Born To Die •Dnf ff•

14. Ubytování

George

Prosluněná Kalifornie i v zimě je vskutku překrásná věc. Jsem rád, že jsem něco takového mohl poznat ještě před mou smrtí. A když nad tím tak přemýšlím, rád bych toho poznal více před tím než umřu. Tenhle celej rádoby výlet sice představuje obrovskou zátěž pro moje tělo a zdravej rozum, ale občas je to i fajn.

Můj vztah s ním se lepší. Začal být méně vtíravý a více si hledí svého. Ale furt dokáže být šíleně zvědavej. Asi před půl hodinou jsem byl donucen mu vysvětlovat, jak fungují chladící kapaliny v motorech. Jako by už název samotný o tom nevypovídal mnoho.

„Zapni rádio" pobídne mě.

Autem se během pár chvil rozezní 'What Makes You Beautiful' od One Direction a on ihned začne zpívat. Nejspíše byl dříve jejich fanouškem, jelikož to zná slovo od slova. Na ty části, které znám trochu lépe, se k němu přidám. Stáhne zbylé tři okýnka a my tak naším zpěvem oživíme už několika kilometrovou neobydlenou cestu polopouští.

-

Po skoro třech hodinách cesty se ocitneme na kraji San Diega. Jsou to ty klidné části města, logicky. Takže vcelku ideální bydlení pro starší paní, jejíž děti už dávno opustili hnízdo.

„Připrav se na hromadu otázek" zaklepe a otočí se na mě.

„Moment!" ozve se zevnitř. Chvíli tedy počkáme. Po asi půl minutě se dveře otevřou.

„Garry, kolikrát jsem ti říkala, že-," zastaví se uprostřed věty a pohlédne na nás.

„Clayi!" vykřikne a obejme ho. Poplácá ho po zádech a pak se podívá na mě.

„A kdo pak je tohle?" zeptá se nadšeně.

„Uhm, tohle je můj kámoš, George" představí mě a já řeknu pouhé: „Rád vás poznávám". Vážně použil slovo 'kámoš'?

Zatáhne nás oba dovnitř. Na chodbě si zujeme boty a vchodem, kde se musí Dream sklonit, aby prošel, se dostaneme do obývacího pokoje. Tentokrát se tu žádná krvavá kreatura bez života nenachází.

„Co vás sem přivádí?" usadí se naproti nám do křesla a upře zrak na Claye.

„Chtěl jsem tě zase vidět? Už to bylo celkem dlouho" zalže.

„Jo to máš pravdu, taky tě ráda vidím" usměje se a následně se nás zeptá, jestli si nedáme čaj.

„Clayi, ty prachy" připomenu mu, jakmile odejde do kuchyně.

„Chvíli tady zůstanem, byla by zklamaná, že jsem se tu stavil pouze pro peníze" to si děláš..

„To tu budem jakože spát?" syknu a on semkne rty.

„Nějak to tu přetrpíme.."

-

„Tady máte spaní, vím, že to není nějaký zázrak, ale na běžné přespání to stačí"

„Super, díky teto" usměje se a dá ji pusu na tvář. Láska v rodině..

„Tak jo, musím do práce, vrátím se v šest ráno, dobrou" prohlásí a zavře dveře.

„Zatím" zvolá a posadí se na jeho stranu postele. Tentokrát jsem takový štěstí na oddělené postele neměl. Rozpačitě si sednu na svoji stranu a koukám do okna.

„Klidně můžu jít spát na gauč, jestli ti to nějak vadí" oznámí opatrně a už se s dekou v náručí zvedá.

„Ne, to je dobrý" zastavím ho ihned bez jakéhokoliv rozmýšlení.

„Jdu se vysprchovat" řekne po chvíli a odejde. Lépe se na posteli usadím a opřu se o rám potáhlý kůži. Měl bych se také umýt.

Rozhodnu se to tu lépe prozkoumat. Velká skříň v pokoji pro hosty, kde tuhle noc přespáváme, je samozřejmě kromě pár ramínek prázdná. Noční stolek také. Komoda skrývá pár módních časopisů a když rukou zašmátrám trochu dále, tak objevím..

„Co je ta ženská zač?" zašeptám si sám pro sebe jakmile mi v rukou spočine otevřený balíček osmi kondomů. Nechci vědět, co se tu dělo za orgie. Vylezu na chodbu, kde dveře naproti naší ložnice je koupelna, odkud se ozývá sprška vody. Jdu po schodech dolů, do druhé koupelny. Tam to sice není takový luxus, ale vážně se mi nechce čekat, až on svoji očistu od kalifornského žebráctví provede.

Ve skříňce pod umyvadlem si vylovím čistý bílý ručník. Naproti umyvadlu je vana a vedle vany sprcha. Rozhodnu se svoje prosící tělo o odpočinek pro jednou uposlechnout a napustím si vanu.

Už je to dlouho, co jsem se naposledy nechal luhovat ve vaně. Doma totiž vanu nemám. Takže to muselo být...tam.

A najednou je svět zas moc temnej...

686 slov

Snad nespíte :P