Vypadni - ff Nik Tendo [CZ]

Část 16

Pepa se ze sevření vymanil a rozesmál se, když zjistil, kdo ho držel. ,,Čau vole."

,,Slyšel jsem nějaké šuškání, že prý jsi Tendovi přebral holku." pokývl uznale. ,,Prý nějaká hodně top class chick." dodal, načež jsem se uchechtla. ,,Tak jsem přišel zjistit, co je na tom pravdy." Na konci věty se mírně zasekl, jelikož si všiml Pepova vražedného pohledu a přesunul zrak na mě, jelikož mým směrem Pepa nenápadně kmital očima. ,,Jo jasný, to budeš asi ty." zazubil se nesměle.

,,Lauri, tahle drbna, to je Calin." představil mi ho. Už mi začíná přicházet docela běžné, že se seznamuji s lidmi, které jsem před rokem poslouchala s holkama na intru před spaním. Calin, Viktor Sheen - přesně ty jsme si jely. Moje teen já by totálně šílelo. ,,A tohle je Laura, ta, co jsem ji údajně přebral Tendovi, jen to není pravda." mrkl na něj.

,,Calin." Natáhl ke mně ruku.

,,Top class chick." přijala jsem ji se smíchem. Také se rozesmál.

,,To nebylo myšlený vůbec zle, právě naopak." vysvětlil. ,,Ber to jako lichotku, jsi fakt pěkná."

Stydlivě jsem s úsměvem sklopila hlavu a nervózně přešlápla. ,,Děkuju." Jen na mě s úsměvem mrkl. Divně mrkl.

,,Zase brzdi, jo?" protočil očima Hasan. ,,Stoupni si hezky do fronty."

,,Ta už je pěkně dlouhá, co jsem tak slyšel." zasmál se Calin. Protočila jsem znuděně očima. Už to začínalo být protivný. Opakovanej vtip není vtipnej. ,,Ne promiň, holt jsi zamotala hlavu třem klukům zároveň, no."

,,Třem?" vyjekli jsme s Pepou zároveň.

Calin se rozesmál. ,,Aj, jako bych nic neřekl." zvedl ruce v obranném gestu a vypařil se někam pryč. Hlasitě jsem si povzdechla.

,,Třem?" zopakoval Pepa otázku.

,,Tohle stěhování mi byl fakt čert dlužný." zhodnotila jsem. ,,Asi půjdu domů, nezlob se." rozhodla jsem se.

,,Lauri." chytl mě za rameno. ,,Ne."

,,Promiň Pepo, s tebou to nemá co dočinění, ale každej se tu na mě dívá skrz prsty jako kdybych vás tu střídala jako ponožky."

,,Takhle to neber."

,,Tak to ale vyznívá." rozhodila jsem rukama. ,,Bude lepší, když půjdu." řekla jsem a objala ho. ,,Užij si to tu, mám tě ráda."

,,Taky tě mám rád." zamrmlal mi do ramene a pohladil po zádech. ,,Napíšem si, jo?" ujistil se. Jen jsem přikývla a dala se na odchod.

Před budovou venku stál hlouček kluků. Když jsem procházela kolem nich, cítila jsem na sobě  jejich pohledy. ,,Lauro?" Otočila jsem se. Promluvil na mě ten nejvyšší. Kdo asi?

,,Hm?" zamručela jsem pouze na náznak, že vnímám.

,,Už jdeš domů?" podivoval se.

,,Jo." odsekla jsem prostě.

,,Doprovodím tě."

,,Ne nemusíš, bav se." řekla jsem a pokračovala jsem dál.

,,To nebyla otázka." zasmál se a připojil se ke mně. Jen jsem se na něj usmála. ,,Chci vědět, že jsi v pořádku dorazila domů." dodal.

,,To je od tebe milé." zvedla jsem koutky. ,,Ale zvládla bych to i sama. Je to váš večer, měl by jsi tam být."

,,Já chci být ale s tebou." oponoval mi. ,,Aspoň chvilku sám. Bez Hasana, Konexe. Bez těch jejich slintavejch pohledů."

,,Jsme." mrkla jsem na něj s úsměvem.

,,Bože tak strašně mě sralo dneska, jak se Hasan tvářil povýšeně, když jsi tam s ním byla jako doprovod. Každýmu to vykládal." protočil očima. Zatínal pěsti. ,,Myslel jsem, že mu natáhnu." prskl.

Pěst jsem mu chytla a pohladila palcem. ,,Nech toho."

,,Čeho?" zeptal se nechápavě. Postupně jsme zpomalovali krok. Jako bychom tu cestu chtěli alespoň o trochu protáhnout, protože jsme věděli, že už se blížíme k našemu baráku.

,,Štve mě, že mezi vámi dělám spory. Je mi to líto." vydechla jsem.

,,To není tebou." zakroutil hlavou.  ,,Nedávej si to za vinu."

,,Je to kvůli mě." stála jsem si za svým.

,,Byly by jiný problémy, třeba by v tom byla jiná holka." řekl. ,,Hlavně se tím netrap." dodal, našel moji ruku a spojil naše prsty. Tázavě jsem se na něj podívala. ,,Nic neříkej." zachraptěl. ,,Nech mě si užít tu představu, že jsi moje doopravdy."

,,Niku." vydechla jsem. ,,Bavili jsme se o tom."

,,Já vím." Zastavil a objal mě. Hlavu jsem mu položila na hruď a ruce jsem si spojila za jeho krkem. ,,Mám tě rád." zamrmlal mi do vlasů. Pohlédla jsem mu do očí. Zaskočilo mě, co řekl. Zrovna on. ,,Hele psychicky by mi pomohlo, kdybys na to třeba něco řekla." zachechtal se. Vysloužil si za to ránu pěstí do ramene.

,,Já tebe taky." zazubila jsem se na něj. ,,Ale za tím, že tomu chci dát čas, si stojím."

,,Budu se to snažit respektovat."