Slytherin girl

Úkol

,,Stacy! Stacy prober se." někdo se mnou třepal z toho jak na mě mluvil víc nahlas mi třeštila hlava. ,,Stacy no tak." pohladil mě po vlasech Draco. Pomalu jsem otevřela oči do kterých mi vniklo ostré světlo. ,,Díky Merlinovy že jsi v pořádku. Co se stalo?" objal mě a já jeho nazpátek. Už jsme nebyli v sále ale v našem pokoji. ,,Já jsem asi nějak nezvládla ten fakt že jsi jako já. Akorát jsi ještě nikoho nezabil." ,,Stacy takhle to neber. Jenom mám na levém předloktí nějaké znamení nic to neznamená." ,,Ale to znamení z tebe dělá vraha." ,,Neboj všechno bude dobrý. Ale pán Zla s námi chce probrat ten úkol." ,,Jo. Jdeme." Draco se pousmál a dal mi malou pusu. Pak mi pomohl zvednout se a vydali jsme se do zasedacího sálu.

,,Stacy není ti nic?“ přiběhla za mnou hned Cissa. ,,Ne asi jsem měla moc utáhlé šaty. Už je to dobrý.“ ,,Tak dobře. Po té schůzce se běž najíst.“ přikývla jsem a s Dracem jsme se vydali zase na cestu.

,,A už jste tu. Už je ti dobře Stacy?“ otočil se na mě pán Zla a bylo vidět že je trochu rozzlobený. I když vůbec nevím proč. ,,No asi jsem měla moc utáhlé šaty.“ ,,Nebo nejsi dost dobrá aby ses dívala na to jak se lidi které tak moc miluješ stávají smrtijedy.“ ,,Nebo tak.“ šeptla jsem si pro sebe a sklopila jsem hlavu. ,,Tak když už máme vše vyjasněno přesuneme na úkol který budete mít.“ oba jsme se s Dracem posadili na židle a pán Zla si sedl do čela stolu. ,,Jelikož jste jediní smrtijedi kteří se dostanou do Bradavic bude ti jen na vás. Když něco pokazíte tak víte že zemřete. A to ne zrovna hezky. V mojí cestě ovládnout kouzelnický svět mi brání Brumbál. A taky Potter ale toho zabiju sám. A váš úkol je vám snad jasný. Do konce školního roku zabijete Brumbála je jedno jak hlavně aby byl pryč. Můžete jít. Snad si užijete zbytek večera bez žádného incidentu.“ tu poznámku na konci si mohl nechat pro sebe. Ale bylo to lepší než když řekl že máme někoho zabít. Ale co ze mě už se stejně vrah tak to bude jen moje další oběť.

Když jsme vyšli ze sálu tak se tam nahrnuli další smrtijedi. Tak pán Zla má dnes asi hodně napilno.

Ze sálu se ozývala hudba k tanci ale taky ji přebývali hlasy hostů. ,,Stacy je ti dobře? Jsi bílá jako stěna.“ ,,Jo je mi fajn. A tebe něco nebolí?“ otočila jsem se na něj a on mě pohladil po tváři. ,,Ne je to dobrý. Vážně jsi omdlela protože nedokážeš unést to že s matkou jsme jako ty?“ sklopila jsem hlavu a pokývala jsem na souhlas. ,,Neboj zvládneme to. Vymyslíme dokonalý plán a ten úkol se nám povede.“ řekl a mě po tvářích zase začli téct slzy. ,,Chápeš že já z tebe nechci vraha? Stačí že já jsem taková ne ještě ty. A já vím že ty to taky nechceš a že tě to ničí. Při obřadu jsem viděla že tě to bolí. Přede mnou už nic neskryješ.“ Draco se na mě podíval a oči měl skleněné. ,,Bude to dobrý. Nic nás nerozdělí. Ani Voldemort.“ Draco mě silně objal a já jsem mu brečela do ramene.

,,Stacy budu se muset jít najíst a pak si dát ten lektvar.“ ,,Jo jasně. Už půjdu do pokoje.“ usmála jsem se na něj a on jen pokýval hlavou a odešel do kuchyně. A já jsem se vydala svou cestou do našeho pokoje.

Když jsem ze sebe stáhla ty šaty obklopila mě úleva. Vešla jsem do sprchového koutu a nechala jsem kapky vody aby bičovali moje tělo. Už jsem to po celém dni potřebovala. Hodně. Cítila jsem jak někdo vešel a ani jsem se neotáčela protože jsem věděla kdo to je.

A taky se mi po chvíli okolo pasu omotali dvě paže které patřili komu jinému než Dracovi. Položil mi hlavu na rameno a užíval si to stejně jako já.

,,Stacy?“ ,,Ano?“ pootočila jsem na něj hlavu abych na něj trochu viděla. ,,Miluju tě.“ pousmála jsem se a on si mezitím přivlastnil mé rty. ,,Taky tě miluju.“ zašeptala jsem nazpátek když se odtáhl.

Když jsme se navzájem umyli tak jsme si šli lehnout. Draco byl hodně unavený a hned co si lehl se mi uvelebil na hrudi. Já jsem ho začala hladit ve vlasech dokud neusnul.