CELEBRITY & LAWYER | Jomille

~𝐈 𝐰𝐚𝐬 𝐦𝐚𝐝𝐞 𝐟𝐨𝐫 𝐥𝐨𝐯𝐢𝐧' 𝐲𝐨𝐮 𝐛𝐚𝐛𝐲~

Pohled Johnnyho ♡

„Takže dnes tu čekáš návštěvu, že?" zeptal se mě Jeff. Potáhl jsem z cigarety a usmál se.

„Ano, svoji právničku," odpověděl jsem a vydechl šedý kouř. Jeff se uchechtl, hodil kytaru přes sebe a zahrál pár tónů.

„Jaké je její jméno?" zeptal se nepřítomně a pro zábavu si brnkal. Já seděl na bedně se zkříženýma nohama a zíral na své ruce položené na kolenou.

„Camille."

„Hezké," poznamenal, „jak dlouho tu bude?"

„Co já vím," pokrčil jsem rameny a položil cigaretu do popelníku. Jeff se bezdůvodně zasmál a pak řekl něco, co mě donutilo překvapeně pozvednout obočí.

„Je ta Camille svobodná?"

Přemýšlel jsem, jak mu odpovím, ale nakonec jsem se ušklíbl a zavrtěl hlavou.

„Není," pravil jsem s předstíranou lítostí. Sice mezi námi neproběhlo nic oficiálního, ale patřila ke mně.

„Nevadí," řekl zpěvavým hlasem. Protočil jsem oči a seskočil z bedny. Vystoupení začínalo večer, a já měl ještě půl dne čas. Takže jsem vytáhl mobil ze zadní kapsy a volal Camille. Zamračil jsem se, protože mi to nebrala, tudíž jsem si vydedukoval, že už nejspíš letí letadlem.

„Johnny, pojď sem! Té kytaře něco uletělo," smál se Jeff. Zavrtěl jsem hlavou a šel za ním.

„No hledej tam!" rozmáchl rukama po sálu. Myslel jsem, že ho zabiju. S povzdechem jsem se vydal do hlediště a očima vyhledával nějaký kousíček z kytary. Jeff si zatím vesele prozpěvoval a já se zadumaně škrábal na hlavě. Netušil jsem, kam se mám dívat dřív.

„Kašlu na to, stejně to tolik nepotřebujeme," mávnul jsem nakonec rukou. Jeff pokrčil rameny a oznámil mi, že si jde pro noty. Nalil jsem si vodku do skleničky a má hlava se otřásala myšlenkami. Těšil jsem se na Camille. Neskutečně moc.

„Země volá Johnnyho!"

Škubl jsem hlavou k hlasu svého bodyguarda, který držel telefon v ruce a obočí mi vystřelilo nahoru.

„Co se děje?" zeptal jsem se ho.

„Dostal jsem zprávu, že letadlo, ve kterém byla Camille s Jessicou a Samem úspěšně přistálo."

Úsměv se mi rozlil od ucha k uchu.

„Zajeď pro ně na letiště a pak jim ukaž hotel," nakázal jsem mu, „jo a pošli Camille za mnou. Musím ji vidět ještě před vystoupením."

Sean se usmál, pokýval hlavou a dal se na odchod. Prohrábl jsem si rukou vlasy, přičemž jsem se rozhlédl kolem sebe, abych se ujistil, že jsem sám a mohl si vesele poskočit.

„Johnny, co to děláš," uchechtl se za mými zády Jeff. Tiše jsem zaklel a otočil se čelem k němu.

„Nic, jen se...raduju," odkašlal jsem si. Jeff prošel kolem mě a poplácal mě cestou po zádech.

„Ty jsi vážně dospělé dítě, Johnny."

Nechápavě jsem zamrkal a zeptal se ho, co tím myslí.

„No, máš v sobě takovou tu dětskou jiskru. Nechápu tuhle kombinaci, ale asi na to ženské letí," usmál se. Byl jsem z toho trochu vedle, ale nijak jsem to dál nekomentoval. Vzal jsem kytaru do ruky a začal hrát tóny, které mě napadly. Pro efekt jsem ještě zavřel oči a představoval si Camille. Vnímal jsem jen tu hudbu a její rozkošný úsměv s neodolatelnýma mandlovýma očima. Hrál jsem pomalou melodii a rty mi zdobil nepatrný úsměv.
Byl jsem díky ní opět šťastný muž.