Vypadni - ff Nik Tendo [CZ]

Část 33

Rozrazila jsem dveře od Biančina pokoje, Dominik mi byl v patách a neustále se mě snažil zastavit a něco mi namluvit. Ale tentokrát jsem ho nenechala mě ukecat tak, jak on to umí. Rozsvítila jsem světlo. Bianca ležela v posteli, zřejmě už spala.

,,Co děláš?" vyštěkla na mě a zmateně se rozhlížela kolem sebe.

,,Okamžitě mi řekni, co víš." zařvala jsem na ni. Slzy mi tekly po tvářích a zrychleně jsem dýchala.

,,Co bych měla vidět?" nechápala.

,,S kým Dominik spal na tom koncertě v Praze?" ptala jsem se hystericky.

Pohled Dominika

Byl jsem v tu chvíli totálně zesranej a bylo mi jasný, že je konec. Že jsem to prostě posral. Jen já jí můžu v minutě vyznat lásku a pak jí prásknout, že jsem jí byl nevěrnej. Než se mi v životě objevila ona, slíbil jsem si, že už nikdy žádný tohle neřeknu. Že už se nezamiluju. A pak když se to stane, stejně ji podvedu. Nejsem normální.

Bianca po mně šlehla pohledem, nevěděla co má dělat. Nechápavě zírala na mě a byla vystrašená z Laury, která byla totálně hysterická. ,,Já-já." koktala.

,,Takže ho budeš bránit?" odplivla Laura a rozhodila rukama. ,,Vážně ho budeš chránit a budeš lhát vlastní sestře?" křičela a brečela.

Do pokoje vlítla holek máma. Skvělý. ,,Mami, nezlob se, ale teď jdi pryč." vykřikla Laura ihned. Byla jak smyslů zbavená. Nevěděl jsem, co udělat, aby se uklidnila. Kdykoliv jsem se jí dotkl, bylo to ještě horší.

,,Co se děje?" naznačila mým směrem. Jen jsem mykl rameny a dělal jsem, že nevím, odešla.

,,Tak ještě jednou, Bianco." vydechla Laura už o něco klidněji. Ale vevnitř klidnější nebyla, spíš naopak. ,,S kým Dominik spal v Praze?"

Bianca se rozbrečela. Skvělý. Už zbývá jen, abych brečel já. Ale upřímně, v tu chvíli jsem k tomu daleko neměl. Když jsem si představil, že mezi mnou a Laurou bude konec. ,,Tak jí to asi řekni sám, ne?" posmrkla Laura.

,,Já..."

,,Bože ty seš takovej srab, Dominiku." zasmála se Bianca ironicky. ,,Fakt, plná huba keců, ale když přijde do tuhýho, tak seš takhle malinkatej." vmetla mi do očí a velikost o které mluvila, naznačila mezerou palcem a ukazováčkem.

,,Drž hubu." prskl jsem na ni, i když měla pravdu. Ale nenechal jsem se od ní urážet. Tohle si ke mně nikdo nebude dovolovat.

,,Prosim?" ohradila se. ,,Ty si ještě budeš vyskakovat?"

,,Sorry."

Laura těkala pohledem mezi náma dvěma a dával jsem jí tak minutu, než vybouchne. ,,Skvělý, takže teď když jste si to vyříkali..." začala. ,,Mi, kurva, řekněte to, co chci vědět, abychom tuhle estrádu mohli ukončit." vypěnila. Tak to bylo rychlý. Deset sekund, ani ne minuta.

,,Tak já se toho ujmu, když na to tady náš pan hrdina nemá."

,,Hm." zavrčel jsem. ,,Nebo víš co? Já jí to řeknu."

,,Ne, Dominiku." zahřměla Laura. ,,Ty jsi svoji možnost prošvihl."

,,Spali jsme spolu my dva." řekla Bianca.

,,Prosim?" zalapala Laura po dechu. Opřela se o čelo postele a sedla si na ni. Vložila hlavu do dlaní. Rozbrečela se naplno. Cítil jsem se strašně. Holka, se kterou jsem se viděl do budoucna, teď brečí, protože jsem ji podvedl. S její sestrou. Jsem taková píča.

,,Ani jednoho z vás už nechci nikdy vidět." vykoktala Laura mezi vzlyky. Chtěl jsem ji hrozně moc obejmout a omluvit se jí. Ale věděl jsem, že se nenechá. A že tohle všechno žádná omluva nespraví.

,,Já jsem ale nevěděla, že s tebou chodí." řekla Bianca a klekla si k Lauře k posteli. Hladila ji po hlavě. Já tam stál a byl jsem bezradný. Já, který vždycky vím, co dělám.

Bianca se zvedla a významně se na mě podívala. ,,Měli byste si spolu promluvit." řekla a dala se na odchod. ,,Zachraň to." šeptla, když šla kolem mě.