Vypadni - ff Nik Tendo [CZ]

Část 29

O dva měsíce později

Náš vztah s Nikem se jeví skoro až pohádkově. Nikdo, kdo ho opravdu zná, nechápe, čím jsem ho tak okouzlila, že se ze dne na den změnil. Jezdím s ním na koncerty a nastřídačku bydlíme u něj a u mě v bytě, páč se pořád nemůžeme dohodnout, který si necháme. Upřímně mi ale vyhovuje, že máme oba. Občas když se moc opije, zavřu se v tom druhém, ve kterém on zrovna není a nedusí mě jeho výpary.

,,Beruško, v kolik přijedete?" vyhrkla na mě mamka do telefonu, když jsem přijala hovor. ,,Ať vím, kdy mám dát péct maso."

,,Mami, jsem v práci." zahuhlala jsem do telefonu.

,,A to mi nemůžeš odpovědět na moji otázku?" zeptala se skoro až uraženě.

,,Nějak kolem páté a teď už musím končit." odpověděla jsem a hovor típla.

,,V pohodě?" zeptala se mě Katarina, se kterou jsem byla uprostřed porady, když mě mamka vyrušila.

,,Jo, jen mám dnes jet představit Dominika domů rodičům." vydechla jsem. ,,Moc se mi tam nechce."

,,Tvoji rodiče neví, kdo je Dominik a jak vypadá." uvažovala nahlas moje šéfová. Přikývla jsem. ,,Tak to se nedivím těch obav. Tohle mi přivést dcera domů, tak letí."

Pohled Dominika

,,Půjdem pak někam na jídlo?" zeptal se Kuba, když jsme finishovali novou písničku.

,,Já ne." zakroutil jsem hlavou a zkontroloval čas na hodinkách. ,,Zachvilku pojedu."

,,Už si na tebe Laura koupila vodítko?" zavtipkoval Kuba.

,,To měla hned na začátku, aspoň by ji nestihl minimálně dvakrát podvést." neodpustil si do mě rýpnout Hasan. Ještě pořád nejsme v pohodě, nikdy jsme tak dlouho rozhádaní nebyli. Zjevně k Lauře opravdu něco cítil.

,,Máš nějaký problém?" střelil jsem po něm pohledem.

,,Vážně se mě na tohle ptáš?" zeptal se šokovaně. ,,Přijde mi problém to, že si tak skvělá holka vybrala takového kreténa jako jsi ty, který ji ani nemiluje." vyštěkl na mě.

,,Miluju ji." oponoval jsem mu.

,,Kdybys ji miloval, nechrápeš s holkama na koncertech." hádal se se mnou pořád.

,,Bylo to jen dvakrát."

,,Tak jo, když je to taková maličkost, tak jí to řekni." zasmál se ironicky Hasan. ,,Že to bylo jen dvakrát, ty hrdino."

,,Tohle nebudu poslouchat, stejně musím jet." vstal jsem, vzal jsem si věci a odešel jsem k autu. Byl jsem domluvený, že Lauru vyzvednu v práci. Celou cestu jsem byl duchem nepřítomný, jelikož mě užíralo, že měl Pepa vlastně pravdu.

Zpět k pohledu Laury

Když jsem vyšla z firmy, Dominik stál venku opřený o auto, v puse měl cigaretu a v ruce velkou kytici. Provedl něco? Napadlo mě hned. Upřímně mám někdy pocit, že mi na rameni sedí ďáblík, který mě o Nikovi občas nutí pochybovat, i když jsem si stoprocentně jistá, že nedělá nic proti našemu vztahu. Věřím mu.

,,Čau, zlato." zachraptěl Dominik odhazující cigaretu na zem.

,,Ahoj." usmála jsem se sladce a nechala jsem se vtáhnout do objetí.

,,Tyhle jsou pro tebe." řekl a předal mi fakt velkou stylovou luční kytici. ,,Chceš se jet ještě domů převléct?" zeptal se hned.

