11. Večírek

92 20 1
                                    

George

„Jé, nazdár!"

Stojí u záchodu a přes rameno se na mě kouká. Bože to snad ne.

Hloupě se zaculím a také ho pozdravím. Pouhým 'ahoj'.

Na sobě má obyčejné růžové tričko s kulatým výstřihem a černé šortky, které končí kousek nad jeho koleny. Odhalují tak kus jeho stehen. Z mého pohledu jeho pravé stehno je potetované Cartoon postavičky. Všimnu si pouze Gumballa. Na zadní straně jednoho z lýtek má obrovskou zelenou modřinu. Kotníkové ponožky odhalují sedřené kotníky. Tyvole co dělal?

„Co ty tady? Slyšel jsem, že na takové akce nechodíš" oklepe si ho a celým tělem se na mě otočí. Pak udělá pár kroků k umyvadlu a umyje si ruce.

„Občas si tu zajdu" zalžu a rozepnu si poklopec.

„Nebyl si tu za celou dobu ani jednou" zamračí se a se založenými rukami na hrudi se opře o dveře.

„Ty musíš na všechno znát pravdivou odpověď" prokroužím očima a přejdu k umyvadlu.

„Tak trochu no" pochechtne se.

„Nepůjdeš si se mnou něco dát?" zeptá se tím jeho prosebným tónem. Jak hladová toulavá kočka na ulici.

„Nepiju" odpálkuju ho a už se hrnu ke dveřím, abych z nich co nejrychleji vyběhl. Jenže mi jeho tělo kříží cestu.

„Prosím" jelikož je skoro o hlavu větší, tak se ke mně skloní a tře dlaněmi o sebe jako masařka, která právě přistála na kravským hovně.

Nadechnu se k tomu, abych ho poslal do prdele, ale najednou je mi to blbý.

„Fajn, ale jenom jednoho" vypadne ze mě nakonec a on už mě táhne ze dveří na chodbu a z chodby na chodby, kde mě přizabije.

Netrvá dlouho a já se ocitnu tom velkém shluku lidí a on už mi podává panáka, jehož obsahem je průhledná štiplavá tekutina. Naráz ho do sebe kopneme. Jenže já bych chtěl asi víc panáků.

-

„Už jsem ti říkal, že jsem dříve běhal" vybleju ze sebe, když se oba opilý opíráme o zábradlí. Terasa má přenádherný přístup k čisté pláži s průzračnou ale studenou vodou.

„Fakt jo? Dáme si závod a uvidí se" navrhne a já okamžitě začnu teniskou do písku vyznačovat startovní čáru.

„Bude to o rychlosti" řeknu a postavím se za čáru. On udělá to samé. Odstartuje to a my oba vyběhneme sonickou rychlostí. Po pár vteřinách se ale ukáže, že mám sice kratší ale daleko spolehlivější nohy.

„Dobře, sportovče, tohle kolo vyhráls"

-

„Hele! Pártybus!" vykřikne a ukáže na barevně pomalovanou dodávku. Oba se na sebe otočíme a bez jakéhokoliv přemýšlení se k ní rozběhneme. Smrdí to tu trávou a chcankami, ale my tam přesto vlezeme.

-

Což byla chyba..

423 slov

Bro moc děkuju za víc jak 500 přečtení a přes 100 hvězdiček, moc si toho vážím <3

Bro jsem tohle zapomnela vydat, sorry💀💀

Born To Die •Dnf ff•Kde žijí příběhy. Začni objevovat