"I love you but you don't even remember me" HyunIn

6🤷

Jeongin pov:

Ráno jsem se probudil vedle své postele kde jsem včera plakal. Bylo mi špatně hrozně špatně. Šel jsem do koupelny s tím, že to do školy vydržím. Koukal jsem se do zrcadla, ale to jsem asi neměl. Moje oči byli celé červené a opuchlé od pláče. Na mém obličeji byly ještě stopy od slz a byl jsem celý takový zmuchlaný. Nakonec jsem to vzdal a šel si zpátky lehnout. Bylo mi tak mizerně, tohle se nesmí opakovat, a už vůbec ne kvůli nějakému týpkovi z instagramu, kterého ani neznám. Sice mi psal, že ho znám jen si na něj nepamatuji, ale to je kravina. Já jen tak nezapomínám.
Zalezl jsem si do postele a pokoušel se znovu usnout. Pak jsem si uvědomil, že bych měl napsat Jisungovi, že dneska do školy nepřijdu. Je stejně pátek tak to nějak vydržím, třeba pak za mnou příjde a pomůže mi. Mám ho tak rád je to můj nejlepší kamarád. Měl jsem ještě jednoho nejlepšího kamaráda, to už je dávno pomalu si na něj ani nevzpomíná. Od té doby co odešel z naší základky jsem ho neviděl, asi to nebyl dobrý kámoš. Kdyby jo tak by se potom alespoň ozval, což neudělal. Ani nechápu jak jsem se k tomu dostal. No nic jdu si lehnout. Vzal jsem si ještě nějaké prášky a upadl do říše snů 💤..
______________________________________

Zdarec, jsem tu opět s novou kapitolou, doufám že se líbí. Kdo si myslíte, že bude ten kamarád? Jinak budu se snažit vydávat kapitoly každý den, ale nevím jak to dopadne, protože škola. To peklo, to vězení, ta mučírna. Jinak se popsat nedá, obzvláště teď, když je před pololetním vysvědčením¯⁠\⁠_⁠(⁠ツ⁠)⁠_⁠/⁠¯. No nic, můžu si stěžovat, ale nic s tím neudělám. Mějte se a u další kapitolky (⁠ ⁠˘⁠ ⁠³⁠˘⁠)⁠♥

Každý komentář i hvězdičky potěší 🌟

Vaše Rin 🤍