Slytherin girl

Mistrovství světa ve Famfrpálu

Půl dne jsem balila věci a teď jen tak ležím a zírám do stropu. Za chvíli máme vyrážet ale mně se jaksi nechce. Nemám náladu na nic. Ale i před to všechno jsem se zvedla, vzala jsem si všechny zbalené věci a vydala jsem se do salónku kde jsme měli s Dracem čekat.

Draco už přešlapoval u malého stolku a nechápu proč si nesedl. ,,No konečně. Už jsem si myslel že nikdy nedorazíš.“ ušklíbl se Draco a já jsem po něm hodila nenávistný pohled. ,,Jestli chceš abych pořád držela naše tajemství tak dávej pozor na jazyk.“ asi ze mě šel strach protože Draco jen na sucho polkl. Vítězně jsem se usmála a odložila jsem si věci.

Po asi deseti minutách tam přišel i Lucius a za ním Narcissa. Ta nejela a ani nevím proč. Pořádně se s Luciusem rozloučila a věřte že to bylo pěkně nechutné loučení a měla jsem co dělat abych to tam nepozvracela. Ale zvládla jsem to. Pak Narcissa odešla a Lucius se na nás otočil. ,,Takže mi teď dejte vaše věci a necháme je tam přemístit.“ obeznámil nás s tím co chce udělat a my jsme ho poslechli na slovo. Bohužel jiná cesta nebyla. Když už naše věci byli přemístěné došlo na trošku těžší věc. Přemístit nás. ,,Stacy pojď sem a ty Draco z druhé strany a oba se mě chyťte za ruce.“ rozkázal skoro nedočkavě Lucius a zase jsme jako poslušní pejsci udělali vše co chtěl. Když jsem se ho chytla tak nás přemístil. Na to že to bylo poprvé to nebylo špatné.

Objevili jsme se u stadionu na který mířilo spoustu kouzelníků a čarodějek. A mezi nimi i Harry. Totiž Potter. S ním i Weasley a Grangerová a ještě někdo. ,,Držte se pořád u mě.“ rozkázal Lucius a my jsme s Dracem jen lehce pokrývali hlavami. Zařadili jsme se do davu a pomalu jsme se rozešli.

Mám být upřímná? Je to pěkná otrava. Stoupáme po několikátém schodišti a mám pocit že mi upadnou nohy. Najednou se Lucius zastavil a podíval se nahoru. Podívala jsem se tím samým směrem a stál tam Potter i s jeho partičkou. ,,Řekněme to takhle když začne pršet zjistíte to jako první.“ začal hned Lucius. Draco si mě přitáhl za pas a já jsem se na ně jen zašklebila. ,,Jsme s otcem a Stacy v ministerské lóži na pozvání samotného Corneliuse Popletala.“ ,,Nevychloubej se Draco před chátrou to nemáš zapotřebí.“ všichni už se začali pomalu otáčet ale Lucius měl jeho hůl s hlavou hada a tu použil aby Potterovu ruku připevnil aspoň na chvíli na zábradlí. ,,No prosím dobře se bavte. Dokud to jde.“ ušklíbl se Lucius a pak už je nechal jít. Pokračovali jsme ještě po pár schodištích a já moje nohy už protestovali. ,,Tak a jsme tu.“ oznámil Lucius a pustil nás s Dracem do dveří. ,,Á Luciusi! Zase tě po dlouhé době rád vidím. A tebe taky Draco. Ale kdo je tady ta krásná slečna?“ pod jeho slovy jsem lehce zrudla ale nedala jsem to na sobě nějak znát. ,,Tohle je Stacy. Dcera Bellatrix Lestrangové.“ Popletal se na mě ještě jednou podíval ale teď o něco důkladněji. ,,Tohle nemůže být dcera Lestrangové. To je nemožné. Ale dost už o tomhle teď se usaďte ať můžeme začít.“ Popletal hlavou pokynul abysme jsme si sedli a my jsme tak učinili. Popletal přešel k zábradlí a přiložil si hůlku ke krku. ,,Dobrý večer! Já ministr kouzel osobně vás s obrovským potěšením srdečně vítám všechny do jednoho na finále 422. mistrovství světa. Zápas je tímto zahájen!“ Popletal natáhl hůlku směrem do středu hřiště a vystřelila mu z ní malé bílé světýlko.