Slytherin girl

Další oběť

Věnováno: Adri3z

Uběhl den a pak týden a možná i další to nevím. Každý den jsem měla trénink na to aby se projevila tak schopnost ale pořád se to nedařilo. Matka na mě zkoušela různá zaklínadla která byla mimochodem velmi bolestivá a taky zkoušela nejrůznější lektvary se kterými ji s velkou nechutí pomáhal Snape. Řekla bych že by mě nejradši otrávil stejně jako má matka ale mám důležité schopnosti pro pána Zla.

Sluneční paprsky mi svítili do očí a já jsem měla huť je proklít. Zase mi začíná to peklo. Draco ani pořádně netuší co mi moje matka dělá za hrůzy on ví jen to že se snaží projevit tu sílu.

Draco mě jemně hladil po paži a někdy i po vlasech na které jsem jako každé ráno dostávala malé polibky. Trochu víc jsem se k němu namáčkla a on podle toho poznal že už nespím. ,, Dobré ráno princezno.“ pošeptal mi blízko ucha a mě naskočila husí kůže. ,,Moc dobré není.“ ,, Něco jsem udělal špatně?“ ,,Ne jenom vím že zase odpoledne budu muset jít za matkou. A ona mě zase bude trénovat nebo chtít projevit tu moji sílu. I když já si nemyslím že se to dá urychlit.“ chvíli jsme jen tak mlčeli a pak jsme se vydali dolů. Od doby co se sem nastěhovala moje matka se to tu hodně změnilo. Stěny mi přijdou ještě tmavší než obvykle a celkově je to tu víc jako v domě hrůzy.

°°°°°

,,Tak tohle vipij.“ podala mi matka zase nějakou lahvičku s divně smrdícím lektvarem. ,,Je to nutné?“ pozvedla jsem obočí i když jsem věděla že bruslím na tenkém ledě. ,,Ano je. Pán Zla to potřebuje. A teď dělej nebo to do tebe dostanu já.“ zavrčela mi blízko ucha a já jsem to radši vypila. Z těch lektvarů které mi za tu dobu dala byl tenhle nejvíc odporný. Hned co se mi to dostalo do krku jsem se rozkašlala a skoro jsem to vyvrhla.

,,Tak a teď jako vždy počkáme. Nebo si nacvičíme zabíjení co na to říkáš?“ začala okolo mě zase kroužit a pak luskla prstem a dovnitř vešli dva smrtijedi kteří se 'starají' o vězně. ,,Položte ho sem.“ ukázala někam do prostoru a oni ho tam odhodili. Pak se uklonili a odešli.

,,Tak co s ním uděláš?“ začala okolo mě zase kroužit matka. ,,Já bych mu přeměnila paměť a pustila ho.“ ,,Chyba! Musíš ho zabít!“ ,,A co ti udělal?“ ,,To je jedno. A dělej nebo já něco udělám tobě.“ ruce jsem sevřela do pěstí a cítila jsem že je něco jinak. ,,Tak dělej jinak bude trest horší než minule. A to jsem byla ještě hodně hodná.“ ,,Nechápu proč po mě chceš abych zabila nevinného kouzelníka.“ otočila jsem se k ní čelem a rukou jsem ukázala na toho chudáka. To byla největší chyba mého života. Z ruky mi vystřelil led a přimrazil mu hlavu ke stěně. A samozřejmě on se z toho snažil dostat a pak se udusil.

,,Konečně! Ale ten trest stejně čekej protože jsi byla proti.“ vzala hůlku a namířila ji na mě. ,,Crucio.“ zase mi tělem projela bolest a o dost horší než minule. Svíjela jsem se v daleko větších bolestech než kdy jindy. Dokonce jsem při konci i trochu brečela protože mě nechtěla jen tak pustit.

,,Opravdu se pouč a dělej to napoprvé.“ zase odkráčela a nechala mě tam ležet.

,,Stacy co se stalo?!“ přiběhl ke mně Draco. Zajímalo by mě jak se sem dostal. Vzal mě do náruče a já jsem ho objala okolo krku.

Po chvíli jsme byli v pokoji a on si se mnou sedl na postel. Hned jsem ho objala a zase jsem se rozbrečela. ,,Co ti dělala?“ ,,Z-za-se m-mě don-utila ně-koho z-zabít.“ Draco si mě přitiskl blíž k sobě.

Ani jsem si nevšimla že mě uklidňoval do té doby dokud nebyla venku tma. ,,Pojď jdeme do sprchy. Uleví se ti a já ti pak donesu jídlo ano?“ pohladil mě Draco jemně po tváři a já jsem jemně přikývla. Zase mě vzal do náruče a nesl mě do koupelny.

°°°°°

,,Tak a teď mi řekni co všechno ti dělala.“ sedl si vedle mě Draco a objal mě okolo ramen. ,,Dala mi nějaký divný lektvar který byl nejvíc odporný ze všech které mi zatím dala. Pak tam nechala přivést nějakého kouzelníka který určitě nic neudělal a ona mi pořád vyhrožovala a já jsem na něj jen ukázala a přimrazila jsem mu hlavu ke stěně a on se udusil.“ ,,Vždycky ti dávala jenom lektvary?“ ,,Ne někdy na mě používala různé zaklínadla ale to by nebyla ona aby ty zaklínadla nebyli bolestivé.“ hlavu jsem si schovala do dlaní a začala jsem zase potichu vzlykat. ,,Už ji za tebou nepustím. Slibuju.“ objal mě a já jsem brečela až do té doby kdy jsem usnula.