Born To Die •Dnf ff•

23. Sblížení

Tw: pár vulgarismů

Dream

Brzda, blinkr, stoč ten volant doprava, spojka přeřaď, plyn, víc plynu, doprdele radary, zpomal, fajn teď doleva, jednosměrka, po pravý straně máš zaparkovaný auta, bacha na zrcátko, jseš moc blízko, BRZDI.

Dupnu na brzdu tak rychle, až mi v noze něco poskočí. Ten odhadem dvanáctiletej kluk na skateboardu mě vyfakuje, jenže mě rupnou nervy, stáhnu okýnko a omylem ho obdařím vším, co mi zrovna leží na jazyku.

„BÝT TVÝM FOTREM, TAK TI ZPRÁSKÁM PRDEL DO MODRA, HAJZLE!" dokřičím a v šoku sám ze sebe, že jsem měl v sobě nejspíše až moc nahromaděné agrese, zatáhnu okýnko, vydechnu a podívám se na toho vedle mě.

„Ty píčo" ze šoku se směje.

„Vole už jsem myslel, že ho naberem" vyprsknu smíchy a znovu auto uvedu do provozu. Adrenalin ještě stále pulzuje mým tělem. To neustává ani v momentě, kdy dorazíme na místo.

„Burgrárna?" zamumlá potichu, spíše pro sebe. Zní zmateně. Podívá se na mě překvapeně s pootevřenou pusou.

„No jestli chceš, tak se tu můžem klidně i najíst" teď jsem ho nejspíše zaskočil ještě více. Připojím se k němu z boku a už mu otevírám skleněné dveře jako vchod do budovy. Sap stojí za kasou a jakmile nás zpozoruje, jeho oči se rozjasní a vycení ten jeho nablýskaný šavlozubý chrup.

„Nazdár" ťukneme si pěstí a on mě krátce poplácá po rameni. Dlouho jsme se neviděli. Zadívá se na George.

„Čau brácho, jak je?" vybalí na něj hned a podá mu ruku. Vždycky při tom vypadá jako nějakej bankovní poradce.

„Čus?" zamumlá nazpět a jeho ruku příjme.

„Tak co si dáte, hrdličky?" zazubí se a kývne na menu visící nad kasou.

„Nic, jsme tady kvůli něčemu jinýmu, kdyžtak později" seznámím ho se situací a on zaujatě povytáhne obočí.

Nakloním se více k němu, jelikož ten hetero páreček v zadu se začal více dívat k nám.

„Je tady furt ta krabice?"

-

Položím tu zaprášenou krabici do kufru a zprásknu dlaněmi k sobě, aby všechen ten prach blízkost mých dlaní opustil a kráčím zpět do tý restaurace.

„Fajn, co sis vybral?" zeptám se ho a sednu si na koženou lavici.

„Šestnáctku" odpoví.

„Jo ta je dobrá"

„Nedáš si to samý, co já, že ne?" pousměje se otráveně.

„Tak pánové, máte vybráno?" objeví se u nás Sap a výjimečně si na sebe vzal zástěru.

-

„Kdo to byl?" otočím klíčem v zapalování a už si znova v hlavě přemítám ten scénář, kdybych nestihl zabrzdit. Sice to byla vcelku malá rychlost, ale na zmrzačení člověka stačí fakt málo.

„Kámoš ze střední"

„Vypadal mile, akorát nevím, jestli si ze mě nedělal prdel" ke konci už mumlá. Doprdele.

„Né, víš on je prostě takovejhle typ člověka, z toho si nic nedělej!" vyjeknu a už mu pokládám ruku na rameno.

„Ježiš dobrý, není mi pět" pousměje se otráveně a já ruku položím zpět na řadící páku.