Z pohledu Marcuse...
Nevím, jak se mám cítit. Po prvním shledání jsem byl spíše naštvaný než spokojený, ale bral jsem to s rezervou, že se to třeba za pár dní zlepší, ale mýlil jsem se. Ta dívka, Rita, mi byla úplně na nic. Ničemu nerozumí a nechápe širší souvislosti. Ztratil jsem tři roky čekáním na osobu, která mi stejně nepomůže, ne tak, jak jsem doufal. Co teď? Mám ještě sílu být trpělivý? Už to stálo tolik času, nemá cenu vymýšlet něco jiného. Vydržel jsem to tři roky, pár měsíců navíc mě nezabije. Budu na ni muset dohlédnout a nasměrovat ji správným směrem.
*****
poznámky autora:
V této kapitole se měl Marcus blíže seznámit s Ritou a měli spolu vést rozhovor, který měl Ritu nasměrovat správným směrem k dosažení jejich společného cíle.
ČTEŠ
Adoptovaná princezna
ActionPrincezna? Která malá holka si alespoň jednou nepřála být tou urozenou slečnou na vysokých podpatcích v krásných dlouhých šatech, se spoustou drahých šperků a hromadou služebnictva? Rebeka je mladá patnáctiletá dívka, která si odjakživa nepřála nic...
