Lví král ~příběh Naly

27. Samotářka ve Lví říši?

Mheetu to dnes teda přehnal! řekla si v duchu Nala.

Procházela se po Lví říši. Šla sama na lov. Myslela že na smečku udělá dojem svým úlovkem. Možná by jí všichni za to pak odpustily.

Zvedala čumák k obloze a stále větřila. Do něho jí hned udeřil pěkný pach. Takový jaký dlouho pořádně necítila. Byl to silný pach trávy.

Nala se zaradovala. Také ucítila stádo zeber, které se na tom místě páslo. Hned se tam vydala.

Před ní se otevřelo krásné místečko. Byla tam malá louka a napajedlo.
Ani nemohla uvěřit že ve Lví říši je ještě takové místo plné trávy. Určitě byla hodně daleko od Lví skály.

Na to místo se hned rozběhla. Rozbušilo se jí nadšením srdce. Rozhlížela se všude okolo. Něco takového viděla naposledy když ještě byla malá.
Nakonec zahlédla to stádo zeber.

To pěkné napajedlo jí ale lákalo více. Měla totiž pořádnou žízeň. Hned k němu doběhla. Sklonila se k vodě a pila. Svým dlouhým jazykem nabírala vodu. Pak si olízla tlamu, sedla si dál od vody a umyla si pečlivě tlapky.

Když byla umytá, chtěla jít lovit. To co ale před sebou uviděla, jí vyděsilo. Na druhém břehu řeky byla cizí lvice. Nevylekalo jí nejen to ale k té lvici plaval krokodýl. Ta neznámá lvice jen pila a ani si toho nevšimla.

Nevěděla jsem že to tu patří krokodýlům! Ani to neví ta cizinka, pomyslela si.

Teť ale nevěděla co dělat. Kdyby tu lvici šla varovat, mohla by jí ona zase ublížit. Kdyby ale Nala odešla, tu lvici by přepadl krokodýl. Nechtěla aby před jejíma očima krokodýl roztrhal někoho nevinného.

,,Héj, uteč! Plave k tobě krokodýl!" zakřičela Nala.

Ta šedivá cizinka jí ale neslyšela a ani nevěděla co se k ní blíží. Nala neváhala, rozběhla se k ní.

Jak mile cizinka uslyšela dupot, odtrhla od vody hlavu. Na poslední chvíli po ní Nala skočila a dostala jí tím dál od vody.

Kousek za lvicí sklaply krokodýlí čelisti.

Nala jí sice zachránila, ale teď litovala že po ní tak vyjela.
Ta se totiž začala ihned bránit.

Skočila Nale po zádech, strhla jí tlapami k zemi a drápy jí sekala po bocích.

Nala si to nenechala líbit. Lvici ze sebe shodila a škrábla jí přez rameno. Uskočila a rozčísla jí drápem srst na čele.

Tenhle úder byl tak prutký, že té lvici začala stékat po tváři krev.

Nale brzy došlo že se právě ocitla v opravdovém boji a né v nějaké lvíčecí hře.

Právě se ocitla tváří v tvář té vetřelkyni.
Ona měla žlutě jantarové oči a šedohnědou srst. Přes čumák dlouhou jizvu. Byla o trochu starší.

Byla teť vyčerpaná. Stála shrbená s tlamou skoro u země a hluboce dýchala. Přes půl obličeje jí stékala krev z rány, a tak měla oko stále zavřené.

Nala si sní chtěla promluvit. Jenže ani neotevřela tlamu a hnědošedá lvice na ní opět zaútočila.

Tentokrát to Nala ale nečekala. Cizinka jí srazila k zemi a postavila se nad ní. Tlapu jí držela na hrudi a vrčela.

,,Co si to dovoluješ, ty spratku?!" vyjela na Nalu.
Nala zběsile zakřičela: ,,Byl tam krokodýl! Málem tě dostal! Zachránila jsem tě!"

Lvice se koukla na dvě krokodýlí oči, které se potápěly a Nalu pustila. ,,Omlouvám se ti. Myslela jsem že jsi mě chtěla přepadnout..."
,,Co jsi zač?"
,,Jsem... Cora. Byla jsem společně s mými sourozenci vyhnána ze smečky, protože jsem už dost velká."
,,Já jsem Nala. " Byla si jistá že ta vetřelkyně určitě neví kde právě je. ,,Jsem ze Lví říše."

