Slytherin girl

Nepříjemná nehoda

Další den ráno jsem se vzbudila jak jinak než u Draca v objetí. Různě se mi prohraboval vlasy. ,,Baví tě to?“ ,,Jo a vím že je ti to příjemné.“ usmála jsem se nad tím jak mě zná a dal jsem si užívala masáž hlavy.

,,Tak jak jste se vyspinkali dětičky?“ vletěla do pokoje Cissa a otevřela dveře od balkonu aby v pokoji bylo aspoň trochu dýchatelno. ,,Asi dobře.“ zhodnotil to Draco a já jsem ho bouchla do ramene. ,,A jak sis užila první oslavené narozeniny Stacy?“ Cissa si sedla nakraj postele. ,,Asi dobrý. Až na ten nečekaný tanec.“ ,,Ale povedl se ti.“ pomalu jsem se posadila a protřela jsem si oči. ,,Tak já vás tu zatím nechám. Přijďte na snídani. Jo a Draco babička a děda tu kvůli tobě zůstanou ještě na týden takže si pospěšte.“ Draco jen přikývl a Cissa už zmizela za dveřmi. ,,Tak vstávej Draco.“ pomalu jsem vstala z postele a došla jsem ke skříni. Oblékla jsem si nějaké černé šaty a pak jsem se šla upravit do koupelny.

,,Tak už můžeme.“ řekl Draco když si přetáhl triko přes hlavu. ,,Tak jo.“ propletli jsme si prsty a vyšli jsme vstříc novému dni.

,, Dobré ráno hrdličky.“ pozdravila nás před jídelnou Dracova babička. ,, Dobré.“ odpověděli jsme sborově a všichni tři jsme vstoupili do jídelny.

,,Á Draco, Stacy co byste řekli kdybyste jeli na pár dní k nám?“ vychrlil hned Dracův děda. ,,No jo klidně. Jestli to nikomu nebude vadit.“ ,,Já pojedu ráda.“ ,,Tak si zbalte aspoň na týden uvidíme jak rychle půjdou plány.“ oba jsme přikývli a šli jsme se nasnídat.

°°°°°

,,Tak jdeme.“ všichni jsme chytli a přemístili jsme se před veliký dům asi stejně velký jako má Cissa s Luciusem. ,,Tak běžte si dát věci do pokoje a pak přijďte zase sem. Půjdeme se podívat na nejlepší místo.“ přikývli jsme a Draco mě už táhl dovnitř.

,,Tady budeme mít pokoj. Jo ven si hůlku protože u dědy nikdy nevíš co vymyslí.“ ,,Ale my ještě nemůžeme mimo školu čarovat.“ ,,Malfoyové to mají jinak. U nás je to od patnácti takže už můžeme.“ jenom jsem nad tím zakroutila hlavou a do menší kapsičky jsem si zastrčila hůlku.

,, Takže můžeme.“ zase jsme se chytili za ruce a hned jsme byli v nějakém lese.

,,Co budeme dělat tady v lese?“ ozval se Draco. ,,Počkej si a pak něco uvidíš.“ schovali jsme se za větší křoví a seděli jsme dokud se nezačalo ozývat praskání větviček. ,,Víc se schovejte.“ přikrčili jsme se a čekali dál. A pak se tam objevil nádherný drak. ,,Tak už můžeme vylézt.“ Dracův děda sem jako první aby se drak úplně nevyplašil. ,,Tak děti tohle je Drobek. Náš drak kterého tu máme schovaného kdyby se náhodou něco stalo.“ obeznámil nás Dracův děda který ho jemně hladil po hlavě. ,,Pojďte si ho opatrně pohladit.“ oba jsme trochu popošli dopředu a Drobek se dal do pozoru. ,,Klid Drobku jsou to naši příbuzní nejdou ti ublížit.“ Draco zůstal stát na místě a já jsem se ještě přiblížila. Už jsem od něj byla kousek a on ke mně sklonila hlavu a já jsem ho jemně pohladila. Měl tak jemnou kůži i když vypadala tak hrubě a tvrdě.

V jednu chvíli se ale podíval někam za mně a zase zpozorněl. Draco se asi taky rozhodl si ho pohladit. Dělal přesné pohyby jako já ale Drobek s ním asi nechtěl být kamarád. Stoupl si na zadní a ohnal se po Dracovi tlapou. Draco stihl uskočit ale Drobek se napřáhl ještě jednou a podruhé smetl mě. No a to bylo poslední co jsem vnímala.