Slytherin girl

Famfrpál

Další den už Draco šel na hodiny se mnou ale bylo ještě pořád vidět že není úplně v pořádku. Chápu jaké to pro něj je. Ani neví jak těžké je to pro mě vidět ho jak se trápí. Ještě pořád máme náš plán v upravovací fázi. Není to úplně dokonalý plán ale už se blíží k finální fázi. Snad se nám podaří to uskutečnit.

,,Stacy vnímej!" zamával mi Blaise rukou před obličejem. Teď celá naše zmijozelská partička seděla ve společenské místnosti okolo krbu. ,,Zrovna jsme mluvili o tom jak nám v týmu na famfrpál chybí chytač. A ty se na to skvěle hodíš Stacy. A na koštěti umíš létat taky dobře." nadhodil Matteo. ,,Ty chceš po MNĚ abych hrála famfrpál? Já která se sotva udržím na koštěti? Úplně ses zbláznil. A ještě navíc teď..." odmlčela jsem se než jsem prozradila to že s Dracem čekáme mimi. Nikdo to ještě neví. ,,Navíc co? Pokud vím tak jsi zdravá a ve formě takže ti nic nebrání v tom hrát famfrpál. Pár tréninků a budeš připravena. Pojď do toho Stacy prosím." začal žadonit Blaise. Hned se k němu přidali i ostatní včetně Draca. Jak já to nenávidím když mě někdo takhle přemlouvá.

,,No dobře ale jenom jeden zápas." řekla jsem po asi patnácti minutách přemlouvání. Hned na to mě Draco objal a dal mi pusu na tvář. ,,A jak ses z toho chtěla vymluvit Stacy? Skoro jsi nám něco prozradila." ozvala se Pansy. No tě to rozhodně neřeknu. Je to královna drbů a všech drben v Bradavicích. ,,Pansy to je čistě moje záležitost. A nezapomeň oznámit svým drbničkám že budu hrát jeden zápas ve famfrpálu." zvedla jsem se ze svého místa a vydala jsem se do pokoje a Draco mě následoval.

°°°°°

,,Pravidla jsou jednoduchá. Teda hlavně pro tebe Stacy. Ty se jenom snažíš chy-" začal rozumbradovat Blaise když jsme byli na famfrpálovém hřišti připraveni začít trénovat. A já jsem ho v mluvení hned zastavila. ,,Blaisi já vím co dělá chytač ve famfrpálu. To že jsem holka neznamená že jsem úplně tupá." nasedla jsem na moje koště a trochu jsem se proletěla okolo hřiště. Dlouho jsem na koštěti neseděla. A bylo takové... Uvolňující.

,,Tak jo začneme!" zavelel Blaise a všichni se vznesli do vzduchu. Draco přelétl koštětem vedle mě a jemně mi pošeptal do ucha: ,,Hlavně opatrně."

Trénovali jsme celé odpoledne. Blaise nás provedl všemi různými taktikami a strategiemi pro blížící se zápas. Bylo to vyčerpávající ale taky vzrušující. Draco mě nenechal ani na chvíli z očí a stále mě varoval a chránil. Takhle už jsem se dlouho necítila.

°°°°°

Pohled 3. osoby:

Stacy a Draco seděli u Zmijozelského stolu zatímco se ve Velké síni šířila atmosféra napětí mezi oběma kolejemi. Zmijozelští a Nebelvíři si navzájem věnovali ledové pohledy které dokazovaly že ten zápas bude hodně nabitý. Mezi Nebelvíry se právě ukázalo duo Harry Potter a Ron Weasley které vyvolalo ve Stacy a Dracovi hluboký odpor. Stacy se instinktivním gestem vší silou sevřela Dracovi ruku pod stolem a otočila se čelem k Harrymu a Weasleymu kteří právě mířili ke svému stolu na opačné straně Velké síně. Draco si všiml Stacyina gesta a pocítil její napětí. Jemně povolil svůj stisk na její dlaň a pokýval hlavou. "Všechno bude v pořádku." šeptl jen pro ni slyšitelně. Stacy cítila Dracoův uklidňující stisk a její napětí se pomalu uvolňovalo. Věděla že nemá cenu reagovat na Harryho a Rona a že by to jenom zhoršovalo vzájemné napjetí mezi kolejemi. Stacy se pokusila soustředit na jídlo před sebou ale její myšlenky se stále vracely k chystanému famfrpálovému zápasu. Pohlédla na Harryho a Rona kteří seděli na opačné straně Velké síně a smáli se s jinými Nebelvíry. ,,Však počkejte. My vás rozneseme na kopytech.“ šeptla si pro sebe Stacy a společně s ostatními členy týmu se zvedli a odebrali do šatny u hřiště.

