~𝐩𝐥𝐞𝐚𝐬𝐞 𝐝𝐨𝐧'𝐭 𝐥𝐞𝐚𝐯𝐞 𝐦𝐞~

101 8 30
                                    

Pohled Camille

Po nekonečně dlouhém hovoru s Davidovým agentem jsem měla dost. Nechtěl mě pustit ke slovu a odmítal připustit, že jsem spolupráci zrušila. Kdyby byl na mě takový už od začátku, žádná spolupráce by nikdy nevznikla. Jessica mi ještě z vlastní dobré vůle přinesla kávu, protože můj nabroušený hlas musel jít slyšet přes zdi kanceláře velmi dobře.

„Ten chlap je otravnější než hmyz," odfrkla jsem si s protočením panenek a svalila se na židli. 

„To mi povídej," uchechtla se Jessica, která také usrkávala kávu. Odepsala jsem ještě na nějaké nepřečtené emaily a pak jsem vedla zajímavou konverzaci se svojí kolegyní.

„Tak co Johnny? Užili jste si oběd?"

Zamyšleně jsem přejela nehtem po obalu teplého kelímku. Byla jsem po většinu času docela rozrušená, ale nemyslela jsem to zle. Johnny je sice dospělý muž, dokáže se zaopatřit, jak potřebuje, jenže ani to mě neuklidňovalo, když jsem věděla, že bude daleko. Měla jsem trochu obavy, že udělá nějakou hloupost, a taky mi bylo smutno, že mě opouští na dva měsíce.

„Ale jo, ušlo to," odpověděla jsem vyhýbavě. Jessica krátce pozdvihla obočí a odložila kávu. 

„Stalo se mezi vámi něco?" zeptala se se značnou opatrností. Bubnovala jsem prsty o stůl a rozmýšlela se, zda jí to povědět či ne. Nakonec jsem se zhluboka nadechla a začala jí vypravovat vše, co se událo na obědě až po naše rozloučení.

„Camille, on tě miluje. Nemusíš se bát, že by se ti nevrátil," usmála se.

„Já vím," zakývala jsem hlavou a rozpovídala se, „je to jen pocit. Víš, asi to bude znít sobecky, ale považuju se za toho rozumnějšího. Já všechno řeším složitě, on má hlavu někde v oblacích. Neví, jaké to pro mě je, když mi chce odjet. Měla jsem s tím počítat, Jess, vím to. Johnny je celosvětová celebrita, a když jsem se rozhodla, že do toho vztahu půjdu, věděla jsem, co to obnáší. Jen mě zkrátka mrzí, že spolu netrávíme tolik času."

Kamarádka mě soucitně pohladila po paži. 

„Jsem komplikovaná osoba, Jessico," uchechtla jsem se, „s muži jsem to měla vždycky těžké a Johnny není výjimka. Nikdy mě nikdo moc...nechtěl, protože příliš pracuju."

„To jsou nesmysly," mávla rukou. Vyzývavě jsem na ni zavrtěla obočím a docela vesele řekla: „Je mi třicet osm, bezdětná, svobodná, aktuální přítel Johnny Depp."

„Co víc chceš, Camille?" zasmála se Jessica. „Vždyť můžeš mít cokoliv na světě."

„Hm," zabručela jsem, „chci mít ode všeho klid a být s Johnnym. Víš, jaké to je poslouchat na rodinných akcích, proč nejsem jako moje mladší sestra, která už dávno se svým mužem založila rodinu a já stále nic?"

„No to se změní, až si přivedeš Johnnyho," zazubila se právnička. Málem mi zaskočila káva v hrdle. Moje rodina ho znala, ale jen jako klienta, pro kterého jsem pracovala. Vůbec jsem neměla představu, jak by reagovali, kdybych Johnnyho představila jako svého přítele. Tento malý problém jsem si v hlavě předtím neuvědomila. 

„Eh, ovšem," řekla jsem dost nejistě a chopila se telefonu. Chtěla jsem napsat Johnnymu, že s ním večer potřebuji mluvit. Jakmile se však rozsvítila zamykací obrazovka, vyskočilo na ní nespočet oznámení, z nichž jedno jediné byla textová zpráva od Johnnyho. Když si mé zvědavé oči přečetly jeho zprávu, ostře jsem se nadechla. Potřeboval se mnou také mluvit. 

„Camille?" oslovila mě asi už po několikáté Jessica, jenže já byla zahleděná do zprávy, takže jsem absolutně nevnímala, co mi říká. Škubla jsem k ní hlavou a schovala telefon do kabelky.

CELEBRITY & LAWYER | JomilleKde žijí příběhy. Začni objevovat