Vypadni - ff Nik Tendo [CZ]

Část 11

,,Jasně, že ne." vyhrkl. ,,Tak jsem to nemyslel, jen že..." šoupla jsem se k němu a letmo ho políbila na rty. Zůstal jako paralyzovaný, ale zachvilku se probral. ,,Co to bylo?" zeptal se s úsměvem.

,,Chtěla jsem tě umlčet." ušklíbla jsem se. ,,Dělala jsem si jenom srandu, klid."

,,Já se lekl, že to myslíš vážně." přiznal. Zavrtěla jsem hlavou a potáhla si peřinu víc ke krku. Pepova ruka proklouzla ke mně pod peřinu a za bok si mě přitáhl k sobě. ,,Nevadí?" ujistil se.

,,Ne." odpověděla jsem mu a položila jsem si hlavu na jeho hruď. Člověk by řekl, že jsem třeba děvka, když mám každý večer v posteli jiného kluka. S každým ale cítím něco naprosto rozdílného. Dominik ve mě probouzel chtíč a vášeň, která mě v jeho blízkosti ovládala. S Pepou je to něco jiného. Cítím se s ním jako s kamarádem, kterého jsem dlouho neměla. Kluk, se kterým jsem sama sebou, můžu se čemukoliv smát a dokonce jíst pizzu jak prase a nemusím se stydět. Tohle mi chybělo.

Zavřela jsem oči a za doprovodu Pepova hlazení ve vlasech jsem usnula. Nevím, jak dlouho jsem spala, ale byla jsem nedobrovolně probuzená vzdechy, které šly slyšet přes zeď. Vymrštila jsem se do sedu. Vařila se ve mně krev. ,,Co děláš?" zamrmlal Pepa rozespale. 

,,Ty to neslyšíš?" prskla jsem nepříjemně.

,,Jo aha, tohle." promnul si oči. ,,Nech to být."

,,Na to zapomeň." odsekla jsem prudce. Zvedla jsem se z postele, hodila na sebe župan a jako smyslu zbavená jsem vyběhla z bytu. Bušila jsem na dveře a čekala, až otevře. Dveře se otevřely a v nich mě překvapila blondýna, krásná blondýna, v Dominikově triku.

,,Přeješ si něco?" zeptala se podrážděně. Strčila jsem do ní tak, že skoro spadla na zem a vběhla k Dominikovi do bytu. Byla jsem v tu chvilku, jak kdyby můj mozek naprosto rezignoval a odešel mi z hlavy. Nepřemýšlela jsem. ,,Co děláš, kurva?" štěkla na mě.

,,Co se tu děje?" vyšel Dominik z ložnice. A protože jsem tam zrovna mířila docela v rychlosti, nestihla jsem zabrzdit a narazila mu přímo do hrudi. ,,Lauro?" přeměřil si mě pohledem. ,,Co tu chceš?"

,,Vážně, Dominiku?" zeptala jsem se nevěřícně.

,,Chceš se k nám snad přidat?" ušklíbl se pobaveně. ,,Nikol by to určitě nevadilo." mrkl na ni.

,,Jsem Aneta, ty debile." prskla na něj. Rozesmála jsem se.

,,Vypadni, Lauro." sykl. Přerušila jsem ho v tom nejlepším. Chápu, že je podrážděný. Haha.

,,Jen jsem ti přišla zopakovat tvoji otázku." vydechla jsem klidně.

,,Cože?" nechápal.

,,Když tě pošlu do prdele, hned si voláš druhou?" vpálila jsem mu do ksichtu.

,,Jsi trapná, Lauro."

,,Já?" zasmála jsem se. ,,Ty ani nevíš jméno té chuděrky." Hodila jsem hlavou směrem k ní. ,,Prober se." Dala jsem se na odchod, on mě ale zastihl chytit za zápěstí a škubl mnou prudce k němu. ,,Co je?"

,,Omluv se."

,,Prosim?"

,,Omluv se, že jsi nás přerušila kvůli takové sračce."

Hlasitě jsem se rozesmála a vyškubla jsem se. ,,Já ani nemám slov, jak moc velký kretén jsi. Chtěla bych vidět tu holku, na základě které jsi se k ostatním začal chovat jako ke kusu hadru. Je mi tak strašně moc líto, že jsem byla tak blbá a naivní, že..." mluvila bych dál, kdyby mě nepřerušil. Spojil naše rty, čímž mě umlčel. Chvilku jsem měla nutkání pokračovat, ale moje hlava zavelila, že ne. Odstrčila jsem ho od sebe. ,,Tohle už na mě nikdy nezkoušej."

Ta bloncka za námi se rozesmála. Vlastně až teď mi došlo, že tu pořád je. ,,Kolik dostanu od bulváru za fotku Nika Tenda líbající svoji sousedku?" posmívala se. ,,Můžu k tomu dodat dokonce i pikantní svědectví o nedořešené milostné situaci..."

,,Prosím, smaž to." zaprosila jsem zoufale. Došlo mi okamžitě, co by to způsobilo.

,,Proč bych měla?" ušklíbla se.