Lví král ~příběh Naly

28. Úkryt

Nala, společně se smečkou odpočívala u Lví skály. Ležela na kameni a pozorovala okolí.

Sarabi ležela kousek od ní a spala.
Tama s Kulou si čistily kožíšky. Chumvi seděl vedle nich a něco povídal oběma svým kamarádkám.

Tamě jeho řeči očividně moc nezajímaly. Zato Kulu, ano. Chumvi toho taky že využíval a všechno jí povídal s hrdostí.

Za Nalou ležela Sarafina s Mheetuem v tlapách. Ta se ho snažila umýt, ale jemu se to nelíbilo a tlapičkami zabraňoval aby se ta velká tlama k němu přibližovala.

,,Ááách, Mami.” naříkal Mheetu. ,,Jsem už dost čistý!”

Na Mheetua se Sarafinou se otočily dvě lvice. Pobavením se jím cukaly koutky úst. Jedna té druhé něco pošeptala a pak se zase obě podívaly na malé lvíče.
Sarafina si jich nevšímala. Musela toho lvíčka umýt.

Mheetu se vykroutil z té matčiny péče a svalil se do prachu.
,,Vidíš, dokážu se umýt sám.” Tlapičkou si několikrát přejel přez uši a přez čelo. ,,No ?”

Nale se moc nelíbilo když se Mheetu takhle choval. Ona svojí matku skoro vždycky poslechla.

Sarafina už svému mláděti prozradila kdo je jeho otec. Od Scara se ho ale snažila oddálit. Nepověděla mu že se mohl stát králem. Mheetu se na tohle totiž ani neptal. Takovýmto věcem on nerozuměl.
Celá smečka věděla, že budoucím králem bude někdo ze Skywarpovy smečky. Kdo...? To zatím nikomu Scar neřekl.

,,Mami,” oslovila Nala Sarafinu. ,,Nevíš kdy se půjde na lov?”
,,To nevím, Nalo. Počkáme až nám to Scar přikáže...” Sarafina stichla, protože jí něco odvedlo pozornost.

,,To se ti povedlo, Malko. Taková pěkná kořist!” ,, Výborně, Malko!”
Lvice volaly na Malku samé pochvaly.
Tama se na něho s hrdostí dívala.

Ten se okolo nich procházel a ukazoval to co ulovil... Silnou gazelu. Teť byl Malka ze lvíčat první kdo chytil pořádnou kořist.

Kde takováhle kořist vlastně mohla žít? Vypadá mnohem líp než ty co žijí kus od Lví skály, pomyslela si Nala. V tu chvíli si vzpomněla na to místo kde byla den před tím. Tam přece žije Cora!
– Lvice kterou tam Nala objevila. Chtěla aby Cora pro své bezpečí odešla. Ona ale nechtěla.
Malka tam Coru mohl najít!

Z těch myšlenek jí vyrušily kroky a dech který se k ní blížil.
Malka se jí šel pochlubit s úlovkem. Hrdě vykročil před Nalu a pustil gazelu na zem, aby mohl promluvit.

,,Podívej Nalo, co jsem ulovil. Kdybych to nemusel odevzdávat Scarovi nebo hyenám, dal bych to celé naší smečce.”
,,Škoda že by to tak nebylo! Ale smečka je na tebe pyšná!”
,,Díky!”

Malka se na ní vděčně usmál a pak se šel ještě pochlubit ostatním kamarádům, kteří byly několik kroků od něho.

Musím se ujistit že Cora odešla ze Lví říše! Nenápadně obešla smečku a zmizela za několika kameny u skály.

,,Coro?” Nala se procházela na tom místě, kde ji včera potkala. ,,CORO!”
Snažila se zavětřit. Vítr jí ale stále bral pach.

Nakonec se jí ale ta snaha přece jen vyplatila. Do čumáku jí narazil Coryn pach. Nala se zaradovala. Ale nebyl to jediný pach... Ten druhý byl pach krve.

,,Coro?!” Nala se vylekala. Utíkala po jejím pachu. Nakonec jí to zavedlo do malé jeskyňky, která byla kousek od ní. Ucítila najednou špetku naděje.
Rozhlédla se po celé jeskyňce. Její dech se tam odrážel o stěny jako ozvěna.