Slytherin girl

To snad ne

A jak minule v ředitelně Umbridgeová řekla tak se taky stalo. Byla ředitelka Bradavic. A můžu vám říct že i Voldemort by byl lepší než ona. Vymýšlela tak nesmyslné pravidla že to ani nešlo. Třeba že jsme se na chodbě s Dracem nemohli držet za ruce ale museli jsme od sebe mít aspoň deset centimetrů odstup. Možná i víc. A dokonce už s ním nemůžu být ani na pokoji. Ta ježibaba je hrozná. Ještě že jsem si předtím ukradla pár Dracových triček.

Takhle nějak to jde už pár týdnů. Ještě že se konec školního roku blíží ale jestli to tak bude napořád tak na sebe pošlu Avadu. A nebo ji pošlu na tu ježibabu. Nemluvě o tom že třikrát týdně chodíme do velké síně a přepisujeme věty jejím zázračným brkem díky kterému se nám to vyryje do ruky. Divím se že vůbec pracuje na ministerstvu.

Tak jako pokaždé za těch pár týdnů možná i měsíců to přesně nevím jsem se i dnes vzbudila. Bez Draca. S Pansy, Daphné a Astorií na pokoji. Samozřejmě v jeho triku jak jinak.

Sedla jsem si a porozhlédla jsem se po pokoji. Amy musela být podle nařízení zavřená celý den v kleci. Pořád na mě zírala štěněcíma očima a párkrát jsem ji i nechala proběhnout.

Vstala jsem a hned jsem zamířila do koupelny dokud ostatní ještě spali. Ne že bych se s nimi nechtěla bavit ale pak bych asi úplně nedostala do koupelny.

Takovou tu klasickou hygienu přeskočíme protože co bych vám o tom měla říkat. Vrátila jsem se do pokoje a už se všichni postupně probouzeli. ,,Zajímalo by mě jak se vždycky vyhrabeš z postele tak brzo.“ zamumlala Astorie napůl rozespale. ,,Prostě jsem tak už zvyklá.“ položila jsem Dracovo tričko pod polštář, vzala jsem tašku a už jsem šla na snídani.

Ve Velké síni moc studentů zatím nebylo a není se čemu divit když ne teprve sedm ráno.

Draco už seděl na místě kde jsme se každé ráno scházeli. Aspoň nějak. Rychle jsem přešla k místu naproti jemu a upoutala jsem jeho pozornost. ,,Ahoj.“ chtěla jsem ho jít obejmout ale přeci jen chci mít trest co nejrychleji za sebou. ,,Ahoj...“ ,,Co se děje Draco?“ ,,Co se děje? Ta babka mi zakázala být s tebou to se stalo. A ty nevypadáš že bych ti nějak chyběl.“ ,,Ale chybíš mi a ani nevíš jak moc. A navíc už jsou za chvíli prázdniny a zase budeme spolu.“ pousmála jsem se na něj a on se taky pokusil vytvořit na tváři něco jako úsměv. ,,A jak ti je na pokoji s Blaisem a Theem?“ ,,Hůř než kdy jindy. Jsou hrozně nepořádní. Chápeš že mají všude po pokoji spodní prádlo?“ uchechtla jsem se nad tou představou ale pro Draca je to bohužel realita. ,,No Astorie, Pansy a Daphné taky nejsou moc velká výhra ale dá se to.“

°°°°°

Uběhl další týden a bylo to tu. Zkoušky NKÚ. Pokud je neudělám tak letím. I když by mi to asi moc nevadilo.

,,Můžete jít dovnitř.“ otevřela nám naše milovaná ředitelka dveře od Velké síně a my jsme si šli sednout. Vůbec nemám tucha jestli na ty její otázky budu umět odpovědět. Určitě to bude to samé jako bych jí dala příklad jako: normální váha kouzelníka je 60 kg, v Bradavickém jezeře je zhruba 10 000 hl vody, vypočítej tloušťku kotlíku na lektvary.

,,Celou dobu tu bude ticho. Ten kdo promluví nebo si všimnu že podvádí je okamžitě vyloučen. Máte na to dvě hodiny a na odpovědích si dejte záležet.“ kouzlem nám rozdala papíry se zadáním a my jsme začali psát. Merline buď té boží lásky a pomoz mi jestli nechceš skončit znova pod kytkama.

°°°°°

Asi hodinu už to píšu a překvapivě mi to jde. Máš štěstí Merline.

Zrovna se snažím pochopit zadání jedné úlohy protože teď mi Merlin přestal pomáhat ale to by nebylo jen tak. Někde v neurčitu se začali ozývat rány a postupně se blížili. Že by nás někdo chtěl vysvobodit?