Vypadni - ff Nik Tendo [CZ]

Část 4

Od toho večera, co mě Dominik zavedl do studia, uplynul víc než týden. A i když by pro pokračování lovestory bylo žádoucí, abych napsala, že jsme se od té doby viděli třikrát a bylo to supersladké, musím vás zklamat. Neviděli jsme se. Ani jednou. Přišlo mi, že zmizel z povrchu zemského. Nepotkala jsem ho na chodbě v bytovce, neslyšela jsem jeho vzdechy přes stěnu, nedošla mi ani jedna zpráva, i když si ode mě vzal číslo.

Tok mých myšlenek přerušilo až pípnutí kávovaru oznamující, že je káva hotová. To přesně teď potřebuju. Moje hlava je poslední týden naprosto mimo. Domotaná, zmatená, nesrovnaná. Jsem si naprosto jistá, že k Dominikovi nic necítím, ale nemůžu tvrdit, že mi jeho blízkost nezpůsobuje žádné napětí. Vysvětluju si to pojmem fyzická přitažlivost. A to je vše. Nic víc.

,,Jsi v pořádku, Lauro?" otázala se mě Katarina hledající smlouvu v jednom z šanonů, které se nachází v policích v sekretariátu.

Odkašlala jsem si. ,,Jo, jen...jo." usmála jsem se. Prsty jsem si pročísla vlasy a napila se kávy.

,,Přijdeš mi celý týden roztěkaná, nesoustředěná, něco ti musím říkat dvakrát..." začala. ,,Dej se přes víkend dohromady, ať pak nemusíme řešit nějaké pracovní problémy." řekla.

,,Pokusím se."

,,Žádný chlap ti nestojí za to, aby jsi kvůli němu byla takhle mimo." podotkla, když zaklapla šanon.

,,Jak víte, že je v tom chlap?" vytřeštila jsem na ni oči.

,,A není?" pozvedla obočí. Poraženě jsem přikývla. ,,Tak vidíš." usmála se na mě povzbudivě. ,,Jen doufám, že v tom není ten, co si myslím."

Na to jsem nic neřekla. Neměla jsem co, protože jsem nechtěla vypadat jako další kráva, která Dominikovi naletěla. I když jsem mu vlastně nenaletěla.
Celý pracovní den se táhl jako sopel a já už jsem netrpělivě odpočítávala minuty, které mi zbývají do odchodu domů. Když na hodinách přeskočil čas z 15:59 na 16:00, popadla jsem do ruky kabelku, rozloučila se s Katarinou a vystřelila z firmy jak čertík z krabičky. Doma jsem z nohou sundala podpatky, zničeně jsem dopadla na gauč a aniž bych chtěla, tak jsem na dvě hodiny usnula.

Po probuzení jsem byla nucena se protáhnout, jelikož jsem usnula v dost nepohodlné poloze a moje záda bolely, jak kdybych si místo spánku dopřála zaběhnutí maratonu. Došourala jsem se do kuchyně, kde jsem se vypila sklenici vody a v líném temu jsem střídala kroky do koupelny, kde jsem si dala příjemnou koupel. Tam se taky zrodil ten nápad. Jít si vyčistit hlavu do klubu.

Po koupeli jsem vysušila sebe, následně na to i vlasy a přešla do šatny, kde jsem vybrala něco na sebe. Zvolila jsem kožené kalhoty, bílou volnou košili, k tomu bílé tenisky a grafitovou crossbody kabelku. Vlasy jsem si nakulmovala a makeup udělala o něco výraznější, než ho nosím běžně. V tu chvíli jsem nepřemýšlela ani nad tím, že jsem v úplně cizím městě, kde nemám žádné kamarády. Holt jsem se potřebovala odreagovat, a tak jsem se prostě sama vydala do klubu.

Na internetu jsem našla, co je tu v Pardubicích vůbec za kluby a vybrala jsem ten, co měl nejlepší hodnocení. A podle fotek vypadal dobře. Cesta mi zabrala asi půl hodiny. Po cestě jsem si dokonce koupila v trafice cigarety i přes to, že kouření mi žádné uspokojení nepřináší. Ale měla jsem pocit, že skvěle zapadají do mého plánu vymazat si hlavu.

