Slytherin girl

Felix Felicis

Další den ráno. Opravdu se mi nikam nechce. Dracova hlava spočívala na mojí hrudi kterou příjemně zahřívala. Takhle rád spal od té doby co se stal smrtijedem. Jemně jsem mu prohrábla jeho zářivě blonďaté a jemné vlásky na které jsem mu pak dala pusu. Řasy měl slepené zaschlými slzami a pod očima měl jemné kruhy.

,,Draco musíme vstávat.“ zašeptala jsem mu těsně u ucha a on se ke mně víc přitiskl. ,,Draco.“ jen nesouhlasně zavrčel a odkulil se na druhou stranu postele. Pomalu jsem vstala a došla k němu. Už měl otevřené oči ale nevypadal že by se mu chtělo ven z postele. Klekla jsem si k němu a jemně jsme ho pohladila po tváři. ,,Draco já vím že je to těžké ale my dva to zvládneme. Dneska máme toho nového profesora tak třeba nebude takový jako Snape. A možná najdeme něco co nám usnadní ten úkol.“ pousmála jsem se na něj a dala jsem mu jemnou pusu na nos. On se taky pokusil o něco jako úsměv ale vím že to muselo být hodně těžké. Pomalu jsem ho vytáhla z postele a zamířila jsem do koupelny.

,,Už jsi hotový?“ vykoukla jsem z koupelny. Draco přikývl a vzal svou a mou tašku. ,, Nechceš dneska zůstat tady a odpočívat?“ ustaraně jsem se na něj podívala. Vypadal příšerně. Všichni si toho všimnou. ,,Dobře. Ale zítra už půjdu a pomůžu ti vykonat náš úkol.“ odložil svou tašku zase na původní místo a mou mi předá do rukou.

,,Buď opatrný ano? Jídlo ti pošlu přes Amy.“ dala jsem mu pusu na čelo když si znovu lehl do postele. ,,Přijdu co nejdříve.“ Draco jen přikývl a zachumlal se do peřin a zase spal. Ani nevíte jak jsem mu to záviděla.

Vydala jsem se co nejrychleji do Velké síně. Už abych byla zase u Draca. Nechci ho nechávat samotného.

,,Stacy jde máš Draca?“ zeptal se mě u stolu Blaise. Polekaně jsem sebou trhla. Ani jsem si nevšimla že celá zmijozelská partička přišla. ,,No nebylo mu moc dobře tak si ještě dneska odpočine.“ Blaise si mě přejel podezíravým pohledem ale zase se začal věnovat svému jídlu. Málem bych zapomněla že musím taky něco poslat Dracovi. Nabrala jsem mu všechno co má rád a předala jsem to Amy. Třeba to po cestě nesní.

°°°°°

,,Vítám vás tu mí drazí studenti. Doufám že prahnete po načerpání dalších znalostech o lektvarech.“ rozhlédl se po třídě. Snažila jsem se potlačit protočení očí a věřte že to bylo hodně těžké. ,,Kdyby tu byl někdo kdo si zapomněl učebnici může si ji půjčit támhle ve skříni.“ prohlásil a já jsem zvedla ruku. ,,Ano slečno?“
,, Lestrangová. Mohla bych si jednu pro dnešek půjčit. Moji jsem si zapomněla někde v pokoji.“ on jen přikývl a já jsem se vydala ke skříni. Byli tam už jen dvě. Jedna hezká a nová a druhá stará a otrhaná. Vzala bych si tu novou ale k té druhé mě něco táhlo více. A proč neuposlechnout nějaké ten zvláštní instinkt.

Rychle jsem sáhla po učebnici a vrátila jsem se zpátky na moje místo v rohu místnosti. ,,Tak dokázal by mi někdo říct jaké lektvary tady mám?“ nikdo se nepřihlásil až na mě a Grangerovou. ,,Ah tak nejdříve vy slečno?“ ,, Grangerová. Tady to je Veritasérum.“ řekla sebejistě a pohledem se vydala k dalšímu kotlíku. Nechala jsem ji až se dostala k poslednímu kotlíku. ,,A tam je Amorův šíp. Nejsilnější lektvar lásky který ale opravdovou lásku nezpůsobuje jen ten pocit. Každému voní podle toho co ho přitahuje. Tady Grangerka tam určitě cítí knížky a peprmintovou pastu. Proto je to ten nejnebezpečnější lektvar tady v místnosti. A támhle vzádu v té malé ampulce je Felix Felicis neboli tekuté štěstí. Ten kdo ho vypije bude mít ve všem nehorázné štěstí dokud lektvar nevyprchá.“ ukončila jsem svůj monolog a spokojeně jsem se opřela o stěnu za mnou.

