Adoptovaná princezna

Rita a strážný

Z pohledu vypravěče...

Rita se v sále plném diplomatů, přefintěných slečinek a naškrobených gentlemanů necítila ve své kůži, a tak se odebrala do svého pokoje.

S nadšením skočila do postele a byla ráda, že ji nikdo dnes již nebude obtěžovat nesmyslnými otázkami.

Po chvíli lelkováni v posteli se zvedla, aby si došla pro knížku, když v tom kdosi zaklepal na dveře. Na nic nečekala a vydala se k nim, aby zjistila, kdo tam je. Když je otevřela byla překvapená, neboť ten, kdo tam stál, toho vůbec nečekala.

„Ahoj Dane, co ty tady?"

„No, viděl jsem, jak odcházíš ze sálu, tak mě napadlo, jestli tě někdo neurazil a nepotřebuješ utěšit."

„Ty mě sleduješ?"

„Ne. Možná trochu," přiznal hořce, protože to byla do jisté míry pravda.

„To je velice milé a divné. Chtěla jsem trochu klidu. Měla jsem toho tam už dost. Všechny plesy se mi zdají stejné a nudné."

„Chápu, promiň, že jsem tě vyrušil."

„Ne počkejte," zastavila ho, „chceš jít dovnitř?"

Nevěřícně se na Ritu podíval. „Nikdo tě neohrožuje, takže mě nepotřebuješ."

„Co když sem někdo vleze balkonem?"

„To je ale velmi nepravděpodobné. Je to dost vysoko," konstatoval a přitom se mírně usmál.

„Chceš to riskovat?"

„No, to asi ne," odpověděl Daniel, aniž nad svou odpovědí dlouho přemýšlel.

„Tak pojď dovnitř nebo mi vyneseš spaní."

„To bych opravdu velmi nerad," řekl Daniel provinile a pobaveně zároveň.

Jakmile Daniel vešel do Ritiny komnaty, zamkla za ním dveře. „Dáš si něco k pití?" optala se ze zdvořilosti Rita a taky proto, aby nepila sama.

„Myslím, že mi právě skončila služba, takže," na chvíli se odmlčel, „proč ne." Po celém dni služby byl rád, že ze sebe mohl konečně sundat sako a kravatu.

Rita se mezitím přesunula ke skříni s alkoholem. „Co budeš chtít?"

Daniel se na chvíli zamyslel. „Co piješ ty?"

„Whiskey. Dáš si taky?"

„To nezní špatně."

„Dobře, tak tedy whiskey," prohodila, když mu ji nalévala do sklenice. Pak mu ji podala a usmála se na něj. „Na co si připijeme?"

„Co třeba obyčejně na zdraví," prohlásil.

„Na zvaví? Nevymyslíme něco lepšího?"

„Nechce se mi nic vymýšlet."

„Dobrá, tak tedy na zdraví."

„Na zdraví," pozvedl skleničku a společně se napili.

Celý zbytek večera pak ti dva nedělali nic jiného, než že si povídali, smáli se a při tom hodně popíjeli.

Blížila se třetí hodina ráno a Daniel měl za to, že už je hodně pozdě, že by se měli oba vyspat. I když měl na zítra volno, a všichni členové královské rodiny budou jisto jistě po takovýchto radovánkách vyspávat až do oběda, nemusí vypadat jako zmačkaná plechovka.

„Myslím, že je čas, abychom se rozloučili," prohodil Daniel lehce podnapilým hlasem.

„Už mi chceš odejít pryč? Co tu budu bez tebe dělat?"

„Spát," vyhrkl ze sebe Daniel, sotva to Rita dopověděla. „Měla bys jít spát."

„Dobře, když myslíš," posmutněle Rita souhlasila s Danielovým návrhem. „Ještě, než odejdeš, mohl bys mi pomoct ze šatů?" ptala se Rita s prosebným výrazem.

Daniel se na ni zatvářil, že to není úkol pro něj, ale nakonec mu nic jiného nezbylo. Ritiným kaštanovým očím se nedalo odolat.

„Děkuji," poděkovala Danielovi, když se k němu otočila čelem. „Dobrou noc," zašeptala mu do ucha těsně před tím, než Dana políbila.

Dan neprotestoval, jak očekávala, naopak, začal jí polibky vracet a tisknout ji blíž k sobě. Jako by Daniela i Ritu někdo vyměnil. Ze zodpovědného strážce se najednou stal obyčejný muž plný chtíče po krásné ženě a Rita, ta věčně váhající dívka si najednou nebyla ničím tak jistá, jako právě tímhle. Než si to mohli rozmyslet byli oba nazí a rozpálení touhou tak moc, že už to nešlo vzít zpátky. Rita se celá oddala Danielovi a nechala se jím vést. Ještě nikdy se necítila tak šťastná a v bezpečí jako nyní s Danielem.

Rita se k Danovi přitulila a téměř okamžitě usnula v jeho obětí. Dan nemohl zavřít oči, přestože se mu chtělo neskutečně spát. Pomalu se mu vracel zdravý úsudek a svědomí. Co to provedl? Na co sakra myslel? Jestli se o tomhle někdo dozví, přijde o práci. Už se s Ritou nemůže vídat. Měl by se vytratit, dokud má ještě čas. Oblékl se, políbila Ritu na čelo a vydal se na cestu domů.