Slytherin girl

Malfoyovi

Ráno. Ráda bych spala ještě ale nemohla jsem. Ještě jsem musela na snídani a pak hurá na vlak. No hurá. Nevím jestli se k Dracovi těším. Možná se spíše bojím. Jací jsou jeho rodiče? Budou na mě zlí? Bojím se a nevím co dělat. Pokus o útěk jsem podělala. No třeba to bude vpohodě. Hmm co to tady tak voní? Nebo spíš kdo? Ale ne. Ne doufám že to není pravda. Nechci ani otevřít oči. Ale přece jenom musím.

,,Princezno vstávej. Nestihneš snídani a pak vlak." otočila jsem se k němu zády a otevřela jsem oči. Proč jsem byla tak pitomá? ,,Notak princezno." zase se mnou zatřepal a jsem se na něj vražedně podívala. ,,Ale copak? Ale musíš uznat že se ti usínalo krásně." sedla jsem si a promnula jsem si oči. ,,Možná tobě se krásně usínalo ale mně ne." ,,Tak proč si se ke mně tak tulila?" ,,Nemohla jsem celou noc spát jenom na jednom boku a navíc ani nevím." Draco se jen usmál nad mými výmluvami. Ani vlastně nevím co to se mnou je. Proč jsem to udělala? Jaký jsem k tomu měla důvod? ,, Haló! Vážně tu snídani nestihneš." zamával mi před očima Draco který už byl skoro oblečený. Teda až na košili. ,,Jdi někam Malfoyi." odstrčila jsem ho a šla jsem si pro oblečení.

Už jsem chtěla jít do koupelny ale Draco mi v tom zabránil. ,,O co ti jde?" zeptala jsem se ho s otráveným pohledem. ,,Chci aby jsme zase byli kamarádi. Aspoň to hrát před rodiči protože kdyby se to dozvěděl otec tak by zuřil." ,,Možná by sis zasloužil aby tvůj otec zuřil." ,,Prosím Stacy." ,,Ještě si to rozmyslím." ,,Díky." vrhl se na mě a objal mě. ,,Neřekla jsem že ano." Draco se konečně odtáhl a pustil mě do koupelny za což jsem mu byla docela vděčná. Docela se to v tom pokoji změnilo. Dřív nebyl tak moc tmavý ale hned po mém odchodu ho musel Draco asi nějak hodně změnit. Už tam nebyli dvě postele. Draco si je spojil a má jednu velkou. Můj stůl společně se skříní zmizeli někam úplně ani nevím kam a ten pokoj je hodně prostorný. Dokonce i koupelna byla jiná. Všechno v tom pokoji bylo temnější a když jsem vešla jakoby se rozsvítilo nějaké kouzelné světlo a všechno to rozzářilo. Prostě kouzlo.

Udělala jsem si hygienu a vyšla jsem z koupelny která hned po překročení prahu ztemněla. Naopak pokoj celý zářil. ,,To jsou ty stěny tak zajímavé?" ,,Co jsi s celým pokojem udělal potom co jsem odešla?" ,,Nic. Ale pár věcí jsem musel oddělat abych měl víc prostoru když jsem tu sám." ,,A proč se všechny stěny rozzáří když sem nebo do koupelny vstoupím?" ,,Ani nevím. Prostě jsem to tak udělal a líbí se mi to. Stacy prosím odpusť mi. Potřebuju to." pomalu jsem k němu přešla a nahla jsem se k němu abych mu to šeptala do ucha. ,,Dělat chyby je lidské, odpouštět je božské, ale já nejsem bůh." odtáhla jsem se a v očích jsem mu viděla zklamání a po chvíli malé jiskřičky naděje. ,,Nejsi bůh ale bohyně. A byl bych rád kdybys byla zase moje bohyně a já tvůj věrný otrok." přiblížil se a já jsem couvla. Vím kam tím míří ale já to nechci. ,,Nebudu tvoje bohyně. Už ne. Draco vím že se snažíš to napravit ale já už ti nevěřím. Nediv se ale ty bys mi asi taky nechtěl odpustit po tom co bych ti něco takového udělala." sklopil oči a já jsem pomalu vyrazila z pokoje.

Celá jeho partička stála před pokojem a divili se co jsem tam dělala. ,,Zase dolejzáš?" prohodila jedovatě Pansy. ,,Ne ale Snape nás dal na jeden pokoj protože jsem se v noci pokusila udusit tě šváby a on mě přistihl. Měla jsi veliké štěstí." poklepala jsem jí rukou po rameni a ona jen těžce dýchala. Jo v tomhle jsem ještě pořád dobrá. Ještě chvíli jsem ji pozorovala dokud nedorazil Draco. ,,Už jste kamarádky?" zeptal se s nadějí v očích. Pansy nebyla schopná jediného slova a tak jsem to za ni musela vzít já. ,,Jo hodně velké kamarádky. Lepší kámošku jsem v životě neměla. Bacha aby ses v noci nepřejedla švábů." odfrkla jsem si a šla jsem pryč. Něco si tam povídali a asi mu to řekli. Je mi to jedno. I kdyby jim Draco nakecal něco o tom proč jsem byla s ním v pokoji bylo mi to úplně jedno.