Do klubu jsem se dostala kolem půlnoci. Bylo to tu celkem napráskané lidmi.  Našla jsem si místo u baru. Objednala jsem si panáka vodky a neměla jsem v plánu se z tohoto místa další minimálně 2 hodiny hnout.

,,Čo tu robí tak pekná slečna sama?" ozvalo se za mnou. Ta slovenština, o můj bože! Taky vám přijde tak strašně moc hot?

,,Pije sama vodku, jak největší tragéd." zasmála jsem se na svůj vlastní účet. Pociťovala jsem, že alkohol začíná kolovat v mých žilách a tak už jsem získávala superupřímnou náladu. 

,,Stalo sa niečo? Alebo, môžem ti nejako pomôcť?" zeptal se. Byl milý, moc. I když to byl další kluk, který byl podobný typ jako Dominik. Potetovaný a sexy. Nikdy jsem takové kluky neznala, nepotkávala. Od té doby co jsem potkala Dominika, snad nevídám jiný typ kluků. On, Jakub v práci, teď tenhle.

,,Asi ne, s tímto problémem si můžu pomoct jedině sama a to tak, že se opiju natolik, že se mi z hlavy vymažte poslední měsíc." vydechla jsem. Vzpomněla jsem si, proč vlastně piju.

,,Som Daniel."  natáhl ke mně ruku, kterou jsem přijala.

,,Laura." řekla jsem mile. Usmál se.

,,Čo piješ, kráska?" zeptal se.

,,Vodku." odpověděla jsem prostě.

,,Dve vodky." křikl na barmana, který před nás do minuty postavil dva panáky s průzračnou tekutinou.

,,Tak na teba." usmál se, pozvedl panáka, kterým jsme si přiťukli a kopl ho do sebe. ,,O počkaj." řekl. Někoho zahlédl. ,,Poď sem, bro." křikl.

,,Jsme tady asi deset minut a ty už máš kost?" uslyšela jsem za sebou chraplavý hlas. ,,Dej si..." chtěl něco říct, ale když jsem dotyčnému viděla do tváře, jako bych oněměla. ,,Lauro." vydechl přkevapeně.

,,Skvělý." zamrmlala jsem si pod nosem a kopla do sebe dalšího panáka, který přede mnou přistál.

,,To mi nehovor, túto taky poznáš? Ako si tu v Čechách mám nájsť babu, keď ty poznáš všetky?" zasténal Dan vedle.

Uchechtla jsem se. ,,Pokojne budem tvoje děvča, Danko." zadrmolila jsem opile a rozesmála jsem se. Dan se ma mě s úsměvem a pohladil mě po vlasech.

,,Ta má dost." uchechtl se Dominik směrem k Danielovi. ,,Měla bys jít domů." šeptl mi do ucha a rukou zastrčil pramínek za ucho.

,,Tak ja pôjdem, nenechte sa rušiť." řekl, trochu zklamaně, Dan. Chytla jsem ho za rukáv a přitáhla zpátky k sobě.

,,Ty tu zůstaň." rozkázala jsem mu. ,,A ty..." ukázala jsem na Dominika. ,,Ty vypadni."

Dominik na mě zůstal šokovaně hledět, chvíli stál na místě. Bouchl pěstí do baru a odešel. ,,Môžeš mi povedať, čo to bolo?" ušklíbl se Dan.

,,To byl debil." ulevila jsem si.

,,Odkiaľ sa poznáte?" zeptal se a opřel se rukou o bar.

,,Je to můj soused." vydechla jsem protivně.

,,Nieeeee..." vyjekl. ,,Takže ty si tá Laura?" zalapal po dechu.

,,Jak jako myslíš..." škyt, "ta Laura?" zeptala jsem se.

,,Nechaj to byť, ja nie som ten, čo by ti to mal povedať." mrkl na mě a pohladil mě po paži.

,,Půjdu domů." řekla jsem, když jsem kopla posledního panáka a cítila jsem, že už mi to stačí.

,,Doprovodím tě." objevila se vedle mě opět ta známá dvoumetrová postava. ,,A nechci slyšet jediné slovo proti." dodal chladně. Vzal mě kolem ramen a šel se mnou z klubu ven. Proč to dělá?