej." ,,Já vím babe." přitakal a vrhl se na mé rty. Já jsem zpočátku nespolupracovala, ale prostě jsem neodolala. Jak dlouho zvládneš odolávat někomu, pro koho máš zkurvenou slabost. Spojila jsem ruce za jeho zátylkem a prorvala jsem mu jazyk do pusy. Jakmile jsem začala spolupracovat, Dominik se do polibku usmál. Vyhoupl mě do náruče, nohy jsem mu obmotala okolo trupu.

,,Tohle mi hrozně chybělo." řekl a opřel si čelo o to mé. Ruce měl na mém zadku, který občasně stiskl. ,,Tys mi chyběla." dodal. Sundal mě ze sebe a položil mě na zem. Odhrnul mi vlasy z obličeje, dal mi pramínek za ucho. ,,Ani nevíš, jak bylo nesnesitelně těžké na tebe v tom Hamburku nesahat, nedat ti pusu. A jen pozorovat, jak se tam plazíš po Hasanovi." mluvil.

,,Co?" odtáhl jsem se a můj obličej zůstal v překvapeném úšklebku. ,,Ležela jsi mu na rameni." řekl. ,,Vž..." chtěla jsem něco namítnout, ale ozval se hlas z reproduktoru ve výtahu. ,,Halo, je tam někdo?" zeptal se dotyčný. ,,Ano, ano. Jsme tu." vyhrkla jsem ihned a přesunula jsem se blíž k mluvítku, aby mě šlo dobře slyšet. Dominik mě s pobaveným výrazem pozoroval. ,,Jste tam sama, slečno?" dotazovali se dál. ,,Ne, ne. Jen já a nějaký muž. Je celý potetovaný, mám z něj trochu strach." odpověděla jsem a přidala do hlasu trochu dramatičnosti. Vyplázla jsem na Dominika jazyk.

Pochopitelně si mé provokování nenechal líbit a začal používat jako formu pomsty to, co umí nejlíp. Přiblížil se ke mně, jedna jeho ruka šmátralka zavítala na můj krk a druhá do kalhotek. Snažila jsem se bránit, ale marně. ,,Nebojte se, slečno, technik tu bude cca za 30 minut." řekl muž z reproduktoru. ,,Zatím můžeme být ve spojení takhle." navrhl. Dominik mi kladl polibky na šíji a druhou rukou mě dráždil v kalhotkách. ,,T..." začala jsem odpovídat a v ten moment do mě Dominik vniknul dvěma prsty. Zavzdychala jsem. ,,To nejspíš není potřeba, jste každopádně moc ochotný, děkuju." vydala jsem ze sebe z posledních sil. ,,Jste v pořádku, slečno?" otázal se ještě. ,,Ano, ano." odpověděla jsem v rytmu toho, jak se ve mně Dominik pohyboval. Asi bych se za normálních okolností propadla hanbou, ale jediné na co jsem teď byla schopná myslet, byla Nikova přítomnost a touha, jakou ve mě probouzí.

Dominik přidával na tempu, vyhrnul mi sukni a punčochy mi spolu s kalhotkami shrnul ke kolenům. Prohla jsem se v zádech, aby se dostal ještě hlouběji. On ale naopak ze mě prsty vyndal. Vzal mě za boky a otočil mě čelem k sobě. ,,Zabiju tě." sykla jsem. Šikovně si ve vteřině rozepl kalhoty a vrazil ho do mě. ,,Zabiješ?" ušklíbl se a vyšvihl mě opět do náruče, nohy jsem instinktivně omotala okolo něj. Jednou rukou jsem se přidržovala stěny a druhou rukou mu tahala za vlasy. ,,Předpokládám ale, že až potom, co tě tu udělám." zavrněl mi do ucha.

Spicy kapitola je na světě. Važte si toho, moc ráda to nepíšu, ale nedalo se jinak.

Názory do komentářů, prosím.👇🏻❤️