Slytherin girl

Už nikdy

Zase jsem cítila že ležím na té nemocniční posteli. Všechno mě bolelo a možná ještě víc než předtím. ,,Je zase stabilizovaná ale budeme muset víc sledovat životní funkce. Kdyby se příště něco takového je po ní. Vy Beth ji budete mít na starosti. Kdyby se cokoliv zhoršilo musíte to hned hlásit.“ ,,Jistě pane Fawkesi.“ ,,Chudák holka. Ještě že se jí nepoškodila ledvina.“ hlasy lékouzelníka a možná i jeho kolegů se začali vzdalovat až úplně zmizeli. Cítila jsem že vedle mě ještě poběhovala okolo mě ta sestřička.

,,Tak pane Malfoyi můžete za ní ale ne moc dlouho. Potřebuje hodně odpočinku.“ slyšela jsem jak Draco ještě potichu vzlyká. Mockrát jsem ho neviděla brečet. ,,Stacy...“ chytil mou ruku na kterou mi hned začali dopadat nové slzy. I jeho ruce byli celé od slz. Už nechci aby se trápil. Buď teď a nebo už nikdy.

Nabrala jsem co nejvíc sil a trochu pootevřela oči do kterých mi vniklo ostré světlo.

Když už jsem si na světlo zvykla pohladila jsem druhou rukou Draca po vlasech. Pomalu zvedl hlavu a nevěřícně se na mě díval. ,,Nemusíš se bát jsem živá. Nenechala bych tě tu.“ zachraptěla jsem potichu. On se hned nahnul a objal mě. ,,Jsem rád že jsi v pořádku. Ani nevíš jak jsem se o tebe bál.“ ,,Vím. Až dojdeš pro lékouzelníky tak ti něco řeknu.“ on se odtáhl a utřel si mokré tváře. Pak zamířil na chodbu a já jsem se pousmála.

°°°°°

,,Neuvěřitelné. To je zázrak.“ opakoval pořád dokola mně už dost známý lékouzelník Fawkes. ,,Vždyť jste předtím říkal že umím uzdravovat sebe a ostatní.“ ,,Ale je záhada proč tvoje srdce selhalo i když jsi měla být prakticky v pořádku.“ ,,No předtím než se mi to stalo tak se projevila ta poslední síla. Možná ji mohla nějak přebít nebo já nevím.“ ,,Uvidíme. Tak za týden bysme tě mohli pustit a moc se nehýbej ať si nepřetrhneš stehy.“ dal pokyn nějakým sestřičkám aby mě odvezli zpátky na pokoj kde už čekal Draco.

,,Je všechno v pořádku?“ zeptal se starostlivě a chytil mě za ruku. ,,Ne jenom je záhada proč se mi zastavilo srdce když mám sílu že umím uzdravovat sebe a ostatní.“ ,,Určitě se to nějak vysvětlí.“ pohladil mě po hřbetu ruky a já jsem se pousmála.

,,Stacy tak ráda tě zase vidím!“ přiběhla do pokoje Cissa a opatrně mě objala. ,,Moc mě mrzí to co se stalo. Už jsem s Bellou mluvila ale ona má přece jen pořád svůj názor ale postarám se o to aby se to znova nestalo.“ ,,Cisso ty za to nemůžeš. Můžu si za to sama. Měla jsem na Draca počkat v pokoji a ne být tak netrpělivá.“ dořekla jsem to a oba mě spařili káravým pohledem. ,,Stacy to neříkej.“ sedla si Cissa vedle mých nohou a starostlivě se na mě podívala. ,,Tak to tak mělo být. Ale jsem ráda že pořád žiju.“ ,,Předtím jsi mi něco slíbila.“ nadhodil Draco a já jsem hned věděla o co jde. ,,Bude to znít divně. Hodně. Ale blázen ještě nejsem.“ zhluboka jsem se nadechla. ,,Když jsem ti stiskla tu ruku tak jsem zase 'usnula' a pak jsem se objevila v mudlovském domě ve kterém jsem vyrůstala. Neměla jsem na sobě žádné rány a ani jsem na oku neměla tu jizvu. Celé jsem to tam prohledala a v kuchyni byli moji rodiče kteří mě vychovávali dokud neumřeli. Mezitím co se lékouzelníci snažili mě oživit já jsem byla v nebi. Když už jsem měla poslední minutu tak jsem skočila do bazénu ve kterém bylo všechno co se dělo tady.“ oba se na mě dívali jako na blázna a já jsem si povzdechla. ,,Hlavní je že žiješ.“ stiskl mi Draco tuku a pousmál se.

Potřebuji pomoc... Nevím co mám psát dál a tak potřebuji vaše návrhy. Budu moc ráda.

Terry<3