Šatna zmijozelského famfrpálového týmu byla ponořena do tichého napětí. Všichni hráči se oblékali a připravovali na zápas zatímco Stacy a Draco byli na opačném konci místnosti. Draco se cítil nervózní a napjatý ale současně byl také trochu rozrušený očekáváním. Otočil se ke Stacy která stála u zrcadla a upravovala si své vlasy a ucítila Dracoův pohled na sobě. Otočila se k němu a jejich oči se střetly. Všimla si napětí i napjatého výrazu v jeho obličeji ale také v jeho očích zahlédla jiskru vzrušení. Držel ji svým pohledem a pomalu k ní přišel blíž. Draco k Stacy přistoupil ještě blíž a zastavil se přímo před ní. Jeho tělo bylo jen pár centimetrů od jejího ale stále mezi nimi byla vzdálenost. Cítil její vůni a viděl úzkost a nervozitu na jejím obličeji. Zvedl ruku a něžněji ji pohladil po tváři. Stacy cítila teplo Dracovy ruky na své tváři a její srdce se rozbušilo. Byla stále nervózní kvůli zápasu,l ale Dracův dotek jí pomohl se trochu uklidnit. Pohledem z jeho tváře sklouzla na jeho ruku která stále spočívala na její tváři. Pak zírala zpět do jeho očí její tělo se nepatrně třáslo očekáváním.

V ten samý okamžik kdy Draco políbil Stacy uslyšeli Blaisův hlas jak rozřízl napjaté ticho v šatně když je informoval že je čas připravit se na zápas. Draco a Stacy se od sebe pomalu odtrhli a Draco se zhluboka nadechl zatímco se Stacy rozbušilo srdce očekáváním. Draco se odvrátil od Stacy a položil koště přes své rameno "Budeš v pořádku?" zeptal se tiše. Stacy na něj ještě chvíli upřeně hleděla stále byla trochu nervózní ale pak kývla. "Ano budu v pořádku. Ty taky." odpověděla. Draco se na ni ještě naposledy povzbudivě usmál než se oba přidali k ostatním hráčům a vycházeli ze šatny.

Zápas začal vzrušujícímkřikem fanoušků. Všichni hráči se vznesli do vzduchu a Draco zaujal pozici brankáře zatímco Stacy letěla v pozici chytače. Harry Potter a Ronald Weasley byli naproti nim v podobném rozestavení. Stacy se snažila soustředit na hledání zlatonky zatímco simultánně držela krok se vším. Letěla po hřišti a zkoušela najít nějaký náznak té malé zlaté koule. Harry Potter se stále vrhal přes ni a snažil se ji odlákat od svého cíle. Draco to v bráně neměl jednodušší protože Nebelvírští několikrát útočili na jeho branku. Ale Draco byl připravený a odrazil každý švih Nebelvírů. Fanoušci na tribunách povzbuzovali své týmy hlasitě křičeli a mávali vlajkami zatímco Stacy a Harry stále hledali každý sebemenší známku pohyblivé zlatonky. Stacy začala cítit jak ji bolí ramena a ruce od dlouhodobého hledání ale stále letěla s odhodláním.

Stacy ucítila jak se její srdce rozbušilo jakmile zahlédla zlatonku. Rychle letěla za ní občas riskovala a prováděla různé obraty a hbité změny směru. Draco který ji sledoval z brankové pozice cítil jak mu srdce buší v hrudi při každé její zatáčce a obratu. Zbytek světa jako by na okamžik zastavil zatímco se snažila chytit zlatonku která jí byla teď tak blízko. Draco stále sledoval Stacy ze své brankové pozice jeho pohled byl upřený na jejím těle. Cítil jak se mu rozbušilo srdce při pohledu na ni jak manévruje mezi ostatními hráči. Stacy v poslední vteřině spatřila zlatonku která byla teď už přímo u ní a s neuvěřitelnou rychlostí ji chytla těsně předtím než do ní narazil Potter. Draco se díval se zděšením jak Stacy a Potter vrážejí k zemi. Stacy a Potter těžce dopadli na zem ale Stacy stále svírala zlatonku pevně v pěsti. Byla omráčená a zraněná ale stále držela cenné ovoce v ruce. Potter byl taky omráčený a stále ležel na zemi v křeči když se k němu pomalu přiblížil Weasley. Weasley se přišel k Potterovi a pomohl mu se zvednout. Zápas byl teď na chvíli přerušen když všichni hráči se otočili k ležící Stacy.

Stacy stále ležela na zemi bolela ji záda a její tělo  pulzovalo bolestí. Tvrdě oddechovala ale stále svírala zlatonku v ruce. Vzduch se plnil hlasitým mumláním fanoušků kteří sledovali Stacyinu situaci. Stacy stále ležela na zemi a pomalu se pomalu ztrácela v bdělosti. Pak z dálky zaslechla hlas profesora Brumbála. ,,Zmijozel zvítězil protože slečna Lestrangová chytila zlatonku!“ v dálce slyšela hlasité jásání fanoušků ale pak vše ztmavlo a ztratila vědomí.

Zase tu máme další kapitolku dnes s pohledem třetí osoby. Co vy na to? Mám takhle psát více kapitol nebo vám stačí pohled Stacy? Budu ráda když napíšete svůj názor. Miluju vás

Terry<3