20🤦

70 8 0
                                    

Hyunjin pov:

Ty Joo. To je taková nudaaa. Vůbec nevím co mám dělat. Jediný co dělám je, že jdu. Jsem celý mokrý. Je mi zima. A než tam dojdu tak to bude ještě tak 15 minut. Musím tahat ten těžký nákup a ještě k tomu jsem nenašel klíče od auta. Může být snad něco horšího 😥
Po patnácti minutách jsem konečně dorazil k Inniemu domů. "Jeongine, jsem tadyy. Přijdeš mi otevřít je mi celkem zimaa 🥰" nikdo se neozýval. "Haloo, Innie kde jsi. Jsem tady mám ten tvůj nákup" kdepak asi je. To je fakt divný. Skusím zazvonit, třeba se koupe, to by mi asi neotevřel. No nebo si pouští hudbu, no to by mi taky neotevřel. No to je jedno prostě zazvoním. "Cink, cink"(idk co bych tam měla dát jako zvonek.). "Halo, Joenginnie jsem tu a mám ten tvůj nákup" to je fakt divné. Kouknul jsem se na dveře. Oh to ne. Jsou pod nima stopy od bahna. A vedou až ke konci přístřešku co tu je před dveřma. Oh shit. On určitě šel za mnou. Noo tak Innie proč mi to děláš. A nebo proč jsi takový kokot Hyunjine, nemůže za to Innie to ty jsi nenašel klíče 💀. Zklapni vnitřní hlase. Teď mě nezajímáš😑.
Rozběhl jsem se zase zpátky ke mně domů. Nevím kudy mohl jít. Tašku s nákupem jsem položil pod dveře a rozběhl se. Innie já tě najdu neboj.

______________________________________

Ahojtee.

Dneska kratší kapitolka omlouvám se, ale prostě chci vás napínat.

Stejně asi víte jak to bude.

No nic, doufám, že se příběh líbí.

Mějte se květinky a květáčkové a u příští kapitolky,

Papá 💞

Vaše Rin 🤍

"I love you but you don't even remember me" HyunIn Kde žijí příběhy. Začni objevovat