Potomci Bradavic: Nová generace (Harry Potter fanfiction)

Kapitola 23: Spící drak

„Belle tu není?"

„Je na obědě s Malfoyem," konstatoval nezaujatě Hamilton.

„S kým že?" nakrčil nos Tom a zatnul ruce v pěst.

Hamilton otráveně protočil oči: „Draco Malfoy. Byl dnes na ministerstvu na nějakém jednání. Pak se tu stavil pro Annabelle a pozval ji na oběd. Překvapuje mě, že tě to překvapuje, když ti dva..."

„Co ti dva?" zavrčel Avery hlasitěji, než měl v úmyslu. Kolega mu věnoval zkoumavý pohled.

„Tak snad víš, co se o nich šuškalo, ne?"

„Drby mě nikdy nezajímaly..." procedil mezi zuby.

„Tím to bude. Protože kdyby tě bývaly zajímaly, tak bys věděl, že se o nich tvrdilo, že se spolu schází. Asi tak rok, rok a půl dozadu, tuším. Ale jestli to pokračuje i teď, to těžko říct," rozhodil Hamilton rukama a skoro to vypadalo, že si vychutnává Tomovu jen stěží potlačovanou zuřivost.

***

Annabelle v tu dobu seděla na obědě s vysokým mužem s platinově světlými vlasy. Mezi nimi dvěma vždycky panovalo takové zvláštní, vzácné souznění. Znala jeho minulost, čím si prošel, s jakým opovržením se setkával. Dodnes vůči němu měla spousta lidí předsudky. Ale ona ho vnímala jinak.

Díky náhodnému setkání na charitativním večírku jeho bývalé ženy měla možnost poznat i jeho druhou, sarkasticky vtipnou stránku, kterou na něm paradoxně většinou všichni nesnášeli. A taky tu stránku galantní. Kdy svou nevtíravou pozorností uměl dát ženě pocit výjimečnosti.

Což dělal i teď, zatímco spolu konverzovali a on jí věnoval svou plnou pozornost. To oni dva prostě vzájemně zvládali skvěle. Naslouchat si. Rozumět si. Chápat se. Sdílet svůj netradiční smysl pro humor. Vychutnat si společný čas.

Nebylo tedy ostatně asi divu, že setkáním na večírku to kdysi neskončilo. Zpočátku to byla zcela nevinná, přátelská shledání, která pramenila z toho, že si ve vší počestnosti užívali přítomnosti toho druhého.

Jenže s prohlubující se krizí Malfoyova manželství udržovaného již několik měsíců jen naoko, která vyústila v rozvod a Annabelliným pocitem bezmoci a osamocení při péči o umírající babičku, nabyl jejich vztah na intenzitě.

Nikdy za tím asi nebyla láska v pravém slova smyslu. Ačkoli samozřejmě, měli se rádi a záleželo jim na sobě. Spíš by jeden řekl sounáležitost. Souznění. Dvě bolavé, nepochopené duše, které si jediné uměly poskytnout vzájemnou podporu a pochopení. Které se nesoudily. Které se navzájem pustily do svého nitra.

A sex. Zatraceně dobrý, intenzivní sex. Spalující žár, který pomohl vybít frustraci z událostí v jejich životech, kterým čelili. Malfoy měl i díky věkovému rozdílu neocenitelné zkušenosti. A Annabelle nechyběla otevřenost a nespoutanost.

Byl to sex, který otevíral stavidla a přinášel často uvolnění v podobě nejen extáze, ale i slz, kdy si plakali navzájem v náruči. Draco kvůli synovi, který odluku rodičů špatně snášel a vzhledem ke svému pubertálnímu věku se jim vzdaloval a lítal z průšvihu do průšvihu. Annabelle kvůli blížící se nevyhnutelné ztrátě.

Ano, Annabelle Scottová byla jedním z mála lidí, který viděl Draca Malfoye plakat. A za živého boha by to nikomu neprozradila. I toho si na ní Malfoy vysoce cenil. Naprostá vzájemná loajalita a důvěra.

Týden po pohřbu Annabelliny babičky se domluvili, že tohle jejich zvláštní přátelství s výhodami ukončí. Ona se chtěla vrátit zpět na své bystrozorské místo, které opustila po relativně krátké předchozí kariéře. Jelikož to znamenalo návrat do kouzelnického světa v mnohem větší míře, mohla by na ně být upírána nežádoucí pozornost.