Jeongin pov:
"Hyunieee, vstávej už jsme tu" začal jsem Hyunjina budit. Už jsme totiž dorazili před školu. "Zlato nech mě ještě spát." "Jinnie no tak, musím domů. A ty taky." Musím si vybalit a on taky a chci svoji teplou postýlku a obecně být prostě doma. "Špatně, nezapomínejme na to, že jedeš se mnou babyboy." "Hyuniee🍅🥺, teď ne prosimmm" "Jasně, doma máme do zítra času dost a beztak je víkend tím pádem nemusím ani být opatrný, co?" Tvl co to mele. "V pondělí to prezentujeme, takže chodit chci.😬" "Ono to přes víkend vyprchá zlato" na to se zvedl a popadl svoje věci, já udělal to samý. Sice v šoku co to zase mele, ale i tak. "Hwang Hyunjine, co si to ke mě dovoluješ?!" Lehce jsem se rozkřikl, ještě, že jsme tam už zbyli jen my. "Nestěžuj si a pojď jahůdko. Huh" "Jsi zlý, víš o tom" "A ty zase hrozně rozkošný, když se rozčiluješ, víš o tom" Na to jsem udělal na oko utržený výraz a společně jsme vyrazili z autobusu.
"Takže děcka" spustil učitel. "Jako zastupitel školského zboru, doufám, že jste si to tam báječně užili a že se budete těšit i na závěrečnou prezentaci, která se koná v pondělí po škole, od tří hodin. Proto vám vyučování končí už ve 12 a slouží jen jako příprava na tu prezentaci. Půjdeme na jeden z nejbližších gymplů a tam to odprezentujete. Ve třídách už by jste měli mít vše uklizené z minulých týdnů. A v úterý se předává vysvědčení. To je vše a těším se na vás v pondělí. Nashledanou" Jakmile to dořekl z davu se ozvalo "Nashledanou" a my pak mohli odejít.
"Hyuniee, koukneme se na nějaký film u tebe" jeli jsme už v autě a já se nemohl dočkat, miluji se s Hyuniem mazlit mezitím co máme puštěný film. "Pokud na to budeš mít potom ještě sílu tak klidně😏" "Samozřejmě, a budeme se mazlit jako vždy?" Nemůžu se dočkat, já ho tak miluji "Říkám pokud na to potom budeš mít sílu baby boy" Nad jeho oslovením jsem se musel zčervenat "Hyuniee 🍅-" víc jsem říct už nestihl, protože jsme dorazili před Hyunjinův barák. On vystoupil a jako gentleman mi otevřel dveře. "Děkuji" Vystoupil jsem a pořádně ho políbil. "Taky děkuji" odpověděl mi. "Tak jdem?" "Ale co naše věci". "Neboj se jahůdko moje malá. To můžeme odnést potom. Teď máme něco lepšího na práci" na to se jen ušklíbl a popadl mě do náruče. "D-dobře" už mi došlo co hodlá dělat. Otevřel dveře a společně se mnou šel rovnou nahoru do jeho pokoje kde mě položil na postel. Kde mě začal procítěně líbat. Samozřejmě jsem se zapojil. Najednou se však zastavil "Jeonginie, víš, že tě miluji a neublížil bych ti, že?" "Samozřejmě, taky tě moc miluji Hyunie" "Takže pokud by se ti cokoliv nelíbilo nebo tě to bolelo, tak mi řekni a já přestanu. Opravdu ti nechci ublížit." Bylo extrémně hezké jak se o mě staral, ale chtěl opravdu pokračovat. "Hyunie, neboj se-" odmlčel jsem se a shodil ho pode mě. "Já chci opravdu pokračovat, jen-" Najednou se zatvářil vystrašeně, ale nic mi na to neřekl. "J-jen, jsem to ještě s nikým, no heh 😅. Ne-" O tom se mi mluví tak špatně. Cítím se pak hrozně trapně. "Chápu Innie a taky udělám vše pro to aby se ti to líbilo a byl to pro tebe nezapomenutelný zážitek. A kdybych byl moc hrubý jen mi řekni, ano?" "Opravdu se nemusíš bát Jinnie." On je tak starostlivý... Najednou jako kdyby mu přeplo "Ne já ne, to ty by jsi se měl bát. A doufat, že se zítra vůbec postavíš" To je můj milovaný perverzní Hyunie. Nikdy se nezmění.
ČTEŠ
"I love you but you don't even remember me" HyunIn
FanfictionJeongin-kluk po autonehodě zapomněl a ztratil spoustu vzpomínek a lidí. Podaří se Hyunjinovi opět nějakým způsobem vrátit vzpomínky a tak i pocity k němu? "Miluji tě, ale ty si mě ani nepamatuješ" ~Hyunjin "Innie vydrž, všechno bude dobré. Já se o...