Všichni se na mě zařazeně dívali a profesor jen několikrát otevřel pusu a pak ji jako ryba na suchu zase zavřel. ,,Výborně slečno Lestrangová ale příště se přihlašte. No a abychom se přesunuli k dnešnímu úkolu. Najděte si stranu deset v učebnici a přečtěte si postup na přípravu Doušku živoucí smrti. Ten kdo to připraví nejlépe dostane tuto ampulku s Felix Felicis. Přeji vám hodně štěstí studenti.“ řekl a potutelně se usmál. Hned jsem šla k nejzadnějšímu stolu a našla jsem požadovanou stranu. Ale po všech stranách bylo něco napsáno. Nějaké vychytávky a zlepšení k přípravám lektvarů. Třeba se to bude hodit i k našemu plánu.

°°°°°

,,Tak slečno Parkinsonová teď je řada na vás“ přešel profesor Křiklan k Pansy. Zatím nikdo neměl ani zdaleka podobný lektvar k tomu jak by měl vypadat. A můj vypadal až moc dokonale. A to protože ty tady a vychytávky které v té učebnici byly načmárané vážně pomáhaly. ,,No není to vůbec blízko k tomu jak by to mělo vypadat. A teď vy slečno Lestrangová.“ přešel k mému stolu a hodil do mého kotlíku list že stromu. Asi břízy nebo něčeho takového. A ten se hned rozpadl. ,,Výborně slečno. Jen jedna malinkatá kapička by nás mohla všechny zabít.“ spokojeně se na mě usmál a přešel k malé ampulce s Felix Felicis uvnitř. ,, Gratuluji slečno. Tady máte Felix Felicis. Užívejte ho rozumně.“ potřásl mi rukou a předal mi tu malou umpulku. Splnění úkolu máme s Dracem v kapse.

°°°°°

,,Draco jsem zpátky.“ špitla jsem když jsem dorazila na pokoj. Spal jako mimi. Jako mimi které teď roste uvnitř mě.

Odložila jsem svou tašku a sedla jsem si na kraj postele. Začala jsem ho jemně hladit po vlasech. Určitě bude nadšený až se dozví že máme Felix Felicis. Máme vyhráno. Brumbál bude mrtvý a Voldemort nadšený. A my s Dracem budeme vychovávat naše miminko. Začalo se mi hlavou honit spoustu myšlenek. Co když se něco pokazí? Co když Felix Felicis použijeme ve špatnou chvíli? Bude naše mimi šťastné? Co když bude muset být taky smrtijed? A bude ho Voldemort do něčeho nutit? Co když ho matka bude nenávidět?

Mezitím co jsem byla hluboko ve svých myšlenkách se Draco začal pomalu probouzet. Z myšlenek mě dostalo až to když mě objal rukama okolo pasu a zabořil mi hlavu do břicha s tichými slovy: „Chyběla jsi mi.“ Ještě párkrát jsem mu prohrábla vlasy. ,,Ty mně taky. Ale mám dobrou zprávu.“ pokračovala jsem v prohrabování jeho jemných vlasů kterými jsem úplně posedlá a sklonila jsem se abych mu dala pusu na čelo. ,,Jakou?“ zvedl se Draco na loket aby na mě líp viděl. ,,Mám Felix Felicis. Tekuté štěstí. Stačí aby ho jeden z nás vypil a podaří se nám náš úkol.“ řekla jsem a jemným úsměvem na tváři a jemně jsem pohladila jeho tvář.

Prvně se tvářil překvapeně pak nadšeně a pak... Se nahnul aby mě políbil. Pomalu, romanticky a taky trochu vášnivě. Pak se odtáhl aby mi mohl dát pusu na břicho přesně na místo kde je naše mimi.

Tak je to po delší pauze další kapitola. Nebojte se nezapomněla jsem. Ale kapitoly nebudou vycházet tak často jako dřív. Moc se omlouvám ale je chci se teď začít věnovat škole a ostatním věcem v mém životě a samozřejmě k nim patří i tahle knížka. Budu se snažit vydávat kapitoly co nejčastěji ale nevím jak to půjde. Samozřejmě nebudu naštvaná když mi napíšete nějaké vaše nápady protože moje krabice plná nápadů je už prázdná. Taky můžete napsat jestli budete chtít i druhý díl ať vím jestli nad tím už mám začít přemýšlet. A přemýšlela jsem nad tím že bych začala psát kapitoly i z pohledů jiných postav aby to bylo zajímavější. Co vy na to?? Doufám že se vám kapitoly budou i nadále líbit. Moc vás miluju <3

Terry<3