23 [ta písnička nahoře doslova vystihuje tuto kapitolu]

71 8 0
                                    

Hyunjin pov:

Po té co jsem ho ošetřil, musel jsem mu sundat skoro všechno oblečení jinak by měl velice velkou zanícenou pořezaninu na třísle. Ale no zvládl jsem to. Heh💀 no tak co jsem měl dělat. Ale lidii upřímně on je prostě takové incontent mimi a já si připadal jak nějaký pedo dědek, co osahává svoji oběť. Já ho, ale neosahával jen jsem ho ošetřoval. Potom jsem musel k němu do skříně pro nějaké jeho oblečení, protože měl všechno mokré. No to já taky a mě to bylo jedno. Je pravda, že jeho vůně mi taak tuze chyběla. Už je to tak dlouho Innie, či jsem mohl cítit tvoji vůni, pomyslel jsem si. Oh bože já jsem takový zvrhlík 😅💀. "Ale dál bych si říct, kdyby jsi si na mě vzpomněl Innie 😓😁" odnesl jsem Innieho do postele a nechal ho tam spát. Teď se rozhoduju zda tu zůstat a nebo jít domů beztak než se probere to chvíli trvat bude a na mě si hovno pamatuje, že?! "Tak já asi půjdu" řekl jsem si a naposledy jsem se šel podívat do Innieho pokoje. "Třeba zase někdy jindy začneme od znova, a lépe. A třeba si na mě i vzpomeneš. Ani nevíš jak mi tohle láme srdce Innie, přál bych si aby jsi si mě pamatoval jako ten tvůj praštěný kámoš veverčák, ten si mě pamatuje dooost dobře. No nic tak se měj" dořekl jsem a odešel jsem z jeho pokoje. Posbíral jsem si všechny svoje věci uklidil ještě zbytek bordelu co po mě zbyl a chtěl jsem popadnout svoji mikinu, kterou měl před tím půjčenou In. A co jsem předtím dal na topení společně s mým dalším oblečením. Jenže z té mikiny vypadl Innieho mobil, a ještě MOJE KLÍČE OD AUTA. Co tam sakra dělali. Nebo, že by ten malý skrček chtěl aby jsem se hezky promáčel. Ne to je kravina on je anděl co spadl z nebes. To nejde. Musel jsem je tam asi nechat. Rychle jsem popadl moje zbylé oblečení, jako je kravina, že jsem to dal na topení když mi to stejné až půjdu domů zmokne. No nic, co už s tím udělám hovnoo. Společně se svým oblečením jsem zaběhl ještě naposledy k Jeonginovo pokoji a položil jsem mu tam mobil. "Teď už opravdu odcházím neboj se Innie. Tak. Ahoj😭😶" rozešel jsem ke dveřím teď jsem doufal, že se probudí a zeptá se mě kam jdu, že mám být už navždy s ním. To se však nestalo. Vyšel jsem z domu se všema svýma věcma. "Bylo mi ctí ti pomoct Innie". No a teď musím domů. Je devět večer noo teda ještě, že zítra je sobota 🙄😅 jinak bych do ty školy fakt nešel a pochybuji, že Innie by tam šel. Ta láska mě jednou zabije, ani nevíš jak moc tě mám rád Innie.

______________________________________

Ahojky jsem tu zpět s novou kapitolou. Moc se omlouvám, ale nemám teď moc času na psaní kapitol sice máme prázdniny, ale po prázdninách píšeme hned dva velice obsáhle testy takže je mi moc líto, že teď nevychází moc kapitol.

Jinak doufám, že se máte líp. A že jde vše podle vašich představ.

Mějte se krásně a papá 💞

"I love you but you don't even remember me" HyunIn Kde žijí příběhy. Začni objevovat