Už pradávných dob vlkodlaci a upíři bojovali proti sobě. Dodnes není známý důvod, ale co když se jeden upírský princ rozhodně ukončit stovky tisíciletou válku, pomocí vlkodlaka, který mu padnul do oka.
Před čtyřiceti pěti lety upírského prince drže...
Sotva sedím ve třídě pár minut, tak se náhle objeví Marek, nejdřív jsem byl rád, že jsem ho uviděl, ale hned mě radost přešla, jakmile jsem ho uviděl. Přiběhl jsem k němu upíří rychlostí. „Marku, co se stalo?" vypadal jako mrtvola. „máma mi dala najíst a hned to šlo ven" řekl a já v tu chvíli myslel, že ho praštím. „A proč si to u Satana jedl?" chytl jsem ho za paži a čekal na odpověď. „Protože mi to řekla včera a dnes mi dala znovu najíst a tentokrát řekla, že pokud nebudu jíst, odvede mě do doupěte a tam mě jíst donutí" v jeho očích se táhnul strach. „jestli víš, že to nechceš a nebude ti po tom dobře, nejez to. Víš, jak bylo těžké ti najít něco k jídlu, co ti vyhovuje?" kouknul na mě smutným a zároveň hodně provinilým pohledem. Pokynul jsem mu rukou, abychom si šli sednout. Nic nenamítal, vypadalo to, že se na nohou moc dlouho neudrží. Sedli jsme si do lavice, on se tak nějak uvelebil na lavici a já na něho hleděl. Tentokrát jsem dnes přinesl nůž. Ta malá rána ze včerejška se už zahodila, takže to bylo v pohodě. Nůž jsem otevřel a jen lehce se píchnul do prstu. Objevila se mi jen kapička krve a Marek už byl v pozoru. Jeho očí svítili opět více než obvykle a zuby byli špičatý už od pohledu.
Mám strašný hlad. Nevím, jak dlouho to vydržím. Ucítil jsem tu překrásnou krev, kterou jsem cítil jen z Bena. Hned se moje uši zvedli a já se na něj koukal pohledem, jako bych ho měl celý sníst. Ukázal kapičku, která se mu pomalu zvětšuje na prstu. Nevím, jestli čekal, že si tu krev dám na prst, nebo ne, ale já nemohl odolat, hlad sílil, chtíč se zvětšoval a nedokázal jsem se ovládnout. Vzal jsem si jeho prst do pusy a začal ho lehce sát. Vytřeštil na mě oči, ale já měl na práci něco jiného. Cítil jsem se o něco silnější a bylo mi krásně. Vykroutil svůj prst z mojí pusy a já se na něj podíval hodně ublíženě. Nastavil zápěstí, ale tam jsem nechtěl. Zahleděl jsem se mu na krk, odkud krásně krev teče. Pochopil a rukou dal stranou triko. Já nečekal a nahnul se k jeho krku. „Můžu?" raději jsem se zeptal a čekal na odpověď. „Můžeš" pověděl a já pomalu svoje čtyři špičáky zabořil do jeho krku. Malinko syknul. Krev tekla proudem a já začal pít. Bylo to vynikající a nemohl jsem přestat. Ucítil jsem tak velký chtíč a poddal se mu. Chytl jsem ho zezadu za vlasy a nahnul mu krk na stranu, abych k němu měl ještě lepší přístup. Mírně zakňučel bolestí, ale bylo mi to v tu chvíli jedno, chtěl jsem víc. Hlady umírám a on má to co chci. Zuby jsem vytáhl a kousnul silněji. „Au, Marku měl by si přestat" řekl, ale já zatlačil ještě víc. V tu chvíli, jako kdybych prostě vypl každou emoci v těle.
Když mě kousnul po druhé už hodně bolelo, bylo to jako kdyby ztratil veškerý cit. „Au, Marku měl by si přestat" řekl jsem mu a snažil se ho od sebe odstrčit. Zatlačil ještě víc, hlavu mi držel rukou, ale přesto jsem slyšel, jak moc u toho funěl. Čekal jsem na příležitost až opět vytáhne špičáky, abych ho mohl odstrčit. Vytáhl a chtěl opět zahryznout, ale vykroutil jsem se mu a postavil se dál od něj. Byl úplně jako zvíře. Oči celé rudé. Oční bělmo jako kdyby nikdy neměl. Všechny čtyři špičáky ostré jako břitvy a celé od krve. Uši se mu mírně klepali.
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
