Vypadni - ff Nik Tendo [CZ]

Prolog

Laura

Tahala jsem ty posrané krabice do třetího patra a funěla jsem jako parní lokomotiva. Přísahám, že ten realitní makléř, co mi tenhle byt prodával, tvrdil, že je tu výtah.

,,Hej kurv, au." slyšela jsem z přízemí od dveří chlapecký chraplák a následně smích. ,,To si to ten kripl, který se sem stěhuje, musí cpát ty kokotiny za dveře?" rozčiloval se.

,,Kdyby jsi neměl 3 promile, normálně to obejdeš." ozval se druhý hlas.

Už jsem s tou těžkou krabicí byla ve třetím patře u dveří svého nového bytu, když se ke mně blížily kroky.

,,Koukej, moje nová sousedka, solidní kurvička." vyrušil mě hlas z hledání správného klíče, který by pasoval do mých dveří.

Otočila jsem hlavu za původcem zvuku a zjistila, že tahle lichotka nejspíš patřila mně. Nikdo jiný kromě mě, opilého dvoumetrového týpka a drobnějšího podivína podpírající toho vysokého tu nebyl. ,,Co?" prskla jsem.

,,Omlouvám se za něj, měl náročný den." řekl ten menší a hlavou škubl směrem k tomu vysokému.

,,Hm, tak to je určitě jedinej na světě." odfrkla jsem ironicky, konečně odemkla a krabici donesla doprostřed nezařízeného obýváku. Jsem fakt vyřízená z celýho stěhování a ještě se musím potýkát s nějakými idioty.
Z hluboka jsem se nadechla, vydechla a opět seběhla do přízemí pro další várku krámů. Když jsem si to štrádovala ke svému bytu, otevřely se dveře od protějšího, kam zapadli ti dva tragédi.

,,Chceš pomoct?" ušklíbl se ten střízlivej, který byl momentálně ležérně opřený o futra. Nevypadal zrovna fyzicky zdatně.

Mykla jsem rameny a krabici, kterou jsem sem dotáhla, jsem dala za dveře. ,,Jestli se ti chce." odbyla jsem ho. Bylo mi to celkem jedno a po tom, jak se chovali, bych byla radši, kdyby na mě vůbec nemluvil.

,,Nechce, ale je mi líto, že to musíš tahat sama." zazubil se. ,,Proč na to sakra nemáš stěhováky?" vyzvídal, když jsme se vydali dolů pro další krabice. ,,Protože nejsem milionářka?" mrkla jsem na něj. Zasmál se. ,,Mimochodem, jsem Hasan." představil se stručně a natáhl ke mně ruku.

Přijala jsem ji a lehce s ní zatřásla. ,,Laura." Po chvilce jsem začala přemýšlet nahlas. ,,Hasan? Co je to za jméno?" svraštila jsem čelo. Zasmál se. ,,Umělecký." ,,A ty seš jako umělec?" přeměřila jsem si ho pochybovačně pohledem.

,,Jo, i ten debil, co bydlí naproti tebe, je."

,,A ten se jmenuje jak? Superkokot?" protočila jsem očima, čímž jsem Hasana opět rozesmála. ,,Sedělo by to vzhledem k tomu, jak se choval."

,,Nik Tendo." odpověděl.