,,Lví říše?" vyjekla pobaveně Cora. ,,Z toho království které skoro patří hyenám? Ha, ha, ha! Nechtěla bych!" dořekla zrychleně.
Nala se zazubila. ,,Fakt? Co tedy na tom místě děláš?"

Cora se na Nalu podívala, jako kdyby viděla nosorožce s žirafím krkem. ,,To že je Lví říše ?! Vypadá to tu na to ať moc dobře !"

,,Na tomhle místě ANO! Dál už je to horší a horší... Když teda víš že to tu někomu patří," zavrčela Nala. ,,pak si jdi žít jinam!" ,,Né, až moc se mi to tu líbí." řekla vznešeně. ,,Teda až na ty krokodýli, kteří mi málem ukously hlavu... Chci tady zůstat. A ty mi v tom zabraňovat nebudeš!"

,,Ha,ha,ha,ha,ha!" zasmála se ironicky Nala. ,,Klidně si na tebe vyšlu celou svojí smečku!"
,,Pochybuju že ta tvoje smečka, bude mít náladu na vyhánění samotářů!"

Nala se zarazila teť asi nevěděla co říct. Cora se na ní tak nebezpečně podívala, že z toho Nale začalo být horko. Tuhle hádku musím vyhrát, ať už si ta potvora vymyslí cokoli!

,,Moje smečka, možná ne! Ale ta Skywarpova KLIDNĚ!" řekla rychle s trochou nejistoty Nala.

Teť čekala nějakou otázku jako třeba: ,,Kdo je Skywarp?!" Nebo... ,,Další banda hlupáků?" Možná něco takového by Cora, díky své drzosti řekla. Naštěstí ne!

,,Skywarpova smečka?" vyhrkla Cora.
Tenhle vyděšený tón v hlase Nale udělal menší radost.
Cora nejspíš znala tu bandu zabijáků.

Právě se uskutečnilo aspoň několik vteřin ticha. Nakonec je ale Cora přerušila posměškem. ,,Aspoň že mě nebude chtít vyhnat ten váš pošahaný král... Jak že mu říkáte... Scar."

Tahle urážka pro Scara, ale přišla Nale celkem vtipná. Snažila se co nejméně na hlas zasmát.

,,Myslím že slovo ,pošahaný' je pro Scara slabé slovo, Coro."

Cora se trochu podivila. Myslela totiž že je Nala svýmu králi oddaná, ale bylo to úplně jinak než si myslela. Pak se ale taky usmála. Obě byly rády že se zas nehádají o území. A tak si Cora vymyslela další vtípek.

Pak jí Nala ale zase varovala před Scarovy spojenci. Cora to bylo trochu jedno.
Najednou si Nala připadala víc v bezpečí, než když se s Cora setkala. Ona se jí nakonec ukázala jako dobrá lvice.

Už začínalo zapadat slunce. V dálce se začalo ozývat volání jedné lvice ze smečky. Byla to Sarafina. ,,Naló! Naló!"

,,Cora, už bych měla jít! Dám ti dobrou radu... Lov někde jinde než tady! Může tě najít Skywarpova smečka. Scar by totiž nebyl moc šťastný."
,,Jak jsem říkala, odsud nejdu!" zvolala pobaveně Cora.
,,Nepovídej..." Nala do ní zabodla trochu podezíravý pohled. ,,Měla bys jít za hranice."
,,Ne-e. Zůstanu tu!"
,,Pak si tě dají k večeři krokodýli!"
,,Nejsem tak pitomá. Určitě se jich tentokrát všimnu!"

Sarafina už přibíhala. Cora hned skočila do blízkého keře. To poslední co z ní Nala viděla, byly dvě jantarové oči vykukující mezi listím keře.

Nala už musela jít domů. Stále ale doufala že se ta cizinka z území vytratí. Nechtěla totiž, aby jí Scarovi spojenci našli.

Zítra se jí vydám zkontrolovat,řekla si a zaběhla za Sarafinou. Schválně, jestli tam pořád bude?

Taaaaaaak, konečně jsem tu kapitolu dopsala!
Na obrázku v médiích jak vypadá Cora. [Kora]

Omlouvám se že kapitola vyšla tak pozdě. Vím... až moc jsem se flákala. 😓Slibuju že, příští kapitola vyjde dřív.😬(Doufám)

No nic. Zatím se mějte😊

Vaše 123kockajj.