Vypadni - ff Nik Tendo [CZ]

Část 32

,,Chci tě někam vzít." usmála jsem se na Dominika, když jsem mu ležela na hrudi, potom. Po tom.

,,Kam?" pohlédl na mě se zájmem. Bylo to divný, ale milovala jsem ho. I přes to jaký byl, je a vnitřně jsem smířená, že vždy bude, že u něho nikdy nebudu mít jistotu, jakou bych měla s někým jiným, zbožňovala jsem ho. To jak se jeho oči uměly usmívat, jak dokázaly ztmavnout naštváním, anebo jak mi uměly dát najevo, že mu na mě záleží.

,,Jedno místo, které tu mám ráda." řekla jsem nekonkrétně.

,,Vždyť je tma." namítl. Seskočila jsem z postele a oblékla jsem se.

Od srdce jsem se zasmála. ,,Snad nejsi takový srabík, že by ses bál tmy."

,,To samozřejmě nejsem, jen..."

,,Jen co?"

,,Jen jsem si myslel, že si takhle večer pustíme film a budem se mazlit." zakňučel a ohrnul ret.

Protočila jsem nad ním očima. ,,To děláme poslední dva týdny každej večer. Chci využít toho, že jsme tady a můžu ti ukázat místo, na krerém mi záleží." mluvila jsem. Rozhodila jsem rukama. ,,Nebo je ti to úplně jedno?" zeptala jsem se zklamaně.

Vstal, oblékl si boxerky a objal mě. ,,Samozřejmě, že není, zlato. Jdeme." rozhodl. Hodil na sebe zbytek oblečení, já se přioblékla a vyrazili jsme.

,,Kam jdete?" zastavila nás mamka v kuchyni.

,,Jdem se projít." usmála jsem se na ni a chytla Dominika za ruku.

,,Tak opatrně takhle večer." mrkla na nás.

,,Má mě." vložil se Dominik. ,,Kdyžtak ji ochráním." zavtipkoval.

,,To doufám." zasmála se.

Vydali jsme se ven, šli jsme ve tmě. Kolem silnice, parkem, přes sídliště až k mému oblíbenému místu. Jezírku s molem a výhledem na zámeček v parku. Posadili jsme se na molo a povídali jsme si. Dlouho. O všem.

,,Brala mě sem jako malou babička, vždycky mi vyprávěla, jak jí zase její babička vyprávěla o rodině hraběte, kteří tady na tom zámku bydleli." vzpomínala jsem. ,,A když babička umřela, tak jsem sem chodila sama." usmála jsem se na Dominika. Pozoroval mě a se zájmem mě poslouchal. Byla jsem mu opřená hruď a on mě něžně hladil po ruce. Zkrátka tam byl se mnou tenkrát ten Dominik, kterého měl málokdo možnost poznat.

,,Takže je pro tebe tohle místo důležitý?" zeptal se do ticha, které mezi námi panovalo. Bylo příjemné. Jen my dva a tohle místo.

,,Jo." odpověděla jsem okamžitě. ,,Proč?" zeptala jsem se a otočila jsem se na něj, abych mu viděla do očí.

,,Jednou tě tady požádám o ruku." usmál se na mě. Krásně. A moje srdce jako by vynechalo úder. O ruku?

,,Cože?" zalapala jsem po dechu.

,,Nejsi ráda?" zamračil se.

,,Jo, jen." zadrhla jsem se. ,,Jsem Domi." natáhla jsem se k němu pro pusu. ,,Jen je dost neuvěřitelný tohle slyšet zrovna od tebe." přiznala jsem.

,,A od koho jinýho bys chtěla slyšet, že tě jednou chce požádat o ruku?" uchechtl se.

Protočila jsem nad ním očima. ,,Seš blbej." zasmála jsem se s ním. ,,Takhle jsem to nemyslela, samozřejmě."

,,Já vím, dělám si srandu." řekl. ,,Jen tady jsem si asi uvědomil, po tom dni s vašima, že takhle vážný jsem to měl jen jednou v životě."

,,A tím chceš říct?"

,,Já nikdy moc nehledím na budoucnost a žiju teď a tady, ale s tebou je to jiný." otevřel se. ,,Když jsi mluvila o tomhle místě, hned mi blesklo hlavou, že jednou chci, aby jsi sem nechodila vzpomínat jen na babičku, ale i na to, jak jsem se tě jednou zeptal, jestli budeš moje a jen moje." mluvil. ,,Napořád a oficiálně."

,,Domi."

,.Ne, teď mluvím já." zarazil mě. ,,Já vím, že jsem se od začátku choval jako čůrák, že se tak občas chovám pořád, že jsem fakt na zabití..." udělal krátkou pauzu. ,,Jen bych ti chtěl říct, že tě miluju, že jsi jedna ze dvou holek, které jsem opravdu kdy miloval. Moc mi na tobě záleží..."

,,Takže už žádný rychlovky na koncertech?" zeptala jsem se.

,,Počkej, Bianca ti něco řekla?" vyhrkl. Zamrkala jsem a chvilku mi trvalo, než jsem zpracovala jeho otázku.

,,Co mi měla říct?" nechápala jsem. Dominikovi se v obličeji mihl nečitelný výraz.

,,Nic nic."

,,Asi něco jo." odtáhla jsem se od něj. ,,Počkej."

,,Ne prosím, nekažme tuhle chvíli." zakroutil hlavou a zavřel oči. ,,Právě jsem ti upřímně řekl, co k tobě cítím."

,,Řekni mi, co mi měla Bibi říct." zvýšila jsem na něj hlas. Teď mi to došlo. ,,Byla na tvém koncertě." přemýšlela jsem nahlas. ,,Ví něco, co by mi mohlo ublížit? Viděla tě tam s někým?"