Hyunjin pov:
Dneska se ta škola hrozně táhla, je pátek a zítra je víkend na což se mega těším, budu moct celý víkend jen prospat a proležet. No jinak dneska jsem ve škole Jeongina vůbec neviděl je to divně, něco mi říká, že za to můžu já. Jasně, že za to můžu já, kdybych mu odepsal tak by třeba přišel. Počkat, vždyť jsem mu neřekl kdo jsem proč by byl smutný. Aaa co když je smutný z toho, že jsem mu neodepsal a při tom mě nezná, ale i přes to mě má rád 🥺🤩. Nevím co z mých myšlenek je pravda. Co když mu bylo ráno jen blbě, nebo někam jel, nebo byl u doktora. Z mého přemýšlení mě přerušil Minho. "Země volá Hyuna" upozornil mě"Jo díky, jen jsem se zamyslel" odpověděl jsem mu "to vidím, stojíš tu už pět minut" "cože?! To jsi mě nemohl probrat hned?!" To musela být bomba doufám, že jsem neslintal, protože Jeongin je tak ťuťu, prostě dokonalej. "Ne, nemohl. Byla zábava koukat na tebe jak pomalu slintáš, Yang tu teď není. Nemůžeš na něj chvíli nemyslet. Všiml jsem si, že jediný co tento den děláš je přemýšlení nad ním" super toho jsem se bál, že to tu poslintám. Kouknu se kolem sebe. Na zemi louže není takže sliny v mé hubě zůstali. Alespoň, že tak🙄🤦 "To je to tak vidět, myslím to, že na Jeongina furt myslím?" Otázal jsem se na otázku, která je celkem podstatná, protože po mě holky celkem jedou i když je odháním nepomáhá to. Akorát by si o mě ty drbny vymýšlely nesmysly, kdyby zjistili, že jsem na kluky. "Pro mě, protože to vím, tak ano, jinak ne." Uklidnil mě Minho "Díky bohu💆" "Ale mohli by jsme už vyrazit, třeba dneska v naší jídelně bude něco poživatelného 😶👀" dodal Minho, já jsem mu ani nestihl odpovědět a už vyrazil. Tak jsem za ním doběhl a došli jsme do jídelny. Až na ty holky co se na mě v jednom kuse lepily jsem to přežil.
Ale jestli jsem si myslel, že to jídlo bude poživatelné moc jsem se mýlil. ☠️
"Až přijdu domů musím napsat Jeonginovi" pomyslel jsem si a šel jsem odnést jídlo. Minho musel ještě někam jít, takže jsem šel domů sám. Dal jsem si sluchátka do uší a vyrazil ke mně domů.
______________________________________
Jsem tu zas, zdravím květinky a květáčkové ❤️ zase nudný chápu, ale lehko se to píše než nějaká dráma. Doufám, že můj mozek zplodil něco co se dá číst a moje ruce to napsali s omezenou škálou chyb. Také doufám, že se příběh líbí. Papá 💞
Každý komentář i hvězdička potěší 🌟
Vaše Rin 🤍
ČTEŠ
"I love you but you don't even remember me" HyunIn
FanfictionJeongin-kluk po autonehodě zapomněl a ztratil spoustu vzpomínek a lidí. Podaří se Hyunjinovi opět nějakým způsobem vrátit vzpomínky a tak i pocity k němu? "Miluji tě, ale ty si mě ani nepamatuješ" ~Hyunjin "Innie vydrž, všechno bude dobré. Já se o...
