Z pohledu vypravěče...
Svoboda. To slovo je samo o sobě jenom pohádka, ale pro Rebeku se stalo slovem, které mělo smysl a které zářilo jasným plamenem. Než se Rebeka dostala na svobodu a trochu roztáhla křídla a než se stačila vznést, její únosci ji její křídla polámali a svíčku svobody a naděje zhasli.
Její krátký odpočinek dodal Rebece potřebnou sílu k pokračování, ale její únosci vyhlásili poplach a jednali velmi rychle. Zanedlouho měli prohledaný celý podzemní komplex a jelikož Rebeku nenašli bylo jim jasné, že se dostala ven. Rebeka neměla potřebný náskok, aby měla nějakou šanci někam jim zmizet z dohledu a neměla ani potřebnou sílu. Netrvalo to dlouho a byli Rebece na stopě.
Rebeka se odhodlala pokračovat. Slunce bylo na její straně, rychle zapadlo a darovalo ji tak tmu, ve které se mohla schovat. Zvedla se a pokračovala směrem k lesu. Z ničeho nic se tma za Rebečinýmizády rozsvítila. Byly to baterky jejích únosců. Na nic nečekala, znovu serozběhla dál. Už byla u cíle. Uvědomila si, že svým únoscům daleko neuteče.Chvíli bloumala mezi stromy a potom na jeden z nich vylezla. Teď už je snad na chvíli v bezpečí. Vylezla vysoko do koruny. Dnes už ji snad nenajdou. Unavená a vyčerpaná si dovolila usnout.
Svítalo. Rebeku vzbudily slabé sluneční paprsky. Má tu ještě zůstat nebo se vydá dál? Kde jsou její únosci? Už jsou pryč nebo ji stále hledají? Odvážila se slézt dolů ze stromu. Chvíli se kolem sebe rozhlížela, aby se zorientovala a pak se vydala dál do lesa. Jak se dostane domu? Někoho si stopne. Ale jak může někomu věřit, vždyť z toho hrozného místa zná jen pár lidí.
Jak tak přemýšlela nad svým návratem domů, ztratila na chvíliobezřetnost. Pod nohama ji zapraskaly větve. Srdce ji skočilo až do krku.
ČTEŠ
Adoptovaná princezna
AcciónPrincezna? Která malá holka si alespoň jednou nepřála být tou urozenou slečnou na vysokých podpatcích v krásných dlouhých šatech, se spoustou drahých šperků a hromadou služebnictva? Rebeka je mladá patnáctiletá dívka, která si odjakživa nepřála nic...