,,Díky." zaculila jsem se. ,,Uhm, jo." přikývla jsem. ,,A ty máš košili, jak..."

,,Úžasné?"

,,Chtěla jsem říct neobvyklé." přiznala jsem. ,,Sluší ti."

,,Tak jedem, chci tam být včas." rozhodl rázně.

Sjela jsem ho pohledem a přimhouřila podezřívavě oči. ,,Ty nikdy nechodíš včas."

,,Chci udělat dojem na tvoje rodiče." zakroutil očima.

Doma jsem se převlékla, trochu se upravila a vyrazili jsme. Cesta autem k našim trvá asi půl hodiny. Dorazili jsme. Ještě než jsme vystoupili z auta, stiskla jsem Dominikovu ruku a dlouze ho políbila. ,,Kdyby cokoliv, zvedáme se a odcházíme."

,,Myslíš, že to bude hrozný?" položil mi otázku a podíval se mi zpříma do očí.

,,Mám trochu obavu, že to nebude moc příjemný." přiznala jsem.

,,Tak jdem, ať to máme za sebou." rozhodl. Vystoupili jsme z auta, Dominik z kufru vytáhl taštičku a obrovskou kytku.

,,Chceš si je koupit? Jak...chytré." zasmála jsem se.

,,To jsem celý já."

Odemkla jsem vchodové dveře, zula si boty a s Dominikem za zády se vydala do obýváku, kde jsem předpokládala, že všichni budou. ,,Haloooo, jsme tady." zakřičela jsem.

Máma se vyřítila zpoza rohu a okamžitě mě vtáhla do objetí. ,,Bože tak jsi mi chyběla, zlato."

,,Neviděla jsi mě měsíc." namítla jsem.

,,Byla to věčnost." odtáhla se. Neurčitým pohledem sjela Dominika, který se snažil mile usmívat. Po pár vteřinách objala i ho.

,,Mami, tohle je Dominik." zasmála jsem se, jelikož jsem ho nestihla ani představit.

,,Jsi tak vysoký." zhodnotila. ,,Těší mě, jsem Klára." podala mu ruku.

,,Dominik." usmál se kouzelně. ,,Tohle je pro vás." podal mamce kytku.

,,Ta je nádherná, Domi, jsi zlatíčko." vzala si kytku a šla do kuchyně. ,,Táta je na terase, jděte tam. Bibi tam bude hned."

,,To šlo až moc dobře." šeptla jsem po cestě na terasu.

,,Jsem prostě okouzlující." zazubil se.

Pohled Dominika

,,Ahoooj." vypískla Laura nadšeně a objala staršího muže, který seděl v zahradním křesle.

,,Ahoj holčičko." pozdravil ji a dal jí pusu do vlasů.

,,Tati, tohle je Dominik." začala Laura. Její táta po mně střelil pohledem, který kdyby zabíjel, jsem rozstřílenej na mrdku. Ale přistoupil ke mně a podal mi ruku.

,,Kryštof." představil se nečitelně.

,,Tady jsem si dovolil pro vás." skoro jsem se zakoktal a podal mu taštičku.

Vytáhl láhev a pořádně si ji prohlédl. ,,Představoval jsem si pro tebe někoho, kdo bude vypadat míň jako...kriminálník." promluvil směrem k Lauře. ,,Ale vkus na alkohol má." zavtipkoval její táta. Všichni jsme se zasmáli.

,,A teď to nejhorší na konec." zachichotala se Laura, když si všimla přicházející holky. ,,Moje strašná mladší sestra Bianca."

Přesměroval jsem na ni pohled, byla krásná. Postavu měla skoro stejnou jako Laura, ale neměla tak hezký zadek. Po tom, co obdarovala Lauru nehezkým pohledem, se naše oči střetly. Strnula na místě, já taky. Oběma nám totiž došlo, že jsme v hajzlu.

,,J-jsem Dominik." představil jsem se naoko, i když jsem ji neviděl poprvé.

,,Bianca." Holka, se kterou jsem před měsícem na koncertě v Praze podvedl Lauru.