~𝐭𝐡𝐞 𝐩𝐞𝐫𝐬𝐨𝐧 𝐲𝐨𝐮 𝐰𝐞𝐫𝐞 𝐤𝐢𝐬𝐬𝐢𝐧𝐠 𝐰𝐚𝐬𝐧'𝐭 𝐦𝐞~

131 5 5
                                    

Pohled Camille

Všichni se bavili tak dobře, až jsem jim to záviděla. Jessica mluvila opodál s Malcolmem a vsadila bych se o cokoliv na světě, že mu říkala o tom hovoru s Johnnym. Vůbec mi to nesedělo a byla jsem stále paralyzovaná z toho, co se stalo. Bylo trapné se rozcházet přes hovor a Johnny přece nebyl takový zbabělec, aby se mi nepodíval do očí. Zaregistrovala jsem příchozí novináře v hloučku, jak si o něčem špitají, ale nehodlala jsem tomu věnovat příliš mnoho pozornosti. Pak se na pódiu objevil ředitel Brown Rudnick a uvedl večer. Věděla jsem, že v následující minutě předá slovo mně a nijak zvlášť mě to neuklidňovalo.

„...a také čerstvá partnerka společnosti, Camille Vasquez!"

Jakmile zaznělo mé jméno, přes celý sál se rozlehl ohlušující potlesk. Pevně jsem zavřela oči, abych si naivně dodala odvahu a rázným krokem jsem vyšla na pódium. Zraky lidí ulpěly na mně a nastalo hrobové ticho. Ředitel společnosti se povzbudivě usmál, sešel z malých schůdků k ostatním a já tam zůstala stát a hledět. Prvních pár vteřin jsem se pokoušela potlačit stres, ale pak jsem nakonec promluvila k obecenstvu.

„Jak už tady bylo řečeno, Brown Rudnick slaví výročí," usmála jsem se do davu, „a my, kteří jsme jeho součástí už několik let jsme touto skutečností velmi potěšeni. Nikdy bych neřekla, že se dostanu až sem a budu mít tu možnost pracovat po boku tak úžasných lidí."

Odmlčela jsem se a věnovala děkovné pohledy svým kolegům. Začínalo to dobře, cítila jsem, jak se mé tělo v rámci možností relaxuje. Novináři se přicpali těsně pod pódium, což mi nahnalo trochu strach, ale pořizovali jen nevinné fotografie a video. Zajímalo mě, jestli se Johnny dívá, když mě chtěl tak ponížit. Neplánovala jsem mu dát ten pocit vítězství. Jednou to stačilo. Zvedla jsem hlavu a s ostrým nádechem pokračovala v nacvičené řeči až do okamžiku, kdy jsem mezi těmi lidmi zahlédla Brada. Držel v ruce sklenku vína, usmíval se, a i když to vypadalo, že je za mě rád, v očích mu viselo cosi zlověstného.

„Promiňte, můžu mít otázku?"

Rychle jsem přesunula pozornost k jednomu z novinářů, který se tvářil doslova nedočkavě. Kývla jsem hlavou a čekala. Muž si odkašlal a skoro to až vypadalo, že zdržuje záměrně. Přelétla jsem očima zpět k Bradovi, který nestál na stejném místě jako předtím, ale úplně na druhé straně místnosti a šeptal nějakému chlapovi cosi do ucha. Jakmile mu to dořekl, novinář prolomil ticho a zeptal se: „Je pravda, že se s vámi Johnny Depp rozešel?"

„Co prosím?" vyhrkla jsem. Nikomu jsem to neřekla, nikdo kromě Jessicy a Malcolma o tom nevěděl.

„No..." ušklíbl se, „prý vás vyměnil za Amber."

Zamračila jsem se. Shluk novinářů kolem mě tvořil těsný oblouček, který nepříjemně začínal zasahovat do mého osobního prostoru. Nevypadalo to moc jako běžný postup při rozhovorech. Pak jsem ucítila známou mužskou dlaň, jež se uvelebila na mém rameni.

„Klídek, jsem tady," zabrblal Malcolm. Hned na to mi zašeptal mi do ucha: „Až udělám blbost, o které jistě poznáš, že to blbost je, rozběhneš se přímo k východu. Budu za tebou, musíme zmizet, něco tu silně nehraje."

Mlčky jsem přikývla a přeslazeně se usmála na novináře, abych jim dala najevo, že mě nerozhodili. Malcolm se naklonil k mikrofonu a v rychlosti řekl: „Komerční přestávka!"

Jeho ruka mě popostrčila dopředu, což jasně značilo, že tohle byla ta blbost, o které mluvil předtím. Na nic jsem nečekala, rozutekla jsem se pryč a ani jednou se neohlédla. Nohy mě donesly až výtahu, kde jsem se opřela a zastavila se. Nejen, že běh na podpatcích nebyl zrovna ideální, ale i ty šaty mě docela omezovaly. Rozhodla jsem se tu počkat na bodyguarda, jenž doběhl o chvilku později.

CELEBRITY & LAWYER | JomilleKde žijí příběhy. Začni objevovat