Lví král ~příběh Naly

22. Poprvé sama ?

**********
,,Ale moment, kde je Lví skála ?"

Nala vyskočila na všechny čtyři . Byla tak napjatá a rozrušená že se chvěla po celém těle . Vylezla na jeden blízký kámen, aby aspoň trochu lépe viděla .

,,Mami ?" zavolala . Pak hlasitěji . ,,Mami !"

Nikdo se ale neozval . Nala byla tak vyděšená ! Začala nejistě přešlapovat sem a tam, dokud z toho kamene nespadla .

Svalila se na vlhkou zem . Hlína jí ušpinila obličej a kožich . Setřela si špínu z očí a ještě jednou zavolala .

,,Mami ! Kde jsi !"

Lví skála nikde nebyla a tím pádem ani nikdo ze smečky . Nale z toho bylo špatně . Srdce jí tlouklo jak o závod . Hnaly se jí slzy do očí . Každým nádechem vysunovala drápky a každým výdechem zas zasunovala .

Nala byla vyděšená a ještě k tomu špinavá . Už jen s těží zadržovala slzy .

Rozběhla se směrem dopředu . Chtěla se řítit do toho ohně a najít cestu ke skále . Tak to tedy zkusila .

Přeběhla tu vlhkou část trávy a řítila se do té suché . Když jí ale šlehl plamen před očima, vylekala se .

,,Ááá !"

Ihned se vrátila do mokřin . Nakonec ji přemohla únava . Upadla do trávy a začala usínat .

K Nale se blížily dvě zelené oči . Vykukovaly z kouře ohně a svítily jak světlušky . Z toho kouře se rýsovala tlama s černým čumákem . Nakonec se to vytvarovalo na hlavu lva- lva který vypadal přesně jako...Scar .

Scar napřáhl tlapu a vytasil drápy . Mávl tlapou před Naly obličejem .

Další co Nala uviděla bylo -nehybné tělíčko lvíčete, které leželo na zemi .
~~~~~
Nala se vyděsila a otevřela oči . Byl to jen sen ! Ten sen se jí ale nějak zaryl do paměti .
Pořád před sebou viděla to ležící lvíče a lva s černou hřívou- Scara .
Nala si o tom zkusila popřemýšlet .

,,To ležící lvíče mohlo být mrtvé . Ten lev byl Scar !"

Pak si vzpomněla na to jak ten lev mávl tlapou před jejím obličejem . Hned potom vedle leželo lvíče .

,,Takže... Scar to lvíče... zabil !"

Nala si hned na něco vzpomněla . Tenkrát se jí zdálo o vodě a o kamarádech a hned jak se vzbudila, oni ji pozvali aby s nima šla k napajedlu . ,,Některé sny se mohou vyplnit ." řekla si v duchu .
Právě že tenhle vypadal tak opravdově ! Pořád nešel z hlavy .

Postavila se a rozhlédla se okolo sebe . Nala věděla něco jistě - a to, že - cesta která neshořela, ke Lví skále nevede .

Rozhodla se jít směrem vpravo .
Utíkala tou ohořelou trávou . Mezi tím začalo svítat .

Jak se jen tak procházela, zachytila jeden čerstvý pach .
Zebry !
Nala měla velký hlad a proto ji napadl jeden trochu hloupější nápad . Půjde lovit...

Jak jí to matka učila . - Šla po pachu a když to stádo zeber spatřila, přikrčila se k zemi . V trávě nešla vůbec vidět . Vyhlédla si jednu zebru a blížila se k ní .

Už, už byla připravená ke skoku . Zebra se jí ale všimla a postavila se proti ní na zadní nohy . Předními nad Nalou zašvihala a blížila se jimi k Nale .

Nala strhla z obličeje pomatený výraz a na poslední chvíli se kopytům vyhnula .

Najednou jí něco napadlo .
,,Počkej, já tě nechtěla ulovit !"