Potomci Bradavic: Nová generace (Harry Potter fanfiction)

Kapitola 4: Obrtlá

Tom zaslechl za dveřmi kanceláře zvuky připomínající bitku. Pro jistotu vytáhl hůlku, než se rozhodl vstoupit. „To odvoláš, Annabellunice!" ozývalo se hromování vysokého muže, který měl přes rameno přehozenu svou kolegyni a nejlepší kamarádku v jedné osobě.

„To ani náhodou, protože mám pravdu," ozvala se podivně oslovená žena a plácla hromotluka rukou po zadku, jelikož horní polovina těla jí visela směrem k jeho zádům. Avery na ně nevěřícně zíral.

„Co tady, u Merlinových gatí, vy dva vyvádíte?" „Já nic," prohlašovala tmavovláska, „ale on zase vymýšlí capiny!" „Ca...Cože?" „Já rozhodně capiny nevymýšlím," ohrazoval se Urmo, který nejspíš té její mluvě rozuměl. Otočil se směrem ke kolegovi tak prudce, že dívčinými vlasy smetl ze stolu několik brků.

„A zvát na rande Natalii Nottovou podle tebe není capina?" „Tys pozval na rande Natalii? Vždyť chodí s tím ranařem z pátého patra." „Právě, že už nechodí," zazubil se a otočil se ženou hozenou přes své rameno tak, že teď naopak shodila vlasy několik pergamenů ze štosu.

Tom už to nevydržel, přistoupil k nim a stáhl Annabelle sukni trochu níže, přičemž se dotkl jejích odhalených stehen a ona zapištěla: „co vyvádíš, ochmatáku?"

Zatvářil se uraženě. „Ochmaták se tu snaží uchránit tvou čest, protože jak s tebou ten pacholek pořád máchá, tak ti hrne sukni nahoru a za chvíli by ti vykouknul podvozek," usadil ji.

Žena zrudla a bylo otázkou, zda to byla reakce na kolegova slova, nebo na to, že visela už nějakou dobu hlavou dolů. „Pusť mě na zem, ty trollí mozku," plácla znovu muže, který ji do této nelichotivé pozice dostal. „Když mi přestaneš kecat do Naty."

Hlasitě si povzdechla, což bral asi jako souhlas a postavil ji zpět na podlahu. Annabelle si honem stáhla sukni pořádně dolů a uhladila si rozcuchané vlasy. Toma napadlo, proč pro Merlina vůbec nosí do práce tak nepraktické oblečení, jako jsou sukně. Na ty její dlouhé nohy přeci není nikdo zvědavý.

„A víš co, mně to vlastně může být asi jedno. Klidně si dělej takové capiny, jako je zvát Natalii na rande. Ale pak za mnou nechoď brečet a vyluxovat mi z mrazáku zásoby zmrzliny, až zjistíš, že s tebou šla natruc svému bývalému, nebo až se ti ta její gorila projde po ksichtu. Jo a mimochodem, nezapomínej, že s ní jako s asistentkou Spinnetové potřebujeme dobře vycházet. Tak nám to u ní neposer. Já jdu hodit s McNairem pokec o dracích. Čau."

Urmo za ní vyplázl jazyk, na což Tom reagoval zdviženým obočím. Ta holka na něho má očividně špatný vliv. Tahle gesta přeci dřív v kanceláři nedělal.

Ne, vážně, nebylo jim tu bez ní mnohem líp? S Benem a Urmem tu spolu spokojeně vycházeli, občas vedli chlapské řeči a jako tým byli sehraní. A teď tu mají už pár týdnů to kudrnaté třeštidlo, které se jen nakrucuje, pošťuchuje se s Urmem a ještě je držkaté na něho. O jejím příšerném slovníku ani nemluvě. Prostě tu narušuje staré pořádky a to on nemá rád. A ji taky ne.

***

„Osmane, co tě sem po tak dlouhé době přivádí?" uvítal hosta a pokynul mu rukou směrem ke své pracovně. Muž se usadil do nabízeného křesla a nervózně si prohrábl bradku. „Aquilusi, jde o mou ženu Astru. U Munga si s ní už nevědí rady. Tak jsem si myslel," polkl, „že možná některý ze tvých lektvarů by mohl být nadějí." Avery k němu natáhl paži a převzal od něho pergamen s lékařskou zprávou.

„Hm, to je vážně nemilé. Žádná snadná záležitost. Ale řekněme, že nejspíš ne beznadějná. Ovšem sehnání surovin a příprava lektvaru zaberou nějakou dobu. A bude to velice náročné," mnul si čelo lektvarista a upřel na svůj protějšek temné oči. „Zaplatím, cokoli," vyhrkl Osman Schafiq. „Pak nám asi nic nebrání se dohodnout." Snědému muži byla vidět ve tváři úleva. „Co mne to bude stát?" „Informace, příteli, informace."