Slytherin girl

Dopis

Ráno jsem se vzbudila a ležela jsem na Dracovo hrudi. Draco už byl dávno vzhůru a hrabal se mi ve vlasech. ,,Princezna už je vzhůru jo?" nasála jsem co nejvíc jeho vůně a pak jsem přebytečný vzduch oddechla. ,,Jo už jsem vzhůru. A už musíme vstávat." ,,Princezno ještě ne." poprosil Draco a víc si mě k sobě přitulil. ,,Jestli chceš všem vysvětlovat proč jsme nedošli tak prosím." znovu jsem se pokusila zvednout a tentokrát mě nechal. ,,Když máš teď tu ruku zlomenou tak ti budu se vším pomáhat ať chceš nebo ne." ,,To je přece samozřejmost ne?" sladce jsem se na něj usmála zatím co on hrál uraženého. ,,Ale no tak lásko." objala jsem ho dala jsem mu malou pusinku. ,,Na to abych ti odpustil nestačí tohle." řekl a já jsem mu dala pusu ještě jednou ale byla lepší. ,,No proto." usmála jsem se a šla jsem se převléct. Pak jsme oba vyrazili do Velké síně na snídani.

Hned co jsme vešli na nás všichni z Nebelvíru upřeli svůj zrak a hned si něco šuškali. Normálně jsem šla a nevšímala jsem si jich ale Draco se pořádá ohlížel. A hlavně když jsme procházeli kolem Pottera tak na něj hodil opravdu hodně vražedný pohled. Sedli jsme si k naší partičce a hned se jiní ze Zmijozelu za náma seběhli. Pořád se mě na něco vyptávali a podle pohledu Draca jsem měla hodně přehánět. Tak jsem tak učinila. ,,A vážně je to tak hrozné?" ozvala se asi už postopadesáté tahle otázka. ,,Je to strašný. Někdy si myslím že mi ta ruka snad i upadne." zatvářila jsem se hrozně bolestivě a všichni mě začali litovat. Usmála jsem se nad tím jak mi to všichni žerou.

Když jsme dosnídali šli jsme na první hodinu kterou jsme měli zase s Nebelvírem. Byla to Obrana proti černé magii. Vešli jsme do třídy a hned na nás upřel zrak nějakej učitel. Měl starý otrhaný hadry a plášť měl několikrát zašitý. Úplná nádhera. Přešli jsme s Dracem do rohu místnosti ale zase jsme si stoupli tak trochu dopředu. ,,Copak se ti stalo Stacy?" ozval se vlídně profesor když jsme tam byli pořád sami. ,,Zachránila jsem Draca před nějakým mutantem." odsekla jsem mu a dívala jsem se jinam. ,,Ano něco takového jsem slyšel. Určitě to musí být strašné že?" zhluboka jsem se nadechla a už jsem chtěla něco říct ale do učebny se začali hrnout ostatní a tím mě vlastně zachránili.

Byla to nudná hodina. Jenom jsme přeměňovali bubáky v něco vtipného. Ohromná sranda. Já vím že jsem možná až moc otrávená ale bylo to trapný. ,,Tak teď může jít třeba Stacy." promluvil najednou ten páprda. Myslí si snad že já se zlomenou rukou budu zneškodňovat bubáka? Ani náhodou. ,,Ani mě nehne." odsekla jsem drze. ,,Ale no tak. Slyšel jsem že jsi zastavila mozkomora ve vlaku kdo tě to naučil?" pomalým krokem začal přecházet směrem ke mně. ,,Samostudium." usmál se nad mou drzostí a pořád mířil ke mně. ,,Tak když jsi zvládla zneškodnit mozkomora tak bubák bude jenom maličkost." ,,A proč jste si vybral vůbec mě? Je tu spoustu jiných žáků tak proč zrovna já?" zase se pousmál a celá třída nás s napětím sledovala. ,,Jsi hodně podobná své matce-" ,, Mou matku sem ani netahejte! Kvůli jednomu člověku jsem ji dodnes nepoznala!" řvala jsem z plných plic a divím se že mě nezastavil. ,,Ani tady Harry nikdy nepotkal své rodiče takže jste na tom skoro stejně." zastavil se kousek přede mnou a díval se mi do očí jakoby mi je chtěl vyškrábat. ,,Jenže Pottera neopustili hned potom co se narodil." Draco hned z našeho rozhovoru pochopil že už to nevydržím a tak mě radši odtáhl pryč. Hned jsem si to namířila do pokoje a bylo úplně jedno že mám mít nějaké další hodiny.

Hned co jsem došla tak jsem si nějak lehla do postele a z očí jsem volně nechala proudit slzy. Matka je pro mě poslední dobou hodně citlivé téma. ,,Princezno neplakej." Draco mě pohladil po vlasech a já jsem mu hlavu položila na nohy. Uklidňoval mě takhle asi další hodinu dokud nás nevyřešilo klepání na okno. Draco se šel podívat a já jsem jen tak ležela na posteli. ,,To je dopis od otce." zajásal. Otevřel ho a viděla jsem jak nadšeně ho čte. ,,Už to řešili s komisí a mají řešení." oznámil mi Draco a sedl si zpátky na postel. Hned jsem se k němu nějak přišourala a sedla jsem mu do klína. On si naoplátku obmotal ruce kolem mého pasu. ,,Tak jaké je to řešení?" ,,Ten mutant je odsouzen k popravě." otočila jsem se na něj a položila jsem mu hlavu na rameno. Nechtěla jsem brečet jenom se mi chtělo spát. Draco to asi nějak vytušil a začal se se mnou trošku houpat jako kolébka pro mimino. Ale pomohlo mi to a hned jsem rychle